Beringer Jan
Biedermann Michael Lazar
Bílkovský František
Bílek Jan Pavel
Bílek Leopold
Březina Otokar (Václav Jebavý)
Bystřický František
Caha Antonín
Cejnar Alois
Cejnar Karel
Cvek Vojtěch
Čech Leandr
Daňkovský Řehoř
Divoký Metod
Doleželová Bohumila
Dvořák Josef
Fišer Josef
Fixel Jan
Florian František
Florian Jan
Florian Josef
Florian Michael
Foit František Vladimír
Foitová Marie
Francl Jaroslav
Fromek František
Furch Vincenc
Grande Ludwig Eduard Johann
Grósz Frigyes (Gross Friedrich)
Guaita Hyacinthus Maria
Hartmanová Marie
Havelka František
Hejda Karel ml.
Hejda Karel st.
Hodovi, Tomáš a Zuzana
Horák Jaroslav
Hrudička Alois
Hůrek Jaroslav
Hurych Oldřich
Hvězda Jan z Vícemilic
Janků Hynek
Janků Marie
Janoušek Jaroslav
Jeřábek Václav
Kameník Antonín
Katrnožka Stanislav
Kopřivová Marie
Korbel Zdeněk
Kouba Jaroslav
Kozák Stanislav
Kožík František
Kramář Oldřich
Krátký Bohumil
Krejčů Marie
Krepčík Jaroslav
Krepčíková Hedvika
Krupička Emanuel
Kypta Jan Evangelista
Kříž Oldřich
Lang Jakob
Lesný Vincenc
Lolek Stanislav
Macka Václav
Maggi Baldassare
Magni Rostislav
Marek Jan
Mareš Jiří
Marten - Mrkva Jiří
Martínek Václav
Máša Jan
Maška Karel Jaroslav
Maška Otakar
Mátl Josef
Mátl Ladislav
Mátlová Jiřina
Mazal Ferdinand
Mezoun Jan
Michna Cyril
Michna Jan
Mládek Jan
Mohr Josef Mikuláš
Nágl František Mořic
Němec Antonín
Norek Bohumil
Novák František
Nypl Bohumil
Oliva Josef
Optát Beneš
Paclík Karel ml.
Paclík Karel st.
Palliardi Jaroslav
Pantoflíček Ctibor
Pantofllíček Jaroslav
Partl Jan
Pavelka Emil Jiří
Petrů Zdeněk
Podbrdský Josef
Podstatský – Lichtenstein Leopold
Pokorný Bohumír
Poppe Václav
Pospíchal Jan
Pospíšil Antonín
Procházka Jiří František de Lauro
Ptáček Augustin
Rajský Stanislav
Rampula Josef
Remeš Josef
Rodová – Šašecí Božena
Říha Josef
Sankot František
Sankot Josef Jan
Schaefer Theodor ml.
Schaefer Theodor st.
Schaschetsy Leopold
Sládek Karel
Slavata Vilém z Chlumu a Košumberka
Slavatová Františka, roz. z Meggau
Slavíček Antonín Václav
Slonek Karel
Smetana Josef
Sobotka Josef
Srb Jan
Staněk František
Strnad Antonín
Suchý Raimund
Svoboda Josef
Šafránek Miloš
Šašecí Filip
Šašecí Oto
Šašecí Otto
Šolc Emil
Štocker Matěj
Šťáva Zdeněk
Tamchyna Petr
Taub Siegfried
Těšík Josef
Těšínský Oldřich
Tiray Jan
Tobiášek Josef
Urbánek Vladimír
Vaníček Lubomír
Vávra Josef
Vlk Jan
Voříšek Antonín
Vystrčil Josef
Zachariáš z Hradce
Zapletal Simeon
Zapletal Jaroslav ml.
Zapletal Jaroslav st.
Zrzavý Jan
Srb Jan
* 9. dubna 1898, Telč
matematik, univerzitní profesor
Jan Srb pocházel z rodu Srbů žijícího od nepaměti na Telčsku. Jeho přímé předky lze doložit až do 16. století. Otec Jana Srba, Ludvík, se vypracoval ze zednického mistra na úspěšného stavitele, který mimo jiné postavil telčskou sokolovnu. Jan Srb maturoval v roce 1916 na reálce v Telči. Po vysokoškolských studiích na Českém vysokém učení technickém a Karlově univerzitě v Praze působil jako středoškolský profesor matematiky na reálkách v Bohumíně a Olomouci. V letech 1949 – 1953 byl docentem na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 1953 působil na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Nejdříve jako docent a v letech 1958 – 1964 jako profesor geometrie na Přírodovědecké fakultě. V letech 1960 – 1964 byl vedoucím katedry geometrie, období 1954 – 1955 a 1955 – 1956 byl proděkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského. Od roku 1960 do roku 1962 byl předsedou Jednoty československých matematiků a fyziků. Je autorem řady učebnic a skript především vysokoškolské geometrie a teoretických studií tohoto oboru. Zemřel v Bratislavě, urna s jeho popelem je uložena v rodinném hrobě na hřbitově u sv. Anny v Telči.
(Frant. Bauer: Po stopách našich předků, Třebíč 1940, Univerzita Komenského: Přehľad profesorov 1919 – 1966, Bratislava 1968)
† 22. února 1964, Bratislava
matematik, univerzitní profesor
Jan Srb pocházel z rodu Srbů žijícího od nepaměti na Telčsku. Jeho přímé předky lze doložit až do 16. století. Otec Jana Srba, Ludvík, se vypracoval ze zednického mistra na úspěšného stavitele, který mimo jiné postavil telčskou sokolovnu. Jan Srb maturoval v roce 1916 na reálce v Telči. Po vysokoškolských studiích na Českém vysokém učení technickém a Karlově univerzitě v Praze působil jako středoškolský profesor matematiky na reálkách v Bohumíně a Olomouci. V letech 1949 – 1953 byl docentem na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 1953 působil na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Nejdříve jako docent a v letech 1958 – 1964 jako profesor geometrie na Přírodovědecké fakultě. V letech 1960 – 1964 byl vedoucím katedry geometrie, období 1954 – 1955 a 1955 – 1956 byl proděkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského. Od roku 1960 do roku 1962 byl předsedou Jednoty československých matematiků a fyziků. Je autorem řady učebnic a skript především vysokoškolské geometrie a teoretických studií tohoto oboru. Zemřel v Bratislavě, urna s jeho popelem je uložena v rodinném hrobě na hřbitově u sv. Anny v Telči.
(Frant. Bauer: Po stopách našich předků, Třebíč 1940, Univerzita Komenského: Přehľad profesorov 1919 – 1966, Bratislava 1968)
VLOŽIL: Terezie Veselá (02.10.2012)
, UPRAVIL:
Petr Mach (23.03.2021)