Macka Václav

Prof. Ing. Václav Macka
* 28. 9. 1873 Myslůvka, okr. Telč, † 4. 1. 1929 Příbram
Rektor Vysoké školy báňské v Příbrami v období 1922 - 1923

Václav Macka se narodil 28. září 1873 v Myslůvce u Telče. Po absolvování českého reálného gymnázia v Telči v letech 1884–1891 sloužil následující dva roky u dělostřeleckého pluku ve Vídni. V hlavním městě habsburské monarchie se v roce 1893 nechal zapsat na vysokou školu technickou ke studiu odboru strojního inženýrství. V době studií současně pracoval. V roce 1897 byl po dobu půl roku zaměstnán v továrně na centrální topení a ventilaci firmy J. L. Bacon ve Vídni a ještě v témže roce přestoupil jako asistent pro mechanicko-technické předměty na Státní průmyslovou školu ve Vídni. Po absolutoriu vysoké školy nastoupil v červenci 1898 jako inženýr u Vítkovického horního a hutního těžířstva ve Vítkovicích (dnes součást Ostravy), kde pracoval jako závodní asistent ve strojírně vodárny a konstruktér v konstrukční kanceláři pro vysoké pece a válcovny.
Působení na báňské akademii v Příbrami zahájil v lednu 1900 jako adjunkt na stolici hornického a hutnického strojnictví u prof. Ing. Vojtěcha Káše. Od svého nástupu vedl rovněž přednášky z encyklopedie pozemního stavitelství a projektování stavebních objektů, a to až
do doby zřízení samostatné stolice pro stavitelství ve studijním roce 1907/1908. Výnosem ministerstva orby z května 1904 byl V. Mackovi přiznán titul docenta encyklopedie stavitelství. Po odchodu V. Káše do výslužby v roce 1910 byl jmenován suplentem horního a hutního strojnictví a v roce 1912 českou částí profesorského sboru VŠB navržen jako nejlepší kandidát na uprázdněné místo řádného profesora. Na základě vyrovnání počtu českých a německých inženýrů byl v rozporu s návrhem české části členů profesorského sboru jmenován řádným profesorem hornického a hutnického strojnictví Josef Kornelius Breinl a V. Macka byl jmenován mimořádným profesorem. J. K. Breinl v červenci 1914 odjel na dovolenou do USA a zůstal zde po celou dobu první světové války. Po dobu jeho nepřítomnosti byl V. Macka pověřen vedením stolice horního a hutního strojnictví. Řádným profesorem byl jmenován až v roce 1919, a to pro obor hornického a hutnického strojnictví a nauky o strojích na zkoušení pevnosti. V roce 1919 se V. Macka stal autorizovaným civilním inženýrem pro stavbu strojů. Jeho zásluhou vznikl na VŠB autorizovaný výzkumný ústav na zkoušení pevnosti materiálu.
Po úmrtí rektora VŠB prof. Ing. Františka Částka v lednu 1922 byl V. Macka zvolen rektorem nejen na zbytek funkčního období v roce 1922, ale také na studijní rok 1922/1923. V daném období se řešilo vybavení prakticky všech stolic novu přístrojovou technickou, byl podán návrh ke zřízení stanice bezdrátové telegrafie, k zakoupení záchranářských přístrojů. Jednalo se také o rozšíření exkurzí studentů s cílem shlédnout vybavení příslušných pracovišť v praxi. V období jeho rektorského působení podal poprvé profesorský sbor návrh na rozdělení vysoké školy na hornickou a hutnickou fakultu. V. Macka jako rektor doporučoval rozšíření profesního uplatnění studentů formou prázdninových praxí v naftových dolech v Rumunsku a chtěl v tomto směru využít možností Hrabákova exkurzního fondu, jehož byl čestným předsedou.
V. Macka se stal v oboru horního a hutního strojnictví a dopravnictví uznávaným odborníkem. Patřil mezi profesory, kteří se snažili rozšířit nejnovější technické novinky mimo akademickou půdu. O prázdninách organizoval strojnické kurzy určené pro báňské inženýry z praxe. Po vzniku Svazu československých horních a hutních inženýrů se stal členem příbramské krajinské sekce. Na základě svých odborných znalostí byl také jmenován členem IV. odboru Masarykovy akademie práce a jako znalec úzce spolupracoval také s průmyslovou praxí.
Ačkoliv V. Macka nezpracoval žádné souborné dílo, stal se autorem tří desítek odborných statí, zejména z oboru důlních lan, těžní techniky a horizontální dopravy, které publikoval v českých i německých odborných časopisech. Mezi práce, které publikoval již česky a nejčastěji v rámci odborného periodika Hornické a hutnické listy, patří například Rozdělení lanových kotoučů (1918), Úprava hornických vozidel pro přepravu na různosklonných drahách (1919), Uspořádání kolejí při nakloněné rovině (1922), Výpočet střídy pro posluchače důlografie (1907) apod. Pro své studenty nechával zhotovovat tak zvané modrotisky, ve kterých posluchače seznamoval s nejnovějšími poznatky v oboru.
V. Macka zpracoval také velmi cennou monografii věnovanou jedné z nejvýraznějších osobností VŠB prof. Dr. mont. h. c. Ing. Josefu Hrabákovi nazvanou Josef Hrabák, která vyšla v nakladatelství Prometheus v roce 1923. Stejně cenná je Mackova publikace s názvem Vyučování báňským vědám dříve a nyní, která vyšla v Příbrami v roce 1924.
Obdivuhodný zůstává vztah V. Macky k VŠB, což dokládá jeho statečný dvouletý boj s nemocí, kdy se dále podílel na výuce a s posluchači ještě o prázdninách 1928 absolvoval exkurze do moravských naftových dolů a v prosinci téhož roku se ještě účastnil slavnosti skoku přes kůži. Zemřel 4. ledna 1929 v Příbrami ve věku pouhých 55 let.
V. Macka spolu s prof. PhDr. Josefem Theurerem a prof. Ing. Václavem Částkem jsou považováni za výjimečné osobnosti VŠB v Příbrami, které se zasloužily o změnu její organizace a úspěšný rozvoj v prvních letech samostatného Československa.

