Místní část Studnice

Místní část StudniceStudnice
Dříve samostatná obec 4 km severně od Telče, nyní část města Telče. Nejbližší železniční stanice Telč. Nadmořská výška 603 m. Pošta Telč, zdravotní a matriční obvod tamtéž, římskokatolická farnost Telč. Malá obec s českým obyvatelstem. V r. 1850 měla 211 obyvatel. Katastr obce měl v r. 1900 výměru 438 ha. K 31. 12. 2020 byl počet obyvatel 79.

Poloha
Obec severně od Telče leží v jižní části Třešťské pahorkatiny, která na západě lemuje nižší Dačickou sníženinu. Typické jsou zde právě nízké pahorky a hřbítky, které vystupují nad jinak plochý povrch krajiny. Bezprostředně při severním okraji obce se zvedá vršek Studnické Ostražky 642 m n. m. Nejvyšší je na západě, mezi Doupím a Vanůvkem ležící, téměř severojižní hřbet Hory 650 m n. m. Jeho severní část již leží v povodí Třešťského potoka. Nižší hřbet s kostelem sv. Vojtěcha vybíhá k jihovýchodu a východním směrem odtud povrch sestupuje k Dačické sníženině a k údolí Moravské Dyje.

Název obce
Jméno vzniklo jako plurál k apelativu studnicě či zdrobnělina k studně a znamenalo místo, kde jsou studánky nebo studně. Názvy obce v pramenech: 1356 ze Studnicz, 1678 Studnitz, 1718 a 1798 Studnitz, 1846 a 1872 Studnitz, Studnice.

PečeťPečeť rychty studnické z 18. stol.
Ves byla součástí rychty studnické a používala v 18. století její pečeť. Pečeť o průměru 17 mm má v pečetním poli na štítě zobrazeného stojícího medvěda držícího v tlapách písmeno M a nad ním koruna, štít je ozdoben rostlinnými rozvilinami, nad ním v opise kapitálou nápis: R. STVDNICKA, přičemž písmeno D je obráceno.

Historický vývoj
Ves se poprvé připomíná v písemných pramenech v r. 1356, kdy se uvádí Hoch a jeho manželka Klára ze Studnice. Od r. 1463 byla ves již součástí telečského statku a zůstala jí až do r. 1849.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo ve Studnicích 15 usedlostí a všechny zůstaly po dobu války osazeny. Ve vsi bylo 5 láníků, 9 pololáníků a 1 domkář s půdou.
Podle Tereziánského katastru moravského bylo na rustikálu ve Studnicích 569 měř. Orné půdy, 5,6 měř. Zahrad a 10 měř. Pustin. Z luk bylo ročně 36 a tři čtvrtě fůry sena, les měl 7,4 měř., z rybníků bylo 14 kop štik. Ve vsi bylo 13 sedláků, kteří robotovali se 2 voly 6 dnů a 2 chalupníci s 1 pěším 1 den v týdnu.
Podle oceňovacího operátu žilo r. 1843 ve Studnicích 172 obyvatel, z toho 88 mužů a 84 žen ve 24 domech a 29 domácnostech. Z nich se živilo 13 zemědělstvím, 8 živnostmi, vedle 7 nádeníků. Ve vsi žilo 6 láníků se 40 až 70 jitry půdy, 6 třičtvrtěláníků se 30 až 40 jitry, 1 pololáník se 30 jitry, 1 čtvrtláník se 25 jitry a 10 domkářů bez půdy. Choval se zde 1 kůň, 48 volů, 43 krav, 38 obyčejných ovcí a 19 vepřů. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 3 krávy, 2 kusy mladého dobytka, 2 ovce a 2 vepři. Desátky se odváděly panství Telč a faře tamtéž. Ze Studnic se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Byl zde 1 dům pojištěný proti ohni. Z uvedených živností zde byli 3 ševci, 2 tkalci, 3 krejčí a 1 kovář.

Správní začlenění obce od r. 1850
Do r. 1849 byly Studnice součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letch 1850 až 1855 byly podřízeny politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v letech 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Telči. Když byly r. 1869 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátily se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od r. 1919 okresní správu politickou od r. 1929 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Teči. Při územní reorganizaci r. 1949 byly připojeny pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině r. 1960 byly připojeny pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem r. 2002. V r. 1980 byly Studnice připojeny pod město Telč. Od r. 2003 spadají pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném Kraji Vysočina. V soudnictví náležela obec do poloviny r. 1960 pod Okresní soud v Třešti, poté pod Okresní soud v Jihlavě.

Statistika počtu domů a obyvatel
V r. 1880 měla obec 24 domů a 156 obyvatel, r. 1900 26 domů a 167 obyvatel, r. 1921 27 domů a 179 obyvatel, r. 1930 27 domů a 150 obyvatel, r. 1947 26 domů a 132 obyvatel, r. 1950 26 domů a 107 obyvatel, r. 1970 19 domů a 82 obyvatel, r. 1982 19 domů a 63 obyvatel.

