Bunkry
Ořechov: Armádní bunkry ze studené války
Místní lidé si na Telčsku předávají vzpomínku na „moc tajnou armádní stavbu, snad podzemní atomové odpalovací silo“. Vyprávět nahlas zkazky o podzemních objektech u Telče znamenalo riskovat „ztrátu dobré osobní pověsti a prohlášení za obecního blázna“. Copak jsou u Telče nějaké bunkry ze studené války?
Nejčastěji mluvili pamětníci o Ořechovu, jako o místu, kde by měl stát podzemní bunkr nebo zapomenuté atomové odpalovací silo.
Bunkry ÚŽ-6
Československá lidová armáda stavěla po celé zemi malé podzemní bunkry pro zhruba osm mužů. Sloužily jako stanoviště pro práci štábu vojenských jednotek. Jejich vojenský název zněl ÚŽ-6. „V lokalitě Ořechov je umístěno 8 objektů ÚŽ-6,“ sdělil mluvčí Ministerstva obrany Jan Caletka. Osm objektů už naznačovalo výjimečnost lokality. Objekty ÚŽ-6 jsou zčásti zapuštěné do země, z části vystupují nad úroveň terénu jako „umělý kopeček“ hlíny. Ještě jednu důležitou vlastnost má bunkr ÚŽ-6: nouzový východ má přímo proti vchodu. Celkem dva vstupy do jednoho bunkru.
Množení ořechovských bunkrů
Čím víc bylo vzpomínek pamětníků, tím více se ořechovské bunkry „množily“. Jeden z bunkrů měl stát nedaleko kamenolomu. Postavený snad Němci za války a po válce zasypaný. Pamětníci se shodovali v počtu vstupů do bunkru u kamenolomu. Byl tam jediný vchod, později zasypaný. To nemohlo být „armádní úžetko“. A už vůbec tyto vzpomínky nešly dohromady s ministerskou informací o osmi bunkrech v lokalitě. Vyptávání a pátrání přímo v Ořechově přineslo úspěch v podobě vzpomínky od místní pamětnice. „Bylo tady tak deset vojáků někdy v roce 1983 nebo 1984. Dělali v kravíně maltu a vozili ji někam do lesů,“ vzpomněla si místní pamětnice Marie Nováková. Jeden z pamětníků si vzpomněl na vojenské patníky v lese, podle kterých by šlo bunkry snad najít. Pokud je někdo nezasypal jako bunkr u kamenolomu.
S lopatou na bunkr
Všeobecné veselí vyvolalo shánění lopaty na vykopání vojenského bunkru.
U Dobronína kopala policie a našla na louce Budínka hromadný hrob, vojenský bunkr ze studené války jsem musel najít sám. Pokud u Ořechova skutečně existuje a nemá zasypaný vchod. Umělý „kopeček“ skutečně bunkr prozradil. A pak i druhý a třetí bunkr. Obvod každého bunkru je vykolíkován vojenskými patníky. Přeměření vnitřních rozměrů bunkru pak objasnilo i záhadu osmi objektů. Dva ořechovské bunkry jsou „ztrojená armádní úžetka“, jeden bunkr je „zdvojené armádní úžetko“. Dohromady osm objektů. Zdvojené a ztrojené armádní objekty zatím dávají jen tušit účel lokality Ořechov pro ČSLA. Sloužilo to něčemu velmi významnému a velmi důležitému. Ale čemu?
Sklenice se vzkazy
Vrcholem objevitelské mise za nalezením podzemních bunkrů u Ořechova byla bezesporu sklenice s propisovací tužkou a sklenice na vzkazy.
Jeden z bunkrů navštěvují asi místní lidé. Všechny objekty u Ořechova připravuje armáda k prodeji.
Miroslav Mareš, psáno pro TL
Telčské listy 02/2013
Miroslav Mareš je publicista, novinář a badatel. V roce 2011 získal novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského za odvahu, s níž se podílel na zpracování citlivého tématu v kauze Budínka u Dobronína. Věnuje se i dalším neznámým tématům z nedávné historie. Žije na Vysočině, po předcích pochází ze Sedlejova.
