Zachariáš z Hradce
* r. 1526 (1527?), Jindřichův Hradec
† 4. února 1589, Telč
Renesanční šlechtic, pán na Telči.
Po předčasné smrti svého otce Adama I. z Hradce byl Zachariáš spolu se svým bratrem Jáchymem prohlášen r. 1549 plnoletým (ve svých 23 (22) letech!) a v dalším roce se ujal své části otcovského dědictví (Telč, Slavonice, Kunžak, Strmilov a Rozkoš). R. 1551 se zúčastnil šlechtické výpravy do Itálie k uvítání zvoleného českého krále Maxmiliána II. Poté se zdržoval téměř nepřetržitě na Telči, i když při tom dlouhodobě vykonával i veřejné funkce (přísedící zemského soudu moravského 1558 - 67, nejvyšší komorník 1573 - 87, zemský hejtman 1567 - 73, místohejtman 1573, 1580 - 88).
R. 1553 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a věnem získal m. j. Polnou, Přibyslav, Ronov, Borovou. Po její smrti r. 1571 vstoupil v druhé manželství s Annou ze Šlejnic. Z prvního manželství měl syna Menharta (zemřel již r. 1579), z druhého manželství dceru Kateřinu, později provdanou za Ladislava Berku z Dubé. Zachariáš se pro nemoc musel r. 1573 vzdát veřejné činnosti. Po dlouhém utrpení zemřel r. 1589.
Tehdy však již mohl vidět bohaté ovoce své činnosti, především v městě Telči i v jejím okolí. Podařilo se mu zajistit hospodářský rozvoj panství na vysoké úrovni soudobé ekonomiky (rybníkářství, panské dvory, plánění půdy, centrální správa za součinnosti schopných odborníků i úředníků), aniž by docházelo ke zhoršení životních podmínek poddaných, právě naopak poddanské povinnosti byly velmi mírné. Chátrající, a proto již nefunkční "špitál" přenesl z centra na Staré Město, kde vzniklo tehdy velmi účelné a moderní zařízení pro potřebné zestárlé obyvatele města.
Solidní hospodářská základna umožnila neobyčejný umělecký a zejména architektonický rozvoj města (dokončení renesanční přestavby a přístavby zámku včetně vzácných interiérů i mobiliáře, pokračující přestavba telčského náměstí s prvními renesančními štíty, většinou na domech panských úředníků či stavitelů). Zachariáš z Hradce přispěl podstatnou měrou k tomu, že se Telč stala na konci 20. století významným městem, zapsaným do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
(Beringer, Janoušek: Město a panství ..., Telč 1891, str. 17-19; Tiray: Vlastivěda moravská, Telecký okres, Brno 1913, str. 106-112)
(em)
Renesanční šlechtic, pán na Telči.
Po předčasné smrti svého otce Adama I. z Hradce byl Zachariáš spolu se svým bratrem Jáchymem prohlášen r. 1549 plnoletým (ve svých 23 (22) letech!) a v dalším roce se ujal své části otcovského dědictví (Telč, Slavonice, Kunžak, Strmilov a Rozkoš). R. 1551 se zúčastnil šlechtické výpravy do Itálie k uvítání zvoleného českého krále Maxmiliána II. Poté se zdržoval téměř nepřetržitě na Telči, i když při tom dlouhodobě vykonával i veřejné funkce (přísedící zemského soudu moravského 1558 - 67, nejvyšší komorník 1573 - 87, zemský hejtman 1567 - 73, místohejtman 1573, 1580 - 88).
R. 1553 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a věnem získal m. j. Polnou, Přibyslav, Ronov, Borovou. Po její smrti r. 1571 vstoupil v druhé manželství s Annou ze Šlejnic. Z prvního manželství měl syna Menharta (zemřel již r. 1579), z druhého manželství dceru Kateřinu, později provdanou za Ladislava Berku z Dubé. Zachariáš se pro nemoc musel r. 1573 vzdát veřejné činnosti. Po dlouhém utrpení zemřel r. 1589.
Tehdy však již mohl vidět bohaté ovoce své činnosti, především v městě Telči i v jejím okolí. Podařilo se mu zajistit hospodářský rozvoj panství na vysoké úrovni soudobé ekonomiky (rybníkářství, panské dvory, plánění půdy, centrální správa za součinnosti schopných odborníků i úředníků), aniž by docházelo ke zhoršení životních podmínek poddaných, právě naopak poddanské povinnosti byly velmi mírné. Chátrající, a proto již nefunkční "špitál" přenesl z centra na Staré Město, kde vzniklo tehdy velmi účelné a moderní zařízení pro potřebné zestárlé obyvatele města.
Solidní hospodářská základna umožnila neobyčejný umělecký a zejména architektonický rozvoj města (dokončení renesanční přestavby a přístavby zámku včetně vzácných interiérů i mobiliáře, pokračující přestavba telčského náměstí s prvními renesančními štíty, většinou na domech panských úředníků či stavitelů). Zachariáš z Hradce přispěl podstatnou měrou k tomu, že se Telč stala na konci 20. století významným městem, zapsaným do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
(Beringer, Janoušek: Město a panství ..., Telč 1891, str. 17-19; Tiray: Vlastivěda moravská, Telecký okres, Brno 1913, str. 106-112)
(em)
VLOŽIL: Terezie Veselá (09.05.2012)
, UPRAVIL:
Petr Mach (23.03.2021)
