Francl Jaroslav
28. února 1906, Kutná Hora
19. června 1990, Praha
hudební skladatel, pedagog
Jaroslavu Franclovi brzy zemřela matka. Byl proto vychováván svým strýcem, nadšeným milovníkem hudby, v Ronově nad Doubravou. Později, po přestěhování do Telče, kam se jeho otec přiženil, studoval na zdejší reálce tři roky. Jako student spoluzakládal v Telči skautský oddíl.
Na reálce se poznal s hudebně nadaným Theodorem Schafferem, který byl o tři roky starší. Zde také vznikly jeho hudební prvotiny: Telč se směje ráda a Integrál revue. Premiéru měla v Telči také jeho dětská zpěvohra Honza dobrák a opera Švanda. To už dokončoval svá studia na pražské konzervatoři u profesora Jaroslava Křičky. Do Telče se vracel na prázdniny.
V letech 1930 až 1945 působil jako ředitel hudební školy v Kutné Hoře, po válce v Karlových Varech, ve Znojmě, v Jihlavě, v Brně, kde současně vyučoval na konzervatoři a v Praze. V letech 1955 - 1969 byl inspektorem hudebních škol Středočeského kraje. Od roku 1969 do roku 1974 byl dirigentem a uměleckým ředitelem Středočeského symfonického orchestru v Poděbradech. Na Telč nikdy nezapomněl, často o prázdninách přijížděl a na své chatě u Dobré Vody se setkával s mnoha umělci (E. F. Burian, Břetislav Bakala, V. Petrželka, Vrat. Beránek atd.).
Telči věnoval i svou skladbu Podzimní pastorale, která zde měla v roce 1980 v provedení Jihočeského státní orchestru svou premiéru.
Díla:
Smyčcová kvarteta, písně pro sóla i smíšený sbor, skladby pro smyčcové i dechové nástroje. Napsal celou řadu skladeb pro mladé interprety.
(Telčské listy č. 6., r. 1990, Dr. P. Koukal: Vzpomeňte s námi; Estetická výchova č. 1, r. 1981, V Beránek: Mladým interpretům)
(jm)
19. června 1990, Praha
hudební skladatel, pedagog
Jaroslavu Franclovi brzy zemřela matka. Byl proto vychováván svým strýcem, nadšeným milovníkem hudby, v Ronově nad Doubravou. Později, po přestěhování do Telče, kam se jeho otec přiženil, studoval na zdejší reálce tři roky. Jako student spoluzakládal v Telči skautský oddíl.
Na reálce se poznal s hudebně nadaným Theodorem Schafferem, který byl o tři roky starší. Zde také vznikly jeho hudební prvotiny: Telč se směje ráda a Integrál revue. Premiéru měla v Telči také jeho dětská zpěvohra Honza dobrák a opera Švanda. To už dokončoval svá studia na pražské konzervatoři u profesora Jaroslava Křičky. Do Telče se vracel na prázdniny.
V letech 1930 až 1945 působil jako ředitel hudební školy v Kutné Hoře, po válce v Karlových Varech, ve Znojmě, v Jihlavě, v Brně, kde současně vyučoval na konzervatoři a v Praze. V letech 1955 - 1969 byl inspektorem hudebních škol Středočeského kraje. Od roku 1969 do roku 1974 byl dirigentem a uměleckým ředitelem Středočeského symfonického orchestru v Poděbradech. Na Telč nikdy nezapomněl, často o prázdninách přijížděl a na své chatě u Dobré Vody se setkával s mnoha umělci (E. F. Burian, Břetislav Bakala, V. Petrželka, Vrat. Beránek atd.).
Telči věnoval i svou skladbu Podzimní pastorale, která zde měla v roce 1980 v provedení Jihočeského státní orchestru svou premiéru.
Díla:
Smyčcová kvarteta, písně pro sóla i smíšený sbor, skladby pro smyčcové i dechové nástroje. Napsal celou řadu skladeb pro mladé interprety.
(Telčské listy č. 6., r. 1990, Dr. P. Koukal: Vzpomeňte s námi; Estetická výchova č. 1, r. 1981, V Beránek: Mladým interpretům)
(jm)
VLOŽIL: Terezie Veselá (26.09.2012)
, UPRAVIL:
Petr Mach (17.03.2021)
