Čech Leandr
27. února 1854, Cetoraz, okres Pelhřimov
27. července 1911, Nové Město na Moravě, okres Žďár n. Sázavou
profesor telčské reálky, vlastenec a literát
Leandr Čech nebyl telčským rodákem, ale ve městě i v celém kraji zanechal nesmazatelnou stopu. A to v trojím ohledu.
Především byl vynikajícím učitelem češtiny a němčiny (později krátce též franštiny) na telčské reálce v letech 1879 - 1894. Na studenty byl náročný, vyžadoval soustředění na práci i charakterovou důslednost. Dovedl však svým žákům důvěřovat, odvážil se např. tajně za zavřenými dveřmi diktovat text tehdy zakázaného Lešetínského kováře Sv. Čecha. Jeho promyšlený pedagogický přístup a organizační schopnosti ho jakoby předurčovaly k ředitelské funkci na gymnáziu v Novém Městě na Moravě, kde potom působil necelé dvě desítky let.
Výrazem jeho účinné a praktické lásky k českému národu bylo vytvoření Národní jednoty pro jihozápadní Moravu v Telči r. 1886. Účelem této organizace bylo zabránit postupující germanizaci českého území zajišťováním českého školství, osvětovou činností i přípravou pracovních příležitostí pro ekonomické zabezpečení českých lidí. Tato významná organizace, jejíž působnost se později rozšířila na celý jih Moravy, přesídlila r. 1888 do Brna. Jméno L. Čecha, který stál při jejím zrodu, zůstalo však s ní nerozlučně spjato.
Třetí oblast zájmů s oběma předcházejícími velice úzce souvisela. Leandr Čech, osobnost literárně mimořádně nadaná, byl učitelem, který toužil poskytovat zevrubnější informace, úvahy i podněty také dospělým. Tak se dostal i k publikační činnosti, v Telči zejména příspěvky do čtrnáctideníků Orel a Orlice, které vydával Emil Šolc. S Šolcovým knihkupectvím a nakladatelstvím byl vždy ve stálém kontaktu.
Po odchodu z Telče pokračoval L. Čech v práci stejného zaměření v Novém Městě na Moravě. Před budovou tamního gymnázia stojí jeho pomník.
(Památník st. československého reálného gymnázia Otokara Březiny v Telči, vydaný k osmdesátému výročí ústavu, rok vydání 1932, str. 32)
(em)
27. července 1911, Nové Město na Moravě, okres Žďár n. Sázavou
profesor telčské reálky, vlastenec a literát
Leandr Čech nebyl telčským rodákem, ale ve městě i v celém kraji zanechal nesmazatelnou stopu. A to v trojím ohledu.
Především byl vynikajícím učitelem češtiny a němčiny (později krátce též franštiny) na telčské reálce v letech 1879 - 1894. Na studenty byl náročný, vyžadoval soustředění na práci i charakterovou důslednost. Dovedl však svým žákům důvěřovat, odvážil se např. tajně za zavřenými dveřmi diktovat text tehdy zakázaného Lešetínského kováře Sv. Čecha. Jeho promyšlený pedagogický přístup a organizační schopnosti ho jakoby předurčovaly k ředitelské funkci na gymnáziu v Novém Městě na Moravě, kde potom působil necelé dvě desítky let.
Výrazem jeho účinné a praktické lásky k českému národu bylo vytvoření Národní jednoty pro jihozápadní Moravu v Telči r. 1886. Účelem této organizace bylo zabránit postupující germanizaci českého území zajišťováním českého školství, osvětovou činností i přípravou pracovních příležitostí pro ekonomické zabezpečení českých lidí. Tato významná organizace, jejíž působnost se později rozšířila na celý jih Moravy, přesídlila r. 1888 do Brna. Jméno L. Čecha, který stál při jejím zrodu, zůstalo však s ní nerozlučně spjato.
Třetí oblast zájmů s oběma předcházejícími velice úzce souvisela. Leandr Čech, osobnost literárně mimořádně nadaná, byl učitelem, který toužil poskytovat zevrubnější informace, úvahy i podněty také dospělým. Tak se dostal i k publikační činnosti, v Telči zejména příspěvky do čtrnáctideníků Orel a Orlice, které vydával Emil Šolc. S Šolcovým knihkupectvím a nakladatelstvím byl vždy ve stálém kontaktu.
Po odchodu z Telče pokračoval L. Čech v práci stejného zaměření v Novém Městě na Moravě. Před budovou tamního gymnázia stojí jeho pomník.
(Památník st. československého reálného gymnázia Otokara Březiny v Telči, vydaný k osmdesátému výročí ústavu, rok vydání 1932, str. 32)
(em)
VLOŽIL: Terezie Veselá (26.09.2012)
, UPRAVIL:
Petr Mach (17.03.2021)
