Základní informace

Město Telč se rozprostírá na jihu okresu Jihlava v Kraji Vysočina na Českomoravské vrchovině a je přibližně 25 kilometrů vzdáleno od krajského města Jihlava a 30 km od rakouských hranic, v polovině cesty mezi Prahou a Vídní.
GPS 49°11'4.564"N, 15°27'9.867"E
Počet obyvatel k 1. 1. 2022 byl 5 156 (včetně místní části Studnice)
Rozloha v ha 2 487 ha
Nadmořská výška města 522 m n.m.

Podle místní pověsti existují zmínky o městě již z roku 1099, nicméně první historicky doložená zpráva o Telči pochází z roku 1335, kdy toto malé městečko bylo sídlem královského správce.
Dle geomorfologického členění České republiky město Telč náleží do Česko-moravské subprovincie, do oblasti Českomoravská vrchovina a celku Křižanovská vrchovina a podcelku Dačická pánev. Katastrální území města se rozkládá v nadmořské výšce od 490 m (Moravská Dyje) po nejvyšší vrchol Skalní kopec v nadmořské výšce 574 m, město samotné pak v nadmořské výšce 522 m n.m.
Středem města protéká Telčský potok, ale katastrem města protéká i řeka Moravská Dyje. Na území města, stejně jako v jeho okolí, se nachází rybníky, které do značné míry přispívají k vytváření místního koloritu a podtrhují malebnost místní městské i venkovské krajiny. Přestože rybníky začaly být stavěny až v 16. a 17. století, organicky splynuly s městskou zástavbou. Na konci 19. století došlo k napojení města na železniční síť, což vedlo k jeho oživení a růstu. I přes postupné rozrůstání a přestavbu se centrum města zachovalo téměř v původní podobě z dob Zachariášových (renesanční náměstí, státní zámek a zámecká zahrada a park, vše obklopeno rybníky), díky čemuž bylo centrum města Telče v roce 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Ve městě je 26 ha zeleně, z toho 8,5 ha zabírá veřejná zeleň, přičemž cca 7 ha připadá na zámecký park. Rozsáhlá část území města je tvořena třemi rybníky o rozloze cca 28 ha (Štěpnický, Ulický, Staroměstský), které jsou využívány k chovu ryb a v minulosti měly také ochranný význam
Město Telč se skládá z 5 místních částí (Vnitřní Město, Podolí, Staré Město, Štěpnice a Studnice).
Strategický plán rozvoje města

Partnerská města:
Šaľa (Slovensko)
Waidhofen an der Thaya (Rakousko)
Belp (Švýcarsko)
Rothenburg ob der Tauber (Německo)
Figeac (Francie)
Wilber (USA)

Znak města
Na svých pečetích užívalo město nejprve orlice, po r. 1315 mělo na pečeti erb pánů z Hradce tj. pětilistou růži, na jejímž semeníku bylo písmeno M pod korunkou. Písmeno M mělo tvar gotické majuskuly, korunka s ním na pečeti splývala, takže celek připomínal lilii. Znak města se po vpádu Švédů ztratil a císař Ferdinand III. dal 4. května 1650 Telči nový znak.
Na červeném štítě je stříbrné latinské W, značící jméno Viléma Slavaty, a nad ním „znamení na způsob lilium bílého, jehož oni Telečtí v erbu svém od starodávna užívají.“ Nad štítem je zlatá koruna královská a nad ní bílá pětilistá růže, kterou drží dva zlatě odění andělé - štítonoši. Každý jednou rukou drží růži a druhou roh štítu.
 
Vlajka města
Červený list s bílým písmenem "T" sahajícím na okraje listu s rameny o šířce 1/3 šířky listu vlajky, které je položeno na list tak, že jeho kratší rameno je rovnoběžně se žerdí a je od žerďového okraje vzdáleno na 1/3 šířky listu vlajky. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 21 ze dne 26. 10. 1995 byl městu udělen prapor.
Autor: Prof. Akademický malíř Jan Solpera