Bibliografie (výběr)
MACKA, Václav: Rozdělení lanových kotoučů. In: Hornické hutnické listy, roč. IX, 1918, č. 7, s. 83-84; č. 8, s. 93-95; č. 9, s. 105-107.
MACKA, Václav: Úprava hornických vozidel pro přepravu na různosklonných drahách. In: Hornické hutnické listy, roč. XX, 1919, č. 1, s. 6-7; č. 2, s. 31-33; č. 3, s. 49-50.
MACKA, Václav: Příspěvek k dopravě na nakloněné dráze. Praha 1923.
MACKA, Václav: Josef Hrabák. Moravská Ostrava 1923.
MACKA, Václav: Vyučování báňským vědám dříve a nyní: (se zvláštním zřetelem k vysoké škole báňské v Příbrami). Příbram 1924.

Literatura (výběr)
ČUŘÍK, František: Za profesorem Ing. V. Mackou. In: Hornický věstník a Hornické hutnické listy, roč. XI, č. 5, s. 41-43.

Archivní prameny
Archiv VŠB-TUO, fond VŠB-TUO, rektorát, osobní spis V. Macky.
Archiv VŠB-TUO, fond VŠB v Příbrami, kniha personální evidence.
Národní archiv v Praze, fond Ministerstvo školství a kultury, osobní spisy profesorů, V. Macka.
Archiv Národního technického muzea, fond Sbírka rukopisů, Rektoři Vysoké školy báňské v Příbrami a Ostravě a jejich vliv na rozvoj školy v letech 1849–1979 (autor Jirkovský Rudolf).

Mgr. Petr Kašing
Archiv VŠB-TU Ostrava
VLOŽIL: Ilona Jeníčková (14.10.2015) , UPRAVIL: Petr Mach (18.03.2021)
Historie města
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Telčské podzemí
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
MUNIPOLIS
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Akce pořádané ve městě Telči
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Telčské listy
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Virtuální prohlídka
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere

V Ě Ž   s v .   D U C H A

interaktivní expozice o historii a současnosti města


Předpověď počasí pro Telč

Partneři města TELČ

Unesco UtilityReport Mobilní rozhlas Kraj Vysočina Golf resort Telč Sdruzeni obci Vysociny VAS Česká inspirace CET Mikroregion Telčsko

Město Telč podporuje

Podjavořičan
PS TELČísla
PS Smetana
Průvan - PS Santini
Mažoretky Telč
Kulturní spolek Oblast
Muzejní spolek
Společnost telčské místní dráhy
Český svaz chovatelů
Český svaz zahrádkářů
Mezi dvěma branami
Spolek Javořice
Divadelní spolek Za paravánem
Divadelní spolek Drdivadlo
Spolek Na větvi
Sdílení o.p.s.
PDT volnočasový z.s. (Panský dvůr Telč)
SK Telč
Sokol Telč.
Autoklub Tourservis Telč Automoto klub
Autoklub Tourservis Telč Kynologický klub
Autoklub Tourservis Telč Potápěčský klub
Autoklub Tourservis Telč Střelecký klub
Klub českých turistů Telč
Jednota Orel Telč
BK Žabaři Telč
Krasobruslařský klub Telč z.s.
Florbal Telč z.s.
Spolek telčských velocipedistů
Croquet club Dynamo Telč