Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018

Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018V dlouhé historii Telče je příběh trvající necelé dva roky pouhou epizodou poplatnou běžnému lidskému zapomínání. V případě internace účastníků polského Lednového povstání v letech 1863 až 1865 ve městě by tomu tak ale být nemělo. Především proto, že naši předci si za své tehdejší postoje a chování zaslouží i po více než 150 letech velké uznání. Letos v září by se to mělo změnit. Pozapomenutý příběh budou připomínat dvě pamětní desky. Jedna na jezuitské koleji, druhá na hřbitově na Starém Městě, resp. na Domově pro seniory. Obě nechalo pořídit polské Ministerstvo kultury. Pro bližší poznání relativně nedávné historické události je ale nutné krátké připomenutí polských dějin. Stejně jako ty české byly velmi komplikované a ještě složitější než ty naše. Na konci 18. století přestal prakticky existovat samostatný polský stát. Tehdejší mocnosti, Prusko, Rakousko a Rusko, si postupně jeho území „rozdělily“. Hospodářsky vyspělou západní část zabralo Prusko, Rakousku připadla území spojená s Krakovem a Lvovem. Stala se z nich i českým dějinám blízká Halič. Největší územní zisk na „dělení Polska“ mělo carské Rusko. Existovalo zde formálně Polské království, ale... Jak to ve spojenectví s velkým východním bratrem bývá, polským králem v něm byl automaticky ruský car. Největší útisk a nespokojenost s tímto stavem byly na území, které zabralo Rusko. Z odporu mladých Poláků proti službě v carské armádě, která je systematicky posílala do posádek na Sibiři, zde na přelomu ledna a února 1863 vypuklo živelně tzv. Lednové povstání. Přes počáteční úspěchy skončilo porážkou povstalců. Několik tisíc jich padlo v bojích, téměř jeden tisíc jich bylo popraveno a tisíce dalších bylo odsouzeno k nuceným pracím na Sibiři. Menšímu počtu se podařilo uprchnout do relativně klidné Haliče. Rakousko mělo ale mimořádný zájem na zachování klidu v této části monarchie, a tak pro účastníky povstání zřizovalo internační střediska ve vnitrozemí, v Čechách a na Moravě. Největší vzniklo v Olomouci, další pak v Hradci Králové, Brně, Jihlavě a také v Telči. Stejně jako v ostatních městech posloužily k jejich zřízení nevyužité vojenské objekty, v našem případě jezuitská kolej, v té době kasárna. S výjimkou německé Jihlavy nacházeli internovaní velké pochopení a podporu u domácího slovanského obyvatelstva. Nepřímých důkazů je o tom celá řada, ale jediné místo, Telč, se může pochlubit písemným dokladem o pomoci a přátelském vztahu domácích s internovanými Poláky. První z nich přišli do Telče na počátku července 1863. Jejich počet se postupně měnil, až vzrostl na více než 130. V říjnu 1864 se provoz zdejšího internačního střediska chýlil ke konci. Téměř 40 internovaných bylo totiž získáno, správněji naverbováno, do expedičního sboru Maxmiliána Habsburského pro jeho mexickou anabázi a další internovaní byli postupně soustředění v hlavním internačním středisku v Olomouci. 11. října 1864 napsal česky jeden z internovaných, Josef Syptecki, dlouhý děkovný dopis Telčanům, který je dodnes uložen v okresním archivu. Již jeho úvod mluví za všechny komentáře:
Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018Ctihodní sousedé a sousedky města Telče. Vedeni citem vděčnosti dovolujeme si Vám ctihodní sousedé a sousedky telečské vysloviti svoje díky za Vaše přátelství, které jste projevovali našim bratrům, kteří byli tak šťastni, že mohli blíže a více poznati Vaše srdce. Zajisté Váš soucit, který jste nejedenkrát nám ukázali jak při průvodu našich zemřelých tří bratří, tak i posud v našem nešťastném stavu, nás nutí vyslovit Vám naši vděčnost. Dopis vlastnoručně podepsalo 42 internovaných, dalších 36 jmen těch, kteří se vydali do dalekého Mexika, dopsal další Polák internovaný v Telči, Jan Kostecki. Zprvu mírné podmínky v internačních střediscích se postupně zpřísňovaly poté, co mnozí Poláci se snažili z nich uprchnout. V Telči se údajně podařilo utéct třem Polákům; ze stočených a navázaných prostěradel si udělali provaz a z výše druhého poschodí se v noci spustili dolů. Samozřejmě, že se tak stalo za pomoci neznámých domácích. Bohužel takové štěstí neměl dvaadvacetiletý Tomáš Nieprzecki, který byl při útěku postřelen a na následky zranění 16. září 1864 zemřel. Jeho smutný příběh posloužil za námět pro povídku Mohyla spisovateli Františku Novákovi ve sbírce Domácí kraj. V Telči zemřeli ještě další dva Poláci. Šestnáctiletý Jozef Czech a dvacetiletý Ondřej Žolnacz. O vztahu města k internovaným svědčí také to, že pohřební obřady všech tři zemřelých vedli na staroměstském hřbitově v té době významní místní duchovní, děkan František Plhal a jeho pozdější nástupce Josef Těšík. Ve 30. letech minulého století pak historik Josef Rampula konstatoval: Dnes už hroby jejich ustoupily hrobům jiným, není již ani sešlého kříže, ani kamene, staří pamětníci však s úctou mladším ukazují místo na hřbitově blízko zdi chudobince, kde dotlívají kosti tří nešťastných hrdinů polských, jichž tužbou bylo obnoviti slávu svobodné Polsky.
Proč se na příběh, který slouží ke cti obyvatel města, zapomnělo? Na vině není jen v úvodu zmíněná lidská paměť. Mexické dobrodružství bratra císaře Františka Josefa, Maxmiliána, do kterého monarchie účelově vtáhla hodně polských revolucionářů v jejich bezvýchodné situaci, Rakousko raději nepřipomínalo. Za I. republiky nebyly naše vztahy s Polskem zrovna nejlepší a otevřít za socialismu téma odboje polského národa proti Rusku by bylo téměř protistátní činností. A tak až loňská (2017) česko - polská konference v Panském dvoře tuto událost po letech připomněla a byla impulzem, především pro polskou stranu, pro umístění pamětních desek na místech spojených s nuceným pobytem polských revolucionářů v Telči.
Oldřich Zadražil
Telčské listy 09 2018


Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018Slavnostní odhalení pamětních desek připomínající internované polské vlastence v Telči v letech 1863 a 1864

18. září 2018

- polsko - česká bohoslužba v kostele Matky Boží na Starém Městě
- odhalení desky na hřbitově (na Domově pro seniory)
- odhalení desky na jezuitské koleji (Univerzitní centrum)

Připravuje Ministerstvo kultury Polska a Město Telč
Podílí se a zúčastní se zástupci polské armády, polské organizace paměti národa, polské katolické církve, Ostravské univerzity a Univerzitního centra Telč.

Fotografie z odhalení pamětních desek

Video z odhalení pamětních desek
Video 1 (mp4 1,96 MB)
Video 2 (mp4 4,91 MB)
Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018Video 3 (mp4 1,69 MB)
Video 4 (mp4 5,31 MB)


Polská ozvěna
18. září 2018 byly na staroměstském hřbitově a na nádvoří jezuitské koleje slavnostně odhaleny pamětní desky v Telči zemřelým účastníkům polského Lednového povstání, kteří byli ve městě v letech 1863 a 1864 internovaní. Pietního aktu se zúčastnila oficiální polská delegace v čele s ředitelem odboru Ministerstva kultury Polska Jackem Milerem. Členem delegace byl také P. Robert Jasiulewicz OSPPE, který společně s telčským děkanem P. Josefem Mainclem desky požehnal. Telčským listům později popsal své pocity nejen při pietním aktu, ale také při návštěvě Telče. Část příspěvku P. Jasiulewicz byla zveřejněna v listopadových TL.

