Pospíšil Antonín
4. února 1879, Německý (Havlíčkův) Brod
10. června 1949, Havlíčkův Brod
okresní soudce, sbormistr
A. Pospíšil, otec pozdějšího slavného operetního pěvce Járy Pospíšíla, vystudoval gymnázium v rodném městě a práva na Univerzitě Karlově v Praze. V této době získal sborovou praxi v pražském Hlaholu, kde nejen zpíval, neboť měl krásný tenorový hlas, ale i dirigoval. Po studiích působil u soudu v Jihlavě, Telči, Moravských Budějovicích a Čáslavi. Jako tenorista a sbormistr zakládal ve všech místech svého působení pěvecké sbory, s nimiž sklízel mnoho úspěchů. Zasloužil se o zbudování pomníku Bedřichu Smetanovi v Karlových Varech a v posledních letech svého života se věnoval hudební historii.
Když se zásluhou Emila Šolce dostal r. 1908 do Telče, projevil se jako všestranný organizátor kulturního života. Ihned se ujal pěveckého sboru Čtenářského spolku, z kterého pod jeho vedením vyrostl kvalitní soubor. Nastudoval s ním národní písně, skladby Smetanovy, Foerstrovy a mnohé jiné. S tímto sborem procestoval velký kus Moravy a Čech. Největšího úspěchu dosáhl sbor v roce 1912 v Plzni, kde soutěžil se sborem Pražských učitelů, plzeňským sborem Smetana a tehdy proslulým tělesem ze Smíchova, Šestnáctkou. Z této soutěže se sbor vrátil ověnčen vavříny. Získal zlatou medaili a zlatý věnec, který je dosud uložen v telčském muzeu. Svou činnost ukončil A. Pospíšil v Telči nedobrovolně r. 1915, když byl z politických důvodů přeložen do Moravských Budějovic.
(Sborník Město ze všech nejkrásnější, J. Kouba: Pěvecký sbor Smetana, 1991, str. 48; Jára Pospíšil: Hvězdou operety, str. 14-19)
10. června 1949, Havlíčkův Brod
okresní soudce, sbormistr
A. Pospíšil, otec pozdějšího slavného operetního pěvce Járy Pospíšíla, vystudoval gymnázium v rodném městě a práva na Univerzitě Karlově v Praze. V této době získal sborovou praxi v pražském Hlaholu, kde nejen zpíval, neboť měl krásný tenorový hlas, ale i dirigoval. Po studiích působil u soudu v Jihlavě, Telči, Moravských Budějovicích a Čáslavi. Jako tenorista a sbormistr zakládal ve všech místech svého působení pěvecké sbory, s nimiž sklízel mnoho úspěchů. Zasloužil se o zbudování pomníku Bedřichu Smetanovi v Karlových Varech a v posledních letech svého života se věnoval hudební historii.
Když se zásluhou Emila Šolce dostal r. 1908 do Telče, projevil se jako všestranný organizátor kulturního života. Ihned se ujal pěveckého sboru Čtenářského spolku, z kterého pod jeho vedením vyrostl kvalitní soubor. Nastudoval s ním národní písně, skladby Smetanovy, Foerstrovy a mnohé jiné. S tímto sborem procestoval velký kus Moravy a Čech. Největšího úspěchu dosáhl sbor v roce 1912 v Plzni, kde soutěžil se sborem Pražských učitelů, plzeňským sborem Smetana a tehdy proslulým tělesem ze Smíchova, Šestnáctkou. Z této soutěže se sbor vrátil ověnčen vavříny. Získal zlatou medaili a zlatý věnec, který je dosud uložen v telčském muzeu. Svou činnost ukončil A. Pospíšil v Telči nedobrovolně r. 1915, když byl z politických důvodů přeložen do Moravských Budějovic.
(Sborník Město ze všech nejkrásnější, J. Kouba: Pěvecký sbor Smetana, 1991, str. 48; Jára Pospíšil: Hvězdou operety, str. 14-19)
VLOŽIL: Terezie Veselá (02.10.2012)
, UPRAVIL:
Petr Mach (23.03.2021)
