Místní část Studnice

Studnice
Dříve samostatná obec 4 km severně od Telče, nyní část města Telče. Nejbližší železniční stanice Telč. Nadmořská výška 603 m. Pošta Telč, zdravotní a matriční obvod tamtéž, římskokatolická farnost Telč. Malá obec s českým obyvatelstem. V r. 1850 měla 211 obyvatel. Katastr obce měl v r. 1900 výměru 438 ha. K 31. 12. 2020 byl počet obyvatel 79.

Poloha
Obec severně od Telče leží v jižní části Třešťské pahorkatiny, která na západě lemuje nižší Dačickou sníženinu. Typické jsou zde právě nízké pahorky a hřbítky, které vystupují nad jinak plochý povrch krajiny. Bezprostředně při severním okraji obce se zvedá vršek Studnické Ostražky 642 m n. m. Nejvyšší je na západě, mezi Doupím a Vanůvkem ležící, téměř severojižní hřbet Hory 650 m n. m. Jeho severní část již leží v povodí Třešťského potoka. Nižší hřbet s kostelem sv. Vojtěcha vybíhá k jihovýchodu a východním směrem odtud povrch sestupuje k Dačické sníženině a k údolí Moravské Dyje.

Název obce
Jméno vzniklo jako plurál k apelativu studnicě či zdrobnělina k studně a znamenalo místo, kde jsou studánky nebo studně. Názvy obce v pramenech: 1356 ze Studnicz, 1678 Studnitz, 1718 a 1798 Studnitz, 1846 a 1872 Studnitz, Studnice.

Pečeť
Ves byla součástí rychty studnické a používala v 18. století její pečeť. Pečeť o průměru 17 mm má v pečetním poli na štítě zobrazeného stojícího medvěda držícího v tlapách písmeno M a nad ním koruna, štít je ozdoben rostlinnými rozvilinami, nad ním v opise kapitálou nápis: R. STVDNICKA, přičemž písmeno D je obráceno.

Historický vývoj
Ves se poprvé připomíná v písemných pramenech v r. 1356, kdy se uvádí Hoch a jeho manželka Klára ze Studnice. Od r. 1463 byla ves již součástí telečského statku a zůstala jí až do r. 1849.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo ve Studnicích 15 usedlostí a všechny zůstaly po dobu války osazeny. Ve vsi bylo 5 láníků, 9 pololáníků a 1 domkář s půdou.
Podle Tereziánského katastru moravského bylo na rustikálu ve Studnicích 569 měř. Orné půdy, 5,6 měř. Zahrad a 10 měř. Pustin. Z luk bylo ročně 36 a tři čtvrtě fůry sena, les měl 7,4 měř., z rybníků bylo 14 kop štik. Ve vsi bylo 13 sedláků, kteří robotovali se 2 voly 6 dnů a 2 chalupníci s 1 pěším 1 den v týdnu.
Podle oceňovacího operátu žilo r. 1843 ve Studnicích 172 obyvatel, z toho 88 mužů a 84 žen ve 24 domech a 29 domácnostech. Z nich se živilo 13 zemědělstvím, 8 živnostmi, vedle 7 nádeníků. Ve vsi žilo 6 láníků se 40 až 70 jitry půdy, 6 třičtvrtěláníků se 30 až 40 jitry, 1 pololáník se 30 jitry, 1 čtvrtláník se 25 jitry a 10 domkářů bez půdy. Choval se zde 1 kůň, 48 volů, 43 krav, 38 obyčejných ovcí a 19 vepřů. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 3 krávy, 2 kusy mladého dobytka, 2 ovce a 2 vepři. Desátky se odváděly panství Telč a faře tamtéž. Ze Studnic se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Byl zde 1 dům pojištěný proti ohni. Z uvedených živností zde byli 3 ševci, 2 tkalci, 3 krejčí a 1 kovář.

Správní začlenění obce od r. 1850
Do r. 1849 byly Studnice součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letch 1850 až 1855 byly podřízeny politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v letech 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Telči. Když byly r. 1869 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátily se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od r. 1919 okresní správu politickou od r. 1929 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Teči. Při územní reorganizaci r. 1949 byly připojeny pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině r. 1960 byly připojeny pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem r. 2002. V r. 1980 byly Studnice připojeny pod město Telč. Od r. 2003 spadají pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném Kraji Vysočina. V soudnictví náležela obec do poloviny r. 1960 pod Okresní soud v Třešti, poté pod Okresní soud v Jihlavě.

Statistika počtu domů a obyvatel
V r. 1880 měla obec 24 domů a 156 obyvatel, r. 1900 26 domů a 167 obyvatel, r. 1921 27 domů a 179 obyvatel, r. 1930 27 domů a 150 obyvatel, r. 1947 26 domů a 132 obyvatel, r. 1950 26 domů a 107 obyvatel, r. 1970 19 domů a 82 obyvatel, r. 1982 19 domů a 63 obyvatel.

Vývoj obce do konce 20. století
Ve 2. polovině 19. A v 1. Polovině 20. Století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V r. 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 428 ha. Živnosti r. 1911: 1 nálevce piva a kořalky a 1 obchodník se smíš. zbožím. Živnosti r. 1924: 1 hostinský, 1 kovář, 1 krejčí, 12 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno r. 1937. JZD vzniklo v 50. letech 20. Stol., r. 1974 bylo sloučeno do JZD Sedlejov. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, v obci soukromí zemědělci.

Spolky
V obci působily: Katolický zemědělský spolek (1922).

Památky a pamětihodnosti obce
Pozdě gotický kostel sv. Vojtěcha z konce 15. stol., přestavěný r. 1724 a v r. 1897. Je s ním spojená pověst o návštěvě sv. Vojtěcha. V okolí pohřbeni francouzští vojáci z napoleonských válek. Boží muka u silnice do Třeště. Pozemkové knihy od r. 1827 v MZA Brno, matriky od r. 1635 tamtéž, urbář z r. 1577 v SOA Třeboň.

Zdroj: Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko a Wikipedie

Kostel svatého Vojtěcha
První známá písemná zmínka o stavbě je uvedená ve vizitační knize děkanství telčského z roku 1668. Kostel však podle dendrochronologického datování krovu pochází nejspíše již z roku 1517. I přes četné pozdější úpravy si kostel dochoval výraz stavby z počátku renesančního období.
Nevelký kostelík sv. Vojtěcha s neobvyklým kamenným sloupovým přístřeškem před vchodem stojí při silnici z Telče do Třeště u obce Studnice. Dendrochronologicky je doložena větší oprava krovu a stropu lodi na počátku 60. let 17. století, v období, kdy telčské panství spravovala zbožná Františka Slavatová z Meggau. V letech 1724–1730 zde podle zápisů v děkanské knize proběhla oprava stropu a kůru. Kostel získal novou střechu s věžičkou. Náklady na stavební úpravy nesl tehdejší majitel panství František Antonín hrabě z Liechtensteina-Kastelkornu. Opravy jsou zmiňovány ještě v letech 1855, 1869 a 1897, kdy bylo slaveno 900. výročí umučení patrona kostela sv. Vojtěcha. V roce 1925 poškodil stavbu blesk. Následné opravy byly dokončeny až v roce 1932. Tehdy byly v kostele také instalovány nové lavice. Původně latinské verše telčského kaplana Josefa Jana Nepomuka Olivy z roku 1785 v překladu mrákotínského kantora Jeronýma Czoka z roku 1806 popisují kostelík následovně: „Místo ono ozdobuje, Mezi lesem se spatřuje, Kostelíček dost krásný“.
Zdroj: www.dedictvivysociny.cz

Obyvatelé místní části Studnice získali OCENĚNÍ MĚSTA TELČE ZA ROK 2013 za pomoc při rekonstrukci kulturního domu a za péči o obec Studnice.