Vývoj obce do konce 20. století
Ve 2. polovině 19. A v 1. Polovině 20. Století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V r. 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 428 ha. Živnosti r. 1911: 1 nálevce piva a kořalky a 1 obchodník se smíš. zbožím. Živnosti r. 1924: 1 hostinský, 1 kovář, 1 krejčí, 12 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno r. 1937. JZD vzniklo v 50. letech 20. Stol., r. 1974 bylo sloučeno do JZD Sedlejov. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, v obci soukromí zemědělci.

Spolky
V obci působily: Katolický zemědělský spolek (1922).

Památky a pamětihodnosti obce
Pozdě gotický kostel sv. Vojtěcha z konce 15. stol., přestavěný r. 1724 a v r. 1897. Je s ním spojená pověst o návštěvě sv. Vojtěcha. V okolí pohřbeni francouzští vojáci z napoleonských válek. Boží muka u silnice do Třeště. Pozemkové knihy od r. 1827 v MZA Brno, matriky od r. 1635 tamtéž, urbář z r. 1577 v SOA Třeboň.

Zdroj: Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko a Wikipedie

Kostel svatého VojtěchaKostel sv. Vojtěcha
První známá písemná zmínka o stavbě je uvedená ve vizitační knize děkanství telčského z roku 1668. Kostel však podle dendrochronologického datování krovu pochází nejspíše již z roku 1517. I přes četné pozdější úpravy si kostel dochoval výraz stavby z počátku renesančního období.
Nevelký kostelík sv. Vojtěcha s neobvyklým kamenným sloupovým přístřeškem před vchodem stojí při silnici z Telče do Třeště u obce Studnice. Dendrochronologicky je doložena větší oprava krovu a stropu lodi na počátku 60. let 17. století, v období, kdy telčské panství spravovala zbožná Františka Slavatová z Meggau. V letech 1724–1730 zde podle zápisů v děkanské knize proběhla oprava stropu a kůru. Kostel získal novou střechu s věžičkou. Náklady na stavební úpravy nesl tehdejší majitel panství František Antonín hrabě z Liechtensteina-Kastelkornu. Opravy jsou zmiňovány ještě v letech 1855, 1869 a 1897, kdy bylo slaveno 900. výročí umučení patrona kostela sv. Vojtěcha. V roce 1925 poškodil stavbu blesk. Následné opravy byly dokončeny až v roce 1932. Tehdy byly v kostele také instalovány nové lavice. Původně latinské verše telčského kaplana Josefa Jana Nepomuka Olivy z roku 1785 v překladu mrákotínského kantora Jeronýma Czoka z roku 1806 popisují kostelík následovně: „Místo ono ozdobuje, Mezi lesem se spatřuje, Kostelíček dost krásný“.
Zdroj: www.dedictvivysociny.cz

Místní část StudniceObyvatelé místní části Studnice získali OCENĚNÍ MĚSTA TELČE ZA ROK 2013 za pomoc při rekonstrukci kulturního domu a za péči o obec Studnice.

 





Místní část StudniceMístní část Studnice
 
VLOŽIL: Ilona Jeníčková (26.05.2015) , UPRAVIL: Ilona Jeníčková (31.03.2021)
Historie města
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Telčské podzemí
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
MUNIPOLIS
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Akce pořádané ve městě Telči
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Telčské listy
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Virtuální prohlídka
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere

V Ě Ž   s v .   D U C H A

interaktivní expozice o historii a současnosti města


Předpověď počasí pro Telč

Partneři města TELČ

Unesco UtilityReport Mobilní rozhlas Kraj Vysočina Golf resort Telč Sdruzeni obci Vysociny VAS Česká inspirace CET Mikroregion Telčsko

Město Telč podporuje

Podjavořičan
PS TELČísla
PS Smetana
Průvan - PS Santini
Mažoretky Telč
Kulturní spolek Oblast
Muzejní spolek
Společnost telčské místní dráhy
Český svaz chovatelů
Český svaz zahrádkářů
Mezi dvěma branami
Spolek Javořice
Divadelní spolek Za paravánem
Divadelní spolek Drdivadlo
Spolek Na větvi
Sdílení o.p.s.
PDT volnočasový z.s. (Panský dvůr Telč)
SK Telč
Sokol Telč.
Autoklub Tourservis Telč Automoto klub
Autoklub Tourservis Telč Kynologický klub
Autoklub Tourservis Telč Potápěčský klub
Autoklub Tourservis Telč Střelecký klub
Klub českých turistů Telč
Jednota Orel Telč
BK Žabaři Telč
Krasobruslařský klub Telč z.s.
Florbal Telč z.s.
Spolek telčských velocipedistů
Croquet club Dynamo Telč