Kameník Antonín
11. prosince 1886, Krahulčí, okr. Jihlava
18. března 1959, Prostějov
grafik, malíř, pedagog
Po absolvování reálky v Telči, kde byl veden prof. Fromkem a C. Michnou, studoval na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Vlada Budoviče a Františka Ženíška. Stal se členem SČVU, působil na reálkách v Telči, Litovli a podstatnou část svého života v Prostějově.
Umělecké zanícení a bohaté teoretické znalosti, doplněné studijními cestami do ciziny (Itálie, Francie, Španělsko, Německo), uplatnil ve své učitelské práci i umělecké tvorbě. Vychoval nadšené obdivovatele, znalce i sběratele uměleckých děl. K jeho žákům se hlásí výtvarní umělci jako Fišárek, Bohouš, Čížek, V. Kolařík a další.
Precizní kreslířské základy vycházely z viděné skutečnosti. Jeho obraznost je však vždy spojena s objektivní realitou. Kresby, akvarely a suché jehly z dvacátých a třicátých let zachycují poetickou krajinu a její obyvatele z Telčska a Prostějova. Ve čtyřicátých letech obrátil svou pozornost k prostým lidem, zachytil život v ulicích, na tržištích i prchavé okamžiky na divadelních jevištích a v orchestru. Vznikaly jednoduché kresby tužkou, perem i akvarelem (Traviata, Piková dáma, Dalibor, RUR, Evžen Oněgin).
Jeho exlibris jsou ozdobou mnohých knihoven. Mnohé knihy doprovodil dřevoryty a litografiemi. Pro různé organizace vytvořil diplomy a pozdravné adresy. Zúčastnil se světové výstavy plakátů. Mnohé jeho dřevoryty reagují na světové události. Převážná část jeho umění spočívá v olejomalbách, akvarelech a kvaších (Drahanská vysočina, Plumlovsko). Vysoké uznání získalo jeho grafické dílo. Zúčastnil se mnoha společných výstav (Telč, Olomouc, Prostějov, Zlín). Měl několik samostatných výstav (poslední r. 1956 v Prostějově). Část jeho prací je ve sbírkách Galerie Muzea Prostějovska, většina je však rozptýlena v soukromí.
(Toman: nový slovník výtvarných umělců I., Praha 1936, str. 280; Kulturní zprávy č. 2, Prostějov 1936, str. 142)
(fb)
18. března 1959, Prostějov
grafik, malíř, pedagog
Po absolvování reálky v Telči, kde byl veden prof. Fromkem a C. Michnou, studoval na pražské Akademii výtvarných umění u prof. Vlada Budoviče a Františka Ženíška. Stal se členem SČVU, působil na reálkách v Telči, Litovli a podstatnou část svého života v Prostějově.
Umělecké zanícení a bohaté teoretické znalosti, doplněné studijními cestami do ciziny (Itálie, Francie, Španělsko, Německo), uplatnil ve své učitelské práci i umělecké tvorbě. Vychoval nadšené obdivovatele, znalce i sběratele uměleckých děl. K jeho žákům se hlásí výtvarní umělci jako Fišárek, Bohouš, Čížek, V. Kolařík a další.
Precizní kreslířské základy vycházely z viděné skutečnosti. Jeho obraznost je však vždy spojena s objektivní realitou. Kresby, akvarely a suché jehly z dvacátých a třicátých let zachycují poetickou krajinu a její obyvatele z Telčska a Prostějova. Ve čtyřicátých letech obrátil svou pozornost k prostým lidem, zachytil život v ulicích, na tržištích i prchavé okamžiky na divadelních jevištích a v orchestru. Vznikaly jednoduché kresby tužkou, perem i akvarelem (Traviata, Piková dáma, Dalibor, RUR, Evžen Oněgin).
Jeho exlibris jsou ozdobou mnohých knihoven. Mnohé knihy doprovodil dřevoryty a litografiemi. Pro různé organizace vytvořil diplomy a pozdravné adresy. Zúčastnil se světové výstavy plakátů. Mnohé jeho dřevoryty reagují na světové události. Převážná část jeho umění spočívá v olejomalbách, akvarelech a kvaších (Drahanská vysočina, Plumlovsko). Vysoké uznání získalo jeho grafické dílo. Zúčastnil se mnoha společných výstav (Telč, Olomouc, Prostějov, Zlín). Měl několik samostatných výstav (poslední r. 1956 v Prostějově). Část jeho prací je ve sbírkách Galerie Muzea Prostějovska, většina je však rozptýlena v soukromí.
(Toman: nový slovník výtvarných umělců I., Praha 1936, str. 280; Kulturní zprávy č. 2, Prostějov 1936, str. 142)
(fb)
VLOŽIL: Terezie Veselá (26.09.2012)
, UPRAVIL:
Petr Mach (17.03.2021)
