
8. září 2013 tomu byo 100 roků, kdy se v Telči, v rodině profesora reálky Metoda Divokého, narodila dcera Jiřina. Vyrůstala v krásném rodinném prostředí, kde dominantní postavou byl dědeček Emanuel Krupička, známý telčský lékař, profesor na zdejší reálce a také významný funkcionář nejen telčského, ale i českého Sokola. Po maturitě na reálce (1932) absolvovala Učitelský ústav v Hradci Králové a další roky pak působila na obecných školách v Mysliboři, Třešti a v Mrákotíně. Poté, co se za protektorátu provdala za Ladislava Mátla, musela podle tehdejších zákonů školství opustit. Po válce se k profesi učitelky vrátila. Působila na odborných školách rolnických v Telči a v Dačicích. V té době již u ní zcela převládl zájem o etnografii, především horácký kroj. Impulzem k němu byla její účast na sokolském sletu v roce 1938 v Praze. Jak sama vzpomínala, s lítostí zde zjistila, že vedle mohutných krojovaných skupin z různých krajů republiky (slet byl národní manifestací proti nastupujícímu fašismu) jako by horácký kroj vůbec neexistoval. Tehdy si předsevzala, že se bude snažit, aby do příštího sletu byl kroj etnograficky čistě vzkříšen. S touto myšlenkou pak úspěšně oslovovala telčské ženy. Po válce našla dále mimořádné pochopení u maminek dětí v mateřské škole, která se stala jejím novým pracovním působištěm. Podporu pro svůj záměr nacházela jak u paní Marie Foitové, vedoucí národopisného oddělení telčského muzea, tak u ředitelky školy, Marie Hartmanové. Podařilo se jí založit neformální skupinu žen, která v relativně krátké době na počátku 60. let minulého století zhotovila 130 dětských horáckých krojů. Jiřina Mátlová tak vytvořila fundovaný materiální základ tehdejším i dnešním horáckým folklórním souborům jak dospělých, tak hlavně dětí. Mimořádně úspěšná a záslužná aktivita Jiřiny Mátlové se málem dočkala pozoruhodného „ocenění“ tehdejší doby. Dochoval se dokument, který na její obhajobu vypracovala ředitelka Hartmanová, když jí pro rodinný původ a náboženské přesvědčení hrozilo propuštění ze školství. Celoživotní bádání pak zúročila v roce 1983 vydáním velké monografie Horácký kroj z Telčska, Dačicka a Třešťska. Ta je dodnes nepřekonaným dílem pro studium odívání v regionu. Po roce 1990 se ještě aktivně zapojila do činnosti Muzejního spolku a s velkým zájmem sledovala tehdejší společenské dění. Zemřela po delší nemoci 14. prosince 2001 v Brně.
Podle archivu rodiny /z/
Telčské listy 09/2013
Foto: Červenec 1946. Jiřina Mátlová (v popředí) vítá v Telči prezidenta Edvarda Beneše. Jak jinak než v horáckém kroji.
Jiřina Mátlová získala v roce 1997 Cenu města Telče za celoživotní práci spojenou s uchováváním a propagací horácké lidové kultury.
VLOŽIL: Ilona Jeníčková (29.07.2014)
, UPRAVIL:
Petr Mach (18.03.2021)