Míchova skála

Pověsti mikroregionu

V řásenském polesí je zajímavá skála, která se dnes nazývá Míchova, ale původně se jí říkalo Mnichova. K této skále se pojí následující pověst. Jednou, a je to již velmi velmi dávno, se rozhodl jeden mnich, že opustí klášter, odejde do nějaké pustiny a začne žít jako poustevník. Když došel až do hlubokého a pustého lesa v blízkosti Javořice, vybudoval si tam chatrč z větví a začal skromně žít. Živil se lesními plody, drobnými živočichy, ochočil si laň, která mu dávala mléko, a tak v práci a modlitbách trávil odříkavý život sám a sám. Když se o něm lidé v bližších i vzdálenějších vesnic dozvěděli, začali ho vyhledávat, radit se s ním o svých těžkostech a hledali u něj útěchu ve svých bolestech a strastech. Mnich se za ně modlil, dával jim rady a léčivé byliny. Pomáhal, jak jen mohl. Tak se stalo, že někteří vesničané začali mnicha považovat za zázračného muže, a aby mu byli na blízku, postavili si na kraji lesa chaloupky, takže tu vznikla malá vesnička. Té říkali Mnich. Žili spolu v lásce a spokojenosti do té doby, než si jich všimli dole, v pekle. Hned vyslali do těchto míst zkušeného ďábla, který měl za úkol vnést do vsi zlost a závist. Čert se dal do díla a začal u mnicha. Sváděl ho k nepravostem, naváděl ke lhaní, klení a upravoval příležitosti ke krádežím. Mnich však všem svodům odolával, nedal se svést, ačkoliv to bylo velmi těžké. Vždy znovu činil vesničanům dobro, i když se mu zlým odvděčovali. Čert proto stále víc podněcoval ve vsi zlobu a nenávist. Mnich z toho byl celý zoufalý. Proč jen jsou lidé na sebe tak zlí? Znovu o tom přemýšlel a nakonec se rozhodl, že vesnici opustí a vrátí se do kláštera. Tam však nebyl pochválen. Čím déle pobýval v klášteře, tím více mu připomínali, že má povinnost vesnici a její obyvatele zachránit. Zatím čert slavil vítězství. Hříšní lidé ve vsi Mnichu propadli peklu a s ním i celá obec. Když se mnich po čase vrátil z kláštera do míst, kde vesnice stávala, rozplakal se. Kladl si za vinu, že vesnici opustil, když ho její obyvatelé potřebovali. Plakal a rmoutil se tak, že nakonec žalem zkameněl