Jeřábek Václav
Václav Jeřábek – telčský učitel s evropským renomé
* 11. 12. 1845, Velké Koloděje u Pardubic
+ 20. 12. 1931, Telč
Od letošního roku se už naplno rozbíhá činnost nového vědeckovýzkumného pracoviště CET při Batelovské ulici v Telči. Čtenáři TL vědí, že zdejší klimatický tunel určený k testování vlivu extrémních účinků počasí na stavební materiály byl pojmenován po Vincenci (Čeňku) Strouhalovi, českém experimentálním fyzikovi, který se narodil v roce 1850 v Seči na Chrudimsku. Dnes už málokdo ví, že dalším významným Strouhalovým současníkem a rovněž rodákem z východních Čech, byl Václav Jeřábek, matematik proslulý především v oboru konstruktivní geometrie. Narodil se 11. prosince 1845 ve Velkých Kolodějích u Pardubic a zemřel 20. prosince 1931 v Telči. Po studiích na nižší reálce v Pardubicích a vyšší reálce v Písku se v roce 1865 stal posluchačem vídeňské polytechniky. Po jejím dokončení se věnoval kariéře středoškolského učitele, kterou zahájil jako suplent na vyšší reálce v Litomyšli. Už jako profesor přešel Jeřábek v roce 1873 na vyšší reálku do Telče, kde učil celkem osm let. Zde se kromě výkonu své učitelské profese zapojoval i do četných českých vlasteneckých aktivit. Od roku 1881 pak působil na nově zřízené české reálce v Brně, kde byl v roce 1901 ustanoven ředitelem. I v této funkci zůstával nestraníkem. Politikaření údajně nikdy neměl rád. Byl přesvědčen o tom, že s politikou se do úřadu zanáší protekce, proti které se ve školství vždy otevřeně stavěl. V ředitelské funkci vytrval až do roku 1907, kdy byl na vlastní žádost penzionován. Důvody byly nejspíše zdravotní. V pozdním věku ho totiž trápil šedý zákal, kvůli kterému na sklonku života téměř oslepl. Svá poslední léta v Telči prožil ve vile čp. 69 ve Štěpnici, v krásném domě známém později jako působiště malíře a grafika Bohumila Krátkého (1913-2005).
Václav Jeřábek byl členem Královské české společnosti nauk, Moravské přírodovědecké společnosti a také čestným členem Jednoty českých matematiků. Je autorem více než 50 odborných prací, které vycházely zejména v českém Časopise pro pěstování mathematiky a fysiky, další více než desítku příspěvků publikoval ve francouzštině v belgickém časopise Mathesis. Zdaleka nejde jen o témata, které definitivně odvál čas. Zájemce o to, jaký byl Jeřábek vlastně pedagog, si například může na webové stránce http://dml.cz/dmlcz/109133 stáhnout krátký článek z roku 1886 určený středoškolským studentům. Jde o elegantní důkaz platnosti tzv. Feuerbachovy kružnice (zvané též „kruh devíti bodů“). K vyzkoušení stačí jen list papíru, pravítko a kružítko.
Pobyt v Telči byl určitě pro člověka s vyvinutým citem pro geometrií, nadaného pedagoga hledajícího podle principu Ockhamovy břitvy vždy ta nejjednodušší řešení, v mnohém inspirující. Co třeba dělení kruhu na devět (v tomto případě stejných) dílů vyryté do renesanční omítky v Justičním sále telčského zámku a jeho zhmotnění v podobě devítistranného jehlanu, který zastřešuje „rundelnu“ – zámeckou věž vysunutou do prostoru náměstí? Krov postavený přesně 300 let před příchodem prof. Jeřábka do Telče byl pro tehdejší tesaře nelehkým oříškem. Zvládli ho na výbornou. Za všechny ty roky věž přišla pouze o vrcholovou ozdobnou báň s cibulovitou stříškou, jinak tu stojí ve své původní podobě dodnes. Téměř jako vzkaz vyslaný dalším generacím s hrdou zprávou o zvládnutí jednoho z úkolů praktické geometrie v harmonickém spojení s ruční řemeslnou prací, vzkaz viditelný jen pro ty opravdu všímavé...