Pro dlouhou dobu zůstane v mé paměti pozvání do Telče a moje krátká, ale krásná návštěva tohoto města. Nejdřív odhalení a požehnání desek. Byl to pro mě velice hluboký zážitek. Už rok pracuju a bydlím v ČR, a ani jsem nevěděl, že existují taková spojení mezi Polskem a Českem. Historie polských lednových povstalců a jejich internování v Telči je úžasná a výjimečná, ale také tragická. Už pozvání bylo pro mě radostí a ctí. V Telči, když jsem uviděl takové důstojné účastníky z české i polské strany, uvědomil jsem si, jak důležitá věc to bude. Při odhalení a požehnání desek jsem měl pocit, jako by ti lidé z historie znovu ožili, stanuli mezi námi, a ještě jednou mohli promluvit o svém životě a hodnotách, za které svůj život položili. Zdůrazňuju to – svůj mladý život. Ještě jednou začali zpívat píseň o tom, pro co život má smysl, a bez čeho lidské srdce neumí zpívat a nic neví o barvách života. Je to píseň o lásce a svobodě. Zní v ní vzpomínka na krásu země otců a vůni domácího chleba, veselé hraní s kamarády a večer s holkou krásnější než jiné. Je tam také strach lidí před cizím vojákem, je tam pláč zraněných. Celé století otroctví... Ale ta píseň mluví o naději. O touze po svobodě jako bílém orlovi vysoko na modrém nebi... Odvaha větší než strach, láska silnější než zlost a horké srdce jsou křídla, která nesou ke snům, které se stávají tělem. Předposlední sloka písně, to je jedno velké slovo „děkuju.“ Pan Bůh zaplať kamarádům Telčanům, otcům dnešních občanů, kteří byli jako bratři, za čas, za péči, za chléb i srdce na dlani... Čas na poslední sloku. Oni už ji nestihli. Možná někdo i dnes u telčské desky uslyší tichou melodii a naučí se zpívat. Každý den v každém století potřebuje píseň svobody a lásky. Na nádherném starém telčském náměstí se čas úplně zastavil. Kolem se procházejí lidé, mluví, usmívají se, pracují... Tam si dědeček čas dal před stoletími kávu a pořád sedí v úžasu... Já se mu nedivím. Není tam už rytíř na koni nebo jiný hrdina středověku. Ale možná se někdy večer posadí na židli mladý člověk ve vězeňském oděvu, podívá se na slunce, na nebe a potichu zazpívá...

Robert Jasiulewicz OSPPE
10-10-2018
VLOŽIL: Ilona Jeníčková (28.08.2018) , UPRAVIL: Ilona Jeníčková (29.10.2018)
Historie města
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Telčské listy
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Akce pořádané ve městě Telči
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere

V Ě Ž   s v .   D U C H A

interaktivní expozice o historii a současnosti města


Aktuální přehled počasí pro Telč

25.11.2020
12:19:19
Teplota vzduchu -1.5 °C
Rychlost větru 0 km/h
Tlak vzduchu 1025.7 hPa
Denní srážky 0 mm
UV 0.0
Sluneční záření 37 W/m²

Partneři města TELČ

Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018 Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018 Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018 Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018 Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018 Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018 Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018 Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018 Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018 Internace polských revolucionářů v Telči, září 2018

Město Telč podporuje

Podjavořičan
PS TELČísla
PS Smetana
Průvan - PS Santini
Mažoretky Telč
Kulturní spolek Oblast
Muzejní spolek
Společnost telčské místní dráhy
Český svaz chovatelů
Český svaz zahrádkářů
Mezi dvěma branami
Spolek Javořice
Divadelní spolek Za paravánem
Divadelní spolek Drdivadlo
Spolek Na větvi
Sdílení o.p.s.
PDT volnočasový z.s. (Panský dvůr Telč)
SK Telč
Sokol Telč.
Autoklub Tourservis Telč Automoto klub
Autoklub Tourservis Telč Kynologický klub
Autoklub Tourservis Telč Potápěčský klub
Autoklub Tourservis Telč Střelecký klub
Klub českých turistů Telč
Jednota Orel Telč
BK Žabaři Telč
Krasobruslařský klub Telč z.s.
Florbal Telč z.s.
Kickbox Klub Reborn, z.s., Klatovec
Spolek telčských velocipedistů
Croquet club Dynamo Telč