Monolit

Před devadesáti lety žil celý region mimořádnou událostí. Na přelomu října a listopadu 1925 byl z Mrákotína na nádraží v Telči dopravován 15 m dlouhý žulový blok. Známý mrákotínský monolit pro pražský Hrad. Náročnou technickou operaci v režii vojáků dělostřeleckého pluku z Českých Budějovic sledovali nejen domácí, ale přijížděli se na ni podívat lidé ze širokého okolí. Naštěstí byli mezi nimi také fotografové ...
Monolit v datech
květen 1921 – Prezident Masaryk vyslovil myšlenku pamětní desky, která by připomínala padlé v I. světové válce. Architekt Josip Plečnik poté navrhl Sloup svobody (monolit).
srpen 1921 - Prezidentská kancelář vypisuje poptávku na žulový sloup 30 – 34 m vysoký, která zůstala bez reakce.

srpen 1923 - Vytěžen a hrubě opracován kvádr o délce 18,2 m.
8. září 1923 - Po asi 1,7 km se kvádr na staré cestě z Mrákotína do Telče přerazil o současně dopravovaný blok pro kašnu Rajské zahrady na Hradčanech. (Větší část kvádru byla později použita pro pomník legionářů v Praze pod Emauzy, který byl za II. svět. války zničen nacisty. Obnoven byl v roce 1998. Druhá část byla použita na pomník padlých na náměstí Hrdinů v Telči.)

12. listopadu 1923 – Přichází kladná odpověď.
1924 - Vytěžen nepoužitelný blok pro nekvalitní (porézní) kámen.
8. září 1925 - Vytěžen blok pro monolit o délce 15,7 m.
8. listopadu 1925 - Po 42 dnech cesty dopraven na nádraží v Telči.
26. listopadu 1925 - Slavnostně naložen na speciální vagón na telčském nádraží.

4. prosince 1925 – Monolit vítají v Jihlavě a dále po celé trati.
9. prosince 1925 - Monolit je slavnostně uvítán na nádraží v Dejvicích v Praze.
12. srpna 1928 - Dokončeno hlazení a leštění monolitu.
28. října 1928 - Slavnostně vztyčen na III. nádvoří Pražského hradu.
13. května 1996 – Za účasti prezidenta Václava Havla osazen na vrchol monolitu zlatý jehlan podle původního návrhu architekta Plečnika.
/z/ Telčské listy 11/2015
VLOŽIL: Ilona Jeníčková (27.10.2015)
, UPRAVIL:
Ilona Jeníčková (07.04.2021)