/z/
Jiří Bláha, výzkumný pracovník CET
* 11. 12. 1845, Velké Koloděje u Pardubic
+ 20. 12. 1931, Telč
Od letošního roku se už naplno rozbíhá činnost nového vědeckovýzkumného pracoviště CET při Batelovské ulici v Telči. Čtenáři TL vědí, že zdejší klimatický tunel určený k testování vlivu extrémních účinků počasí na stavební materiály byl pojmenován po Vincenci (Čeňku) Strouhalovi, českém experimentálním fyzikovi, který se narodil v roce 1850 v Seči na Chrudimsku. Dnes už málokdo ví, že dalším významným Strouhalovým současníkem a rovněž rodákem z východních Čech, byl Václav Jeřábek, matematik proslulý především v oboru konstruktivní geometrie. Narodil se 11. prosince 1845 ve Velkých Kolodějích u Pardubic a zemřel 20. prosince 1931 v Telči. Po studiích na nižší reálce v Pardubicích a vyšší reálce v Písku se v roce 1865 stal posluchačem vídeňské polytechniky. Po jejím dokončení se věnoval kariéře středoškolského učitele, kterou zahájil jako suplent na vyšší reálce v Litomyšli. Už jako profesor přešel Jeřábek v roce 1873 na vyšší reálku do Telče, kde učil celkem osm let. Zde se kromě výkonu své učitelské profese zapojoval i do četných českých vlasteneckých aktivit. Od roku 1881 pak působil na nově zřízené české reálce v Brně, kde byl v roce 1901 ustanoven ředitelem. I v této funkci zůstával nestraníkem. Politikaření údajně nikdy neměl rád. Byl přesvědčen o tom, že s politikou se do úřadu zanáší protekce, proti které se ve školství vždy otevřeně stavěl. V ředitelské funkci vytrval až do roku 1907, kdy byl na vlastní žádost penzionován. Důvody byly nejspíše zdravotní. V pozdním věku ho totiž trápil šedý zákal, kvůli kterému na sklonku života téměř oslepl. Svá poslední léta v Telči prožil ve vile čp. 69 ve Štěpnici, v krásném domě známém později jako působiště malíře a grafika Bohumila Krátkého (1913-2005).
Václav Jeřábek byl členem Královské české společnosti nauk, Moravské přírodovědecké společnosti a také čestným členem Jednoty českých matematiků. Je autorem více než 50 odborných prací, které vycházely zejména v českém Časopise pro pěstování mathematiky a fysiky, další více než desítku příspěvků publikoval ve francouzštině v belgickém časopise Mathesis. Zdaleka nejde jen o témata, které definitivně odvál čas. Zájemce o to, jaký byl Jeřábek vlastně pedagog, si například může na webové stránce http://dml.cz/dmlcz/109133 stáhnout krátký článek z roku 1886 určený středoškolským studentům. Jde o elegantní důkaz platnosti tzv. Feuerbachovy kružnice (zvané též „kruh devíti bodů“). K vyzkoušení stačí jen list papíru, pravítko a kružítko.
Pobyt v Telči byl určitě pro člověka s vyvinutým citem pro geometrií, nadaného pedagoga hledajícího podle principu Ockhamovy břitvy vždy ta nejjednodušší řešení, v mnohém inspirující. Co třeba dělení kruhu na devět (v tomto případě stejných) dílů vyryté do renesanční omítky v Justičním sále telčského zámku a jeho zhmotnění v podobě devítistranného jehlanu, který zastřešuje „rundelnu“ – zámeckou věž vysunutou do prostoru náměstí? Krov postavený přesně 300 let před příchodem prof. Jeřábka do Telče byl pro tehdejší tesaře nelehkým oříškem. Zvládli ho na výbornou. Za všechny ty roky věž přišla pouze o vrcholovou ozdobnou báň s cibulovitou stříškou, jinak tu stojí ve své původní podobě dodnes. Téměř jako vzkaz vyslaný dalším generacím s hrdou zprávou o zvládnutí jednoho z úkolů praktické geometrie v harmonickém spojení s ruční řemeslnou prací, vzkaz viditelný jen pro ty opravdu všímavé...
/z/
Jiří Bláha, výzkumný pracovník CET
VLOŽIL: Ilona Jeníčková (05.06.2013)
, UPRAVIL:
Petr Mach (17.03.2021)
