Rampula Josef
17. 4. 1884, Malhostovice, okr. Brno venkov
20. 3. 1962, Telč
římskokatolický kněz, profesor gymnázia, archivář, historik
Po teologických studiích v Brně byl 18. 6. 1909 vysvěcen na kněze v brněnské katedrále. Jako kaplan působil v Drnovicích u Vyškova, Velkých Popovicích a Běhořovicích. Od 1. září 1917 byl katechetou, pak profesorem náboženství na telčské reálce (později gymnáziu), odkud v roce 1941 odešel do důchodu.
Vedle vynikající pastorační činnosti je jeho velkým odkazem rozsáhlé historické dílo zaměřené na dějiny Telče. Větší část jeho celoživotní práce dosud zůstala v rukopisech a čeká na vydání, což by bylo nejlepším oceněním jeho práce. Práci „Dějiny domů na náměstí v Telči“ předložil svého času k tisku, avšak tehdy nebyly vhodné podmínky pro realizaci tohoto záměru.
Mezi studenty byl velmi oblíben, protože vždy ochotně pomohl všem, kdo se na něj při bádání obracel. Byl nejen dobrým knězem a historikem, ale i organizátorem spolkového života. Byl např. spoluzakladatelem a aktivním členem Včelařského spolku v Telči. Vyvrcholením jeho snahy byla výstavba Katolického domu. Stavební dílo, které pod jeho vedením v Telči vzniklo, předběhlo moderní koncepcí výrazně svou dobu. Své pevné postoje prokázal P. Rampula za nacistické okupace i později v padesátých letech. Jeho práce v historii Telče dosud nebyla dostatečně oceněna. Pochován je na hřbitově u sv. Anny.
Publikované práce:
- Ze zápisků cechu kožešnického v Telči (časop. Mojmírova říše II. 1938 – 1939, str. 11 – 12),
- Průvodce Telčí (Telč 1946),
- Pověsti a názory o vzniku a vývoje Telče v nejstarší době (Telč 1949),
- Vznik a oblastní změny původního děkanství telčského (VVM, II., 1947, str. 179 –183),
- Kostel sv. Vojtěcha (Ze 7 archů ve Staré Říši, 1947),
- Gotická boží muka kamenná v Telči (VVM IX, 1956, str. 149 – 156),
- Primátoři v Telči (Rodné zemi, Brno, 1958),
- Poznámka k dějinám Telče za války třicetileté (VVM XI, 1956, str. 77 – 79),
- Nejstarší škola v Telči (VSV III. 1959, str. 21 – 40).
V rukopise zůstaly tyto práce:
- Životopis J. E. Kypty,
- Životopis malíře F. K. Zvěřiny,
- Dějiny všech domů na náměstí v Telči,
- Kněží, rodáci z Telče,
V letech 1943 – 1945 sestavil indexy starých telčských matrik
(Z) P. Josef Rampula, Telčské listy č. 4, 1994, Farní kronika)
(zk)
20. 3. 1962, Telč
římskokatolický kněz, profesor gymnázia, archivář, historik
Po teologických studiích v Brně byl 18. 6. 1909 vysvěcen na kněze v brněnské katedrále. Jako kaplan působil v Drnovicích u Vyškova, Velkých Popovicích a Běhořovicích. Od 1. září 1917 byl katechetou, pak profesorem náboženství na telčské reálce (později gymnáziu), odkud v roce 1941 odešel do důchodu.
Vedle vynikající pastorační činnosti je jeho velkým odkazem rozsáhlé historické dílo zaměřené na dějiny Telče. Větší část jeho celoživotní práce dosud zůstala v rukopisech a čeká na vydání, což by bylo nejlepším oceněním jeho práce. Práci „Dějiny domů na náměstí v Telči“ předložil svého času k tisku, avšak tehdy nebyly vhodné podmínky pro realizaci tohoto záměru.
Mezi studenty byl velmi oblíben, protože vždy ochotně pomohl všem, kdo se na něj při bádání obracel. Byl nejen dobrým knězem a historikem, ale i organizátorem spolkového života. Byl např. spoluzakladatelem a aktivním členem Včelařského spolku v Telči. Vyvrcholením jeho snahy byla výstavba Katolického domu. Stavební dílo, které pod jeho vedením v Telči vzniklo, předběhlo moderní koncepcí výrazně svou dobu. Své pevné postoje prokázal P. Rampula za nacistické okupace i později v padesátých letech. Jeho práce v historii Telče dosud nebyla dostatečně oceněna. Pochován je na hřbitově u sv. Anny.
Publikované práce:
- Ze zápisků cechu kožešnického v Telči (časop. Mojmírova říše II. 1938 – 1939, str. 11 – 12),
- Průvodce Telčí (Telč 1946),
- Pověsti a názory o vzniku a vývoje Telče v nejstarší době (Telč 1949),
- Vznik a oblastní změny původního děkanství telčského (VVM, II., 1947, str. 179 –183),
- Kostel sv. Vojtěcha (Ze 7 archů ve Staré Říši, 1947),
- Gotická boží muka kamenná v Telči (VVM IX, 1956, str. 149 – 156),
- Primátoři v Telči (Rodné zemi, Brno, 1958),
- Poznámka k dějinám Telče za války třicetileté (VVM XI, 1956, str. 77 – 79),
- Nejstarší škola v Telči (VSV III. 1959, str. 21 – 40).
V rukopise zůstaly tyto práce:
- Životopis J. E. Kypty,
- Životopis malíře F. K. Zvěřiny,
- Dějiny všech domů na náměstí v Telči,
- Kněží, rodáci z Telče,
V letech 1943 – 1945 sestavil indexy starých telčských matrik
(Z) P. Josef Rampula, Telčské listy č. 4, 1994, Farní kronika)
(zk)
VLOŽIL: Terezie Veselá (09.10.2012)
, UPRAVIL:
Petr Mach (23.03.2021)