Místní lidé si na Telčsku předávají vzpomínku na „moc tajnou armádní stavbu, snad podzemní atomové odpalovací silo“. Vyprávět nahlas zkazky o podzemních objektech u Telče znamenalo riskovat „ztrátu dobré osobní pověsti a prohlášení za obecního blázna“. Copak jsou u Telče nějaké bunkry ze studené války?
Nejčastěji mluvili pamětníci o Ořechovu, jako o místu, kde by měl stát podzemní bunkr nebo zapomenuté atomové odpalovací silo.
Bunkry ÚŽ-6
Československá lidová armáda stavěla po celé zemi malé podzemní bunkry pro zhruba osm mužů. Sloužily jako stanoviště pro práci štábu vojenských jednotek. Jejich vojenský název zněl ÚŽ-6. „V lokalitě Ořechov je umístěno 8 objektů ÚŽ-6,“ sdělil mluvčí Ministerstva obrany Jan Caletka. Osm objektů už naznačovalo výjimečnost lokality. Objekty ÚŽ-6 jsou zčásti zapuštěné do země, z části vystupují nad úroveň terénu jako „umělý kopeček“ hlíny. Ještě jednu důležitou vlastnost má bunkr ÚŽ-6: nouzový východ má přímo proti vchodu. Celkem dva vstupy do jednoho bunkru.
Množení ořechovských bunkrů
Čím víc bylo vzpomínek pamětníků, tím více se ořechovské bunkry „množily“. Jeden z bunkrů měl stát nedaleko kamenolomu. Postavený snad Němci za války a po válce zasypaný. Pamětníci se shodovali v počtu vstupů do bunkru u kamenolomu. Byl tam jediný vchod, později zasypaný. To nemohlo být „armádní úžetko“. A už vůbec tyto vzpomínky nešly dohromady s ministerskou informací o osmi bunkrech v lokalitě. Vyptávání a pátrání přímo v Ořechově přineslo úspěch v podobě vzpomínky od místní pamětnice. „Bylo tady tak deset vojáků někdy v roce 1983 nebo 1984. Dělali v kravíně maltu a vozili ji někam do lesů,“ vzpomněla si místní pamětnice Marie Nováková. Jeden z pamětníků si vzpomněl na vojenské patníky v lese, podle kterých by šlo bunkry snad najít. Pokud je někdo nezasypal jako bunkr u kamenolomu.
S lopatou na bunkr
Všeobecné veselí vyvolalo shánění lopaty na vykopání vojenského bunkru.
U Dobronína kopala policie a našla na louce Budínka hromadný hrob, vojenský bunkr ze studené války jsem musel najít sám. Pokud u Ořechova skutečně existuje a nemá zasypaný vchod. Umělý „kopeček“ skutečně bunkr prozradil. A pak i druhý a třetí bunkr. Obvod každého bunkru je vykolíkován vojenskými patníky. Přeměření vnitřních rozměrů bunkru pak objasnilo i záhadu osmi objektů. Dva ořechovské bunkry jsou „ztrojená armádní úžetka“, jeden bunkr je „zdvojené armádní úžetko“. Dohromady osm objektů. Zdvojené a ztrojené armádní objekty zatím dávají jen tušit účel lokality Ořechov pro ČSLA. Sloužilo to něčemu velmi významnému a velmi důležitému. Ale čemu?
Sklenice se vzkazy
Vrcholem objevitelské mise za nalezením podzemních bunkrů u Ořechova byla bezesporu sklenice s propisovací tužkou a sklenice na vzkazy.
Jeden z bunkrů navštěvují asi místní lidé. Všechny objekty u Ořechova připravuje armáda k prodeji.
Miroslav Mareš, psáno pro TL
Telčské listy 02/2013
Miroslav Mareš je publicista, novinář a badatel. V roce 2011 získal novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského za odvahu, s níž se podílel na zpracování citlivého tématu v kauze Budínka u Dobronína. Věnuje se i dalším neznámým tématům z nedávné historie. Žije na Vysočině, po předcích pochází ze Sedlejova.
VLOŽIL: Ilona Jeníčková (29.07.2014)
, UPRAVIL:
Ilona Jeníčková (04.03.2021)