Kypta Jan Evangelista

Foto:     Vlastivěda Moravská z roku 1926, Předmluva, strana II. 	Publikace Dějiny Telče v díle místních historiků Drdácký-Aristocrat-Telč1. prosince 1813, Borotín, okr. Tábor
5. dubna 1868, Telč
učitel, hudební skladatel

J. E. Kypta pocházel z rodiny venkovského tkalce. Hudební vlohy zdědil po svém otci a základy hudebního vzdělání získal u svého učitele v Borotíně. Po absolvování šestiměsíčního kursu byl učitelským pomocníkem v Kunžaku a Číměři. Roku 1832 nastoupil do varhanického kursu v Praze. Od 1. ledna 1834 byl varhaníkem v Jindřichově Hradci. Tam také začal komponovat. Po roce získal učitelské místo na jindřichohradecké škole. Učitelskou práci miloval, a tak mu na komponování zbývalo jen málo času. Přesto se zúčastňoval skladatelských soutěží pražské varhanické školy a r. 1837 zde obdržel 3. cenu za Pastorální mši, která se dodnes uvádí.

Na podzim r. 1848 se přistěhoval do Telče, kde na dívčí obecné škole působil dvacet let, až do své smrti. Stal se i ředitelem kůru, vytvořil chrámový orchestr a sbor. V Telči pilně komponoval, telčský kostel se stal za jeho působení koncertní síní. Cenné jsou Kyptovy pastorely se zpěvnou melodií, vycházející z trojzvuku pastýřských píšťal. Složil i řadu populárních skladeb (polky, valčíky, pochody, pohřební písně).

Celkem napsal více než sto skladeb. Těžiště jeho práce však tkví v chrámové hudbě. Psal i díla hudebně teoretická. Roku 1849 založil i hudební školu, která trvala jen jeden rok.

Byl upřímným vlastencem. Brzy se otevřeně hlásil k Sankotovi, Vlkovi a Šašecímu, kteří stáli v čele vlasteneckého hnutí v Telči. Učitelské povolání vykonával svědomitě, věnoval se výuce rodného jazyka. Roku 1867 mu byl udělen titul Vzorný učitel. Napsal a vydal několik učebnic (Zeměpis 1847, Německá mluvnice 1848, Dějepis Moravy 1851, Nauka o souhlasu 1861). Roku 1862 přeložil z latiny životopis Františky Slavatové a napsal Stručný dějepis města a panství Telče, vydaný r. 1857. Svůj život vylíčil v Deníku, který byl tiskem vydán r. 1940 v Praze v "Topičových knihách českých osudů".

(Jiskra, 5. 4. 1968, L. Fučík: Památce českého kantora; Jihlavské listy, 28. 12. 1993, T. Jech: 180 let od narození J. E. Kypty; Deník J. E. Kypty, Praha 1940)
(hb)

Telčské listy prosinec 2013

Před 200 lety se narodil Jan E. Kypta

1. prosince 1813 se v Borotíně u Tábora narodil Jan Evangelista Kypta. Dvacet roků prožil v Telči. Učitel, varhaník, hudební skladatel, historik... Náměstí mezi jezuitskou kolejí a farním kostelem nese jeho jméno. Každý rok před Vánoci slyší telčští hudebníci: bude o půlnoční Kyptova mše? Díky deníku, který si celý život vedl, víme o něm relativně hodně. V roce 1848, když přicházel do Telče, podepsala skupina měšťanů petici, aby místo učitele a varhaníka nedostal. Dvacet let poté, při jeho úmrtí, truchlilo celé město. Kypta ve třetím tisíciletí. Takový by také mohl být název rozhovoru s PhDr. Františkem Malým na Kyptovo téma.

V Telči je Jan E. Kypta samozřejmě „jedničkou“ mezi regionálními hudebními skladateli. Jak byste ho zařadil v pomyslném hodnocení v rámci Česka?

Kypta patří do početné skupiny českých a moravských skladatelů, kteří v 18. a 19. století působili jako venkovští kantoři. Říkám-li venkovští, myslím tím „venku“, tj. mimo hlavní velkoměstská hudební centra. Venkovský učitel musel být v souladu s tehdejšími platnými školskými zákony v první řadě dobrý hudebník (odtud latinské označení „cantor“, tj. zpěvák). Proto bylo mezi nimi i mnoho skladatelů. Nejvýznamnější představitel kantorské hudby té doby je bezesporu rožmitálský Jakub Jan Ryba, autor slavné České mše vánoční. Z dalších slavných jmen zmíním alespoň Tomáše Norberta Koutníka v Chocni, Josefa Schreiera v Bílovicích u Uh. Hradiště, Jiřího Ignáce Linka v Bakově nad Jizerou a v neposlední řadě Jana Evangelistu Kyptu v Telči.

Dnes mezi laiky převládá rovnice Kypta = kostelní hudba. V době jeho života tomu ale tak nebylo.
Jako každý kantor měl na starosti hudební výchovu dětí a chrámovou hudbu. Mládež vyučoval hudbě hlavně pro zpívání a hraní v kostele. Provoz tehdejší chrámové hudby byl i na malých kůrech na nesrovnatelně vyšší úrovni než dnes. Jan Kypta však žil v prostředí, kde bylo třeba psát i hudbu světskou pro různé společenské příležitosti. Zkomponoval mnoho znamenitých pochodů a tanečních kusů (polek, valčíků, mazurek, lendlerů, čtverylek apod.).

Můžete stručně zhodnotit význam Kypty pro současný hudební svět?
Pro dnešního člověka je velmi užitečná
dobrá hudba starších stylových období. Obdivujeme ji pro její klasickou dokonalost, vnitřní řád a potřebujeme ji víc než ten zvukový „smog“, který si říká hudba a řítí se na naše uši ze všech médií. Z tohoto pohledu je pak takový Jan Kypta mnohem „modernější“ skladatel než mnohý dnešní, protože nás dokáže více vnitřně obohacovat. A to člověk moderní doby velmi potřebuje.

A pro ten posluchačský?
Posluchači v Telči budou mít možnost slyšet některé Kyptovy skladby v podání sboru Santini o adventním koncertu 1. prosince. Určitě jim neunikne, s jakou chutí mladí zpěváci a muzikanti oživují Kyptovu hudbu pro uši dnešních lidí.

Co by se mělo udělat více pro popularizaci Kyptova díla?
Málokteré město se může pochlubit takovým znamenitým skladatelem jako Telč Kyptou. Více nemohu poradit. Přece však jeden tip: Což udělat jeden společenský ples (večer) s Kyptovými tanečními skladbami? /z/

PhDr. František Malý (*1956)
V Moravském zemském muzeu v Brně má na starosti sbírku hudebních nástrojů a věnuje se české figurální hudbě 18. a 19. století. Další jeho specializací je hymnologie. Současně působí jako ředitel Základní umělecké školy v Hrotovicích. Můžeme o něm také uvést, že je skoro náš krajan. Žije v Radkovicích u Hrotovic.


Jak se setkali s J.E. Kyptou
Osobnosti telčského hudebního života odpověděly TL na otázku Kypta a Vy?

Lubomír Zadina

Mé první setkání s J. E. Kyptou bylo někdy na prvním stupni ZŠ, kdy jsem slyšel v kostele krásnou, okouzlující hudbu. Dnes vím, že to byla jeho Missa pastoralis. Druhé bylo za studií, kdy jsme dostali seminární práci o hudbě v místě, odkud pocházíme. Tehdy jsem si přečetl jeho Deník, a tak ho důvěrně poznal. Třetí bylo, když jsem hledal nějakou zajímavou instrumentální hudbu na koncert k 50. výročí naší ZUŠ. Tehdy jsem našel jednovětou Kyptovu symfonii D dur, kterou jsem přepsal a nahrál.

Josef Salák
S J. E. Kyptou jsou navždy spjaty mé první Vánoce na počátku osmdesátých let v Telči a dirigování chrámového sboru na půlnoční v kostele Jména Ježíš. Tradičně se zpívala Pastorální mše A-dur.

Anežka Kožešníková Stohrová
O Janu Kyptovi jsem věděla od doby, co jsem se naučila číst. Vždyť jsem začala chodit do školy na náměstí, spíš plácku, které se po něm jmenuje. Učila jsem se hrát na housle a mým skrytým přáním bylo zahrát si v jeho vánoční mši. To se mi vyplnilo v roce 1961. Od té doby jsem ji hrála mnohokrát, ale tenkrát to byly pro mě ty nejkrásnější Vánoce.

Bohumil Nosek
Tak jako každý telčský občan vím od malička, že J. E. Kypta je významná osobnost, protože je po něm pojmenováno jedno z telčských náměstí. Slyšel jsem o něm vyprávět mé prarodiče, u nichž jsem v Telči často pobýval. Ale s jeho dílem jsem přišel blíže do styku až v 80. a 90. letech, kdy se mi dostaly do ruky jeho varhanní sborníky a hlavně při nácviku a provádění jeho Pastorální mše s PS Smetana a Chrámovým sborem Telč.

Anežka Tichá
S Janem Ev. Kyptou se pravidelně setkávám od raného dětství. Doma o Vánocích jsme poslouchali jeho pastorely a mši, v deseti letech jsem v ní již hrála na housle s chrámovým sborem. Při přípravě letošního adventního koncertu Santini mě zaujaly jeho skladby psané přímo pro varhany v kostele sv. Jakuba.

Pavel Salák
J. E. Kypta absolvoval Varhanickou školu, která je přímou předchůdkyní Varhanního oddělení Pražské konzervatoře, kde nyní studuji. S osobností a dílem J. E. Kypty se tak setkávám nejen v Telči, ale i v Praze.

Telčské listy 12/2013
VLOŽIL: Terezie Veselá (27.09.2012) , UPRAVIL: Petr Mach (10.04.2017)
Historie města
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Telčské listy
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Akce pořádané ve městě Telči
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere

V Ě Ž   s v .   D U C H A

interaktivní expozice o historii a současnosti města


Aktuální přehled počasí pro Telč

03.08.2020
21:59:07
Teplota vzduchu 14.8 °C
Rychlost větru 8 km/h
Tlak vzduchu 1007.8 hPa
Denní srážky 26.6 mm
UV 0.0
Sluneční záření 0 W/m²

Partneři města TELČ

Město Telč podporuje

Podjavořičan
PS TELČísla
PS Smetana
Průvan - PS Santini
Mažoretky Telč
Kulturní spolek Oblast
Muzejní spolek
Společnost telčské místní dráhy
Český svaz chovatelů
Český svaz zahrádkářů
Mezi dvěma branami
Spolek Javořice
Divadelní spolek Za paravánem
Divadelní spolek Drdivadlo
Spolek Na větvi
Sdílení o.p.s.
PDT volnočasový z.s. (Panský dvůr Telč)
SK Telč
Sokol Telč.
Autoklub Tourservis Telč Automoto klub
Autoklub Tourservis Telč Kynologický klub
Autoklub Tourservis Telč Potápěčský klub
Autoklub Tourservis Telč Střelecký klub
Klub českých turistů Telč
Jednota Orel Telč
BK Žabaři Telč
Krasobruslařský klub Telč z.s.
Florbal Telč z.s.
Kickbox Klub Reborn, z.s., Klatovec
Spolek telčských velocipedistů
Croquet club Dynamo Telč