Partl Jan
nar. 5. prosince 1910, Kněžice, okres Třebíč
zemř. 17. března 1975, Jihlava
ředitel Hospodářského družstva,
předseda Místního národního výboru v Telči
Jan Partl pocházel ze zemědělské rodiny. Po absolvování čtyřleté Obchodní akademie v Třebíči se stal v roce 1934 zaměstnancem Zemědělské družiny. Tato obchodní organizace zajišťovala výkup zemědělských produktů a obchodní servis pro zemědělce. Byla výrazně orientována na Československou stranu lidovou. V Telči např. vybudoval obchodní objekt na rohu Staňkovy a Masarykovy ulice (dnes prodejna ZNZ). Působil ve skladech Zemědělské družiny v Dačicích a Telči. V roce 1939, kdy došlo ke sloučení Zemědělské družiny s Hospodářským družstvem, obdobou obchodní organizací s vlivem agrární strany, se stal Jan Partl správcem Hospodářského družstva v Telči. Současně aktivně vstoupil do politického života jako člen Československé strany lidové. Byl zvolen předsedou okresního výboru této strany v tehdejším dačickém okrese, kam patřila v té době i Telč. Když v prvních poválečných demokratických poměrů dokázal stabilizovat Hospodářské družstvo jako prosperující organizaci regionálního významu. Na úrovni města vytvořil fungující samosprávu a začal íntenzivněji pracovat na moderní koncepci rozvoje Telče. Pod jeho vedením došlo v roce 1947 k zahájení výstavby na svou dobu velkého školního areálu na Hradecké ulici (dnes gymnázium a ZŠ), který po únorovém převratu byl dostavován dlouhých 10 roků.
Své záměry a vize rozvojem města nemohl bohužel uskutečnit. Okamžitě po komunistickém převratu v únoru 1948 byl 27. února zbaven členství v místním národním výboru i všech politických funkcí. Záhy byl propuštěn ze zaměstnání a nadále mohl pracovat již jen jako stavební a lesní dělník. V roce 1955 byl za vykonstruovanou protistátní činnost odsouzen na 12 let do vězení. Z vězení se vrátil s podlomeným zdravím v roce 1960 na základě tehdejší velké amnestie politických vězňů, kterou komunistický režim musel provést pod sílícím mezinárodním tlakem. Plně byl rehabilitován až v červnu 1990, patnáct let po své smrti.
Zůstane navždy nezodpovězenou otázkou, jak by vypadala Telč v jejímž čele by řadu let stál člověk organizátorských a odborných schopností, jaké měl Jan Partl.
(Rodinný archiv, osobní vzpomínky)
(oz)
zemř. 17. března 1975, Jihlava
ředitel Hospodářského družstva,
předseda Místního národního výboru v Telči
Jan Partl pocházel ze zemědělské rodiny. Po absolvování čtyřleté Obchodní akademie v Třebíči se stal v roce 1934 zaměstnancem Zemědělské družiny. Tato obchodní organizace zajišťovala výkup zemědělských produktů a obchodní servis pro zemědělce. Byla výrazně orientována na Československou stranu lidovou. V Telči např. vybudoval obchodní objekt na rohu Staňkovy a Masarykovy ulice (dnes prodejna ZNZ). Působil ve skladech Zemědělské družiny v Dačicích a Telči. V roce 1939, kdy došlo ke sloučení Zemědělské družiny s Hospodářským družstvem, obdobou obchodní organizací s vlivem agrární strany, se stal Jan Partl správcem Hospodářského družstva v Telči. Současně aktivně vstoupil do politického života jako člen Československé strany lidové. Byl zvolen předsedou okresního výboru této strany v tehdejším dačickém okrese, kam patřila v té době i Telč. Když v prvních poválečných demokratických poměrů dokázal stabilizovat Hospodářské družstvo jako prosperující organizaci regionálního významu. Na úrovni města vytvořil fungující samosprávu a začal íntenzivněji pracovat na moderní koncepci rozvoje Telče. Pod jeho vedením došlo v roce 1947 k zahájení výstavby na svou dobu velkého školního areálu na Hradecké ulici (dnes gymnázium a ZŠ), který po únorovém převratu byl dostavován dlouhých 10 roků.
Své záměry a vize rozvojem města nemohl bohužel uskutečnit. Okamžitě po komunistickém převratu v únoru 1948 byl 27. února zbaven členství v místním národním výboru i všech politických funkcí. Záhy byl propuštěn ze zaměstnání a nadále mohl pracovat již jen jako stavební a lesní dělník. V roce 1955 byl za vykonstruovanou protistátní činnost odsouzen na 12 let do vězení. Z vězení se vrátil s podlomeným zdravím v roce 1960 na základě tehdejší velké amnestie politických vězňů, kterou komunistický režim musel provést pod sílícím mezinárodním tlakem. Plně byl rehabilitován až v červnu 1990, patnáct let po své smrti.
Zůstane navždy nezodpovězenou otázkou, jak by vypadala Telč v jejímž čele by řadu let stál člověk organizátorských a odborných schopností, jaké měl Jan Partl.
(Rodinný archiv, osobní vzpomínky)
(oz)
VLOŽIL: Terezie Veselá (02.10.2012)
, UPRAVIL:
Petr Mach (22.03.2021)
