Karel IV. v roce 2016

Před sedmi sty lety, 13. května 1316, se narodil Karel IV.
Nabyli jsme znovu Telče, zapsal si císař
Znal Karel IV. Telč, byl tady někdy? Chiméra patriota? Kdepak. Zrovna nedávno jsem obě otázky, vážně míněné, dostal v podloubí na náměstí. Odpověď na tu první je snadná, jednoznačná a Telči lichotící. ANO. Ve svém životopise, spíš pracovním deníku, jehož autorství prvních 14 kapitol samotným císařem nikdo nezpochybňuje, popisuje Karel IV. v osmé kapitole (1333 až 1336) neutěšený stav Čech a Moravy poté, co mu je otec, Jan Lucemburský, svěřil do správy. A konkrétně píše: Tehdy jsme znovu nabyli s velkým úsilím a náklady hradů: Křivoklátu, Týřova, Světlíku, Litic, Hradce Králové, Písku, Nečtin, Zbiroha, Tachova, Trutnova v Čechách; na Moravě pak Lukova, Telče, Veveří, hradů olomouckého, brněnského a znojemského a mnoho jiných statků zastavených a zcizených od koruny. To, že císař, tehdy mladý markrabě, nezahrnul Telč mezi „mnoho jiných statků“ jeho povědomí o Telči jednoznačné dokazuje. Odpověď na druhou otázku, zda v Telči, resp. na hradě Telč, byl, vyžaduje malou dedukci. Prvně si odpovězme na otázku, jaké podklady o svých cestách měl Karel IV. Když zavrhneme všechny moderní a uvědomíme si, že určitě nedisponoval ani velkým množstvím písemností svého doprovodu, většina jeho dvořanů neuměla číst a psát, tak nám zbude jediný zdroj: jeho paměť. Byť jí neříkal „fotografická“, musel být takovou vybaven. A tak mohutná strážní věž telčského hradu na holém ostrohu nad meandrujícím vodním tokem mu zřejmě utkvěla v paměti. Je proto více než pravděpodobné, že právě Svatodušní věž, jak jí dnes říkáme, má hlavní zásluhu na tom, že si mladý správce Moravy mezi šesti místy, na kterých mu v ní záleželo, zapsal i Telč. A nebylo by asi daleko od pravdy, kdyby na svatodušní věži bylo oznámení: tady byl Karel IV. Nelitujme, že jeho „kralování“ nad Telčí za několik roků skončilo. Výměna Telče za Bánov (1339) byla jen jedním z mnoha Karlových státnických činů. Byť ještě „pod hlavičkou“ jeho královského otce Jana Lucemburského. Proč by udržoval hrad v samém jádru budoucí říše, když ji především potřeboval ochránit na jejích vnějších hranicích. A to dnes téměř neexistující hrad Bánov na těch tehdy moravsko – uherských určitě splňoval. Nakonec ta směna s Oldřichem z Hradce nebyla pro žádnou stranu nevýhodná. Páni z Hradce, vlastně Vítkovci, na východě pěkně „zaokrouhlili“ své jihočeské dominium a trochu také „poškádlili“ moravskou šlechtu nebojovným „výbojem“ na Moravu.
O. Zadražil, Telčské listy 05/2016





Píše se rok 1333. Telč v královském diáři a v prestižní společnosti. S Brnem, Olomoucí a Znojmem.

Karlův život je mimořádné literární dílo evropského gotického písemnictví. Mladý Karel IV. napsal latinsky vlastní autobiografii do roku 1340. Události následujících let pak zaznamenal neznámý pokračovatel. „Originál se bohužel nezachoval, nejstarší opisy byly pořízeny ještě za jeho života. Jeden z nejstarších z roku 1396 je uložen v Rakouské národní knihovně. Nejstarší opis na území dnešní České republiky je součástí knihovny Metropolitní kapituly katedrály sv. Víta a je uložen v Archivu Pražského hradu,“ uvedl pro TL Václav Žůrek, který k jubileu Karla IV. bude mít besedu v rámci přednáškového cyklu památkářů ve středu 18. května v Univerzitním centru. V dnešních TL poprvé v historii města uveřejňujeme ty strany Vita Caroli, na kterých Karel IV. zmiňuje Telč. V případě opisů z let 1396 a 1472 (snímky vlevo a uprostřed) je to díky vstřícnosti Mgr. Marka Zágory. Stranu z opisu z roku 1399 ve vlastnictví Metropolitní kapituly katedrály sv. Víta díky jejímu souhlasu. Uveřejněná strana z Vita Caroli (Karlův život) je uložena v Archivu Pražského hradu, fond Knihovna Metropolitní kapituly u sv. Víta, sign. H.9, f201v.
/z/ Telčské listy 05/2016