Místní část Studnice

Studnice
Dříve samostatná obec 4 km severně od Telče, nyní část města Telče. Nejbližší železniční stanice Telč. Nadmořská výška 603 m. Pošta Telč, zdravotní a matriční obvod tamtéž, římskokatolická farnost Telč. Malá obec s českým obyvatelstem. V r. 1850 měla 211 obyvatel. Katastr obce měl v r. 1900 výměru 438 ha. V současné době má 27 domů a 65 obyvatel.

Poloha

Obec severně od Telče leží v jižní části Třešťské pahorkatiny, která na západě lemuje nižší Dačickou sníženinu. Typické jsou zde právě nízké pahorky a hřbítky, které vystupují nad jinak plochý povrch krajiny. Bezprostředně při severním okraji obce se zvedá vršek Studnické Ostražky 642 m n. m. Nejvyšší je na západě, mezi Doupím a Vanůvkem ležící, téměř severojižní hřbet Hory 650 m n. m. Jeho severní část již leží v povodí Třešťského potoka. Nižší hřbet s kostelem sv. Vojtěcha vybíhá k jihovýchodu a východním směrem odtud povrch sestupuje k Dačické sníženině a k údolí Moravské Dyje.

Název obce
Jméno vzniklo jako plurál k apelativu studnicě či zdrobnělina k studně a znamenalo místo, kde jsou studánky nebo studně. Názvy obce v pramenech: 1356 ze Studnicz, 1678 Studnitz, 1718 a 1798 Studnitz, 1846 a 1872 Studnitz, Studnice.

PečeťPečeť rychty studnické z 18. stol.
Ves byla součástí rychty studnické a používala v 18. století její pečeť. Pečeť o průměru 17 mm má v pečetním poli na štítě zobrazeného stojícího medvěda držícího v tlapách písmeno M a nad ním koruna, štít je ozdoben rostlinnými rozvilinami, nad ním v opise kapitálou nápis: R. STVDNICKA, přičemž písmeno D je obráceno.

Historický vývoj
Ves se poprvé připomíná v písemných pramenech v r. 1356, kdy se uvádí Hoch a jeho manželka Klára ze Studnice. Od r. 1463 byla ves již součástí telečského statku a zůstala jí až do r. 1849.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo ve Studnicích 15 usedlostí a všechny zůstaly po dobu války osazeny. Ve vsi bylo 5 láníků, 9 pololáníků a 1 domkář s půdou.
Podle Tereziánského katastru moravského bylo na rustikálu ve Studnicích 569 měř. Orné půdy, 5,6 měř. Zahrad a 10 měř. Pustin. Z luk bylo ročně 36 a tři čtvrtě fůry sena, les měl 7,4 měř., z rybníků bylo 14 kop štik. Ve vsi bylo 13 sedláků, kteří robotovali se 2 voly 6 dnů a 2 chalupníci s 1 pěším 1 den v týdnu.
Podle oceňovacího operátu žilo r. 1843 ve Studnicích 172 obyvatel, z toho 88 mužů a 84 žen ve 24 domech a 29 domácnostech. Z nich se živilo 13 zemědělstvím, 8 živnostmi, vedle 7 nádeníků. Ve vsi žilo 6 láníků se 40 až 70 jitry půdy, 6 třičtvrtěláníků se 30 až 40 jitry, 1 pololáník se 30 jitry, 1 čtvrtláník se 25 jitry a 10 domkářů bez půdy. Choval se zde 1 kůň, 48 volů, 43 krav, 38 obyčejných ovcí a 19 vepřů. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 3 krávy, 2 kusy mladého dobytka, 2 ovce a 2 vepři. Desátky se odváděly panství Telč a faře tamtéž. Ze Studnic se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Byl zde 1 dům pojištěný proti ohni. Z uvedených živností zde byli 3 ševci, 2 tkalci, 3 krejčí a 1 kovář.

Správní začlenění obce od r. 1850
Do r. 1849 byly Studnice součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letch 1850 až 1855 byly podřízeny politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v letech 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Telči. Když byly r. 1869 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátily se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od r. 1919 okresní správu politickou od r. 1929 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Teči. Při územní reorganizaci r. 1949 byly připojeny pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině r. 1960 byly připojeny pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem r. 2002. V r. 1980 byly Studnice připojeny pod město Telč. Od r. 2003 spadají pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném Kraji Vysočina. V soudnictví náležela obec do poloviny r. 1960 pod Okresní soud v Třešti, poté pod Okresní soud v Jihlavě.

Statistika počtu domů a obyvatel
V r. 1880 měla obec 24 domů a 156 obyvatel, r. 1900 26 domů a 167 obyvatel, r. 1921 27 domů a 179 obyvatel, r. 1930 27 domů a 150 obyvatel, r. 1947 26 domů a 132 obyvatel, r. 1950 26 domů a 107 obyvatel, r. 1970 19 domů a 82 obyvatel, r. 1982 19 domů a 63 obyvatel.

Vývoj obce do konce 20. století
Ve 2. polovině 19. A v 1. Polovině 20. Století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V r. 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 428 ha. Živnosti r. 1911: 1 nálevce piva a kořalky a 1 obchodník se smíš. zbožím. Živnosti r. 1924: 1 hostinský, 1 kovář, 1 krejčí, 12 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno r. 1937. JZD vzniklo v 50. letech 20. Stol., r. 1974 bylo sloučeno do JZD Sedlejov. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, v obci soukromí zemědělci.

Spolky
V obci působily: Katolický zemědělský spolek (1922).

Památky a pamětihodnosti obce

Pozdě gotický kostel sv. Vojtěcha z konce 15. stol., přestavěný r. 1724 a v r. 1897. Je s ním spojená pověst o návštěvě sv. Vojtěcha. V okolí pohřbeni francouzští vojáci z napoleonských válek. Boží muka u silnice do Třeště. Pozemkové knihy od r. 1827 v MZA Brno, matriky od r. 1635 tamtéž, urbář z r. 1577 v SOA Třeboň.

Zdroj: Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko a Wikipedie

Kostel svatého VojtěchaKostel sv. Vojtěcha
První známá písemná zmínka o stavbě je uvedená ve vizitační knize děkanství telčského z roku 1668. Kostel však podle dendrochronologického datování krovu pochází nejspíše již z roku 1517. I přes četné pozdější úpravy si kostel dochoval výraz stavby z počátku renesančního období.
Nevelký kostelík sv. Vojtěcha s neobvyklým kamenným sloupovým přístřeškem před vchodem stojí při silnici z Telče do Třeště u obce Studnice. Dendrochronologicky je doložena větší oprava krovu a stropu lodi na počátku 60. let 17. století, v období, kdy telčské panství spravovala zbožná Františka Slavatová z Meggau. V letech 1724–1730 zde podle zápisů v děkanské knize proběhla oprava stropu a kůru. Kostel získal novou střechu s věžičkou. Náklady na stavební úpravy nesl tehdejší majitel panství František Antonín hrabě z Liechtensteina-Kastelkornu. Opravy jsou zmiňovány ještě v letech 1855, 1869 a 1897, kdy bylo slaveno 900. výročí umučení patrona kostela sv. Vojtěcha. V roce 1925 poškodil stavbu blesk. Následné opravy byly dokončeny až v roce 1932. Tehdy byly v kostele také instalovány nové lavice. Původně latinské verše telčského kaplana Josefa Jana Nepomuka Olivy z roku 1785 v překladu mrákotínského kantora Jeronýma Czoka z roku 1806 popisují kostelík následovně: „Místo ono ozdobuje, Mezi lesem se spatřuje, Kostelíček dost krásný“.
Zdroj: www.dedictvivysociny.cz


Usnesení z 3. zasedání zastupitelstva města Telče dne 2. 3. 2015 UZ 31-17/3/2015
Zastupitelstvo města zřizuje v souladu s § 117 a § 120 zákona č. 128/2000 Sb, o obcích v platném znění osadní výbor v místní části města Telče Studnice v počtu 5 členů ve složení:
Předseda: Roman Neuwirt
Členové: Jan Staněk, Miroslav Mařík, František Krejčí, Vít Tetour


Kulturáček ve Studnicích ožil
První červen je nejenom Dnem dětí, ale letos to byl i sváteční den pro naši místní část Studnice. Společně s oslavou Dne dětí byl totiž Studnickým oficiálně předán do užívání i opravený kulturáček. Na jeho rekonstrukci se podařilo sehnat za pomoci Místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko dotaci z programu Leader. A tak se skoro za půl milionu korun vyměnila okna, opravily omítky, podlaha, vybudovalo se nové sociální zařízení a nakoupilo se i vybavení pro děti i dospělé.
Já si ohromně vážím jedné věci. Od samého počátku při opravě perfektně fungoval společný tým – odbor rozvoje městského úřadu – stavební firma Zelený – osadní výbor Studnice. A hlavně pro domácí se stavba stala „srdeční záležitostí“. Již v minulých letech se podařilo Studnickým za pomoci města vybudovat klubovnu. A nyní dostali i sál na větší akce.
A ten sál při zahájení praskal ve švech. Zastoupení měly snad všechny rodiny z obce. Bouřlivý potlesk sklidilo vystoupení místních dětí. Líbila se i pohádka divadelního souboru z telčského Domu dětí. A stoly se prohýbaly pod dobrotami, které napekly místní hospodyňky.
Poděkování patří spoustě lidí. Za všechny bych jmenoval Vladimíra Švece, který jako vždy stál za celým projektem, Jana Staňka a Romana Neuwirta, bývalého a současného předsedu osadního výboru ve Studnicích, a Jana Hejdu, který stál v čele party pomocníků, kteří na kulturáčku odvedli spoustu práce. A že jejich práce měla význam, je vidět nejenom na samotné budově, ale hlavně na jejím využití.
Roman Fabeš pro Telčské listy 07/2013

Obyvatelé místní části Studnice získali OCENĚNÍ MĚSTA TELČE ZA ROK 2013 za pomoc při rekonstrukci kulturního domu a za péči o obec Studnice.

Studnice v Telčských listech 08/2015
První zmínka o obci 1356
Nadmořská výška 603 m n.m.
Počet obyvatel Studnice 83

Na počátku devadesátých let měla Telč 14 místních částí, tehdejší terminologií integrovaných obcí. Dnes má jedinou, Studnice. V seriálu, ve kterém představujeme obce Mikroregionu Telčsko, tak děláme výjimku. Nehovořím se starostou obce, ale s předsedou osadního výboru Romanem Neuwirtem. Rozhovor nemůže začít jinak než otázkou: Proč nejsou Studnice samostatné? „Těžko se k tomu mohu vyjádřit. V roce 1990, kdy se samospráva do obcí vracela, jsem tady nežil. Nyní nám to již zákon o obcích neumožňuje (obec, která se chce osamostatnit, musí mít nejméně tisíc obyvatel, pozn. redakce), tak je zbytečné o tom hovořit.“ Přesto se k tématu samostatnosti v rozhovoru několikrát vracíme. Na soužití s daleko větší Telčí si Roman Neuwirt nestěžuje. Věcně konstatuje: „Pokud něco chceme, musí vyjít iniciativa od nás a musíme za tou myšlenkou jít. Nemůžeme spoléhat na to, že to napadne úředníky na telčské radnici. A logicky to trvá o trochu déle, než kdybychom byli samostatnou obcí.“ Důkazem, že Telč není ke Studnicím macechou, je opravený objekt víceúčelové budovy. Je v ní společenská místnost s klubovnou hasičů a kancelář osadního výboru. Rekonstrukci financovalo město, ale velkou pomocí byla aktivita místních brigádníků v čele s Janem Hejdou. Podobně to bylo a je s údržbou a opravami místních komunikací a veřejných prostranství v obci. Často vzpomínaným negativem přičlenění malých obcí k větším sídlům je to, že „vypadnou“ z různých databází a seznamů. Hledat kdysi samostatné obce, dnes místní části, na internetu je často oříšek. Jako by nebyly. Neznamená to ale, že nežijí. Právě Studnice to dokazují. Roman Neuwirt vypočítal, že mezi 80 obyvateli Studnic je 20 dětí školního a předškolního věku. Tedy jedna čtvrtina. Tomu odpovídá i zdejší život. Pečení a zdobení vánočních perníčků pod vedením paní Vlasty Přibylové, besídky pro děti, které organizují Hana Krejčová a Helena Vítů, výroba adventních věnců, to jsou jen namátkou vyjmenované akce zdejších žen. Jako nepatřičná byla má otázka na Mikuláše. Ve Studnicích je obecní, který s doprovodem obejde všechny zdejší děti, samozřejmostí. Mladí, především ti odrostlejší, péči obci odvádějí. Svědčí o tom desítka pohárů za úspěchy zdejšího družstva v malé kopané a poháry hasičů. Byť jen z okrskových soutěží, jak skromně poznamenává R. Neuwirt. Z infrastruktury obce jsem již zmínil místní komunikace, hovořit ve Studnicích o vodovodu by byl protimluv. Plynofikace je téma, které dodnes budí rozpaky. Pro Telč se její realizace zdála velkou investicí vzhledem k počtu zájemců o připojení v době, kdy téma bylo aktuální. Čas ale všechno mění. Ti, co tvrdili, že plyn nepotřebují, zestárli a raději by ovládali plynový kotel. Pro další je tohle médium stále příliš drahé. „Okolní obce plyn mají, postupně se vyrovnaly i se zadlužením, které si plynofikace vyžádala. Kdybychom byli samostatní, tak by zde plyn byl. Ale je to zase jen kdyby,“ konstatuje Roman Neuwirt. A s velkou nadsázkou dodává: „Až to jednou bude možné, máme pro samostatnost všechny podmínky. Zvonička na návsi vypadá jako kaplička, máme vyhlášený poutní kostel sv. Vojtěcha, jediný zasvěcený tomuto světci v brněnské diecézi, na Ostrážce podzemní vojenský objekt, jaký nemá ani Telč, a disponujeme místem pro svatby, svatebním kopcem, o kterém jste v Telčských listech již psali.“ Zatím ale samostatnost Studnic není na dohled. Naopak, aktivní sousedský život obce je skutečností.
/z/ Telčské listy 08/2015


VLOŽIL: Ilona Jeníčková (26.05.2015) , UPRAVIL: Ilona Jeníčková (29.07.2015)
Historie města
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Telčské listy
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Akce pořádané ve městě Telči
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere

V Ě Ž   s v .   D U C H A

interaktivní expozice o historii a současnosti města


Aktuální přehled počasí pro Telč

06.06.2020
04:05:13
Teplota vzduchu 10 °C
Rychlost větru 0 km/h
Tlak vzduchu 1004.4 hPa
Denní srážky 0 mm
UV 0.0
Sluneční záření 0 W/m²

Partneři města TELČ

Město Telč podporuje

Podjavořičan
PS TELČísla
PS Smetana
Průvan - PS Santini
Mažoretky Telč
Kulturní spolek Oblast
Muzejní spolek
Společnost telčské místní dráhy
Český svaz chovatelů
Český svaz zahrádkářů
Mezi dvěma branami
Spolek Javořice
Divadelní spolek Za paravánem
Divadelní spolek Drdivadlo
Spolek Na větvi
Sdílení o.p.s.
PDT volnočasový z.s. (Panský dvůr Telč)
SK Telč
Sokol Telč.
Autoklub Tourservis Telč Automoto klub
Autoklub Tourservis Telč Kynologický klub
Autoklub Tourservis Telč Potápěčský klub
Autoklub Tourservis Telč Střelecký klub
Klub českých turistů Telč
Jednota Orel Telč
BK Žabaři Telč
Krasobruslařský klub Telč z.s.
Florbal Telč z.s.
Kickbox Klub Reborn, z.s., Klatovec
Spolek telčských velocipedistů
Croquet club Dynamo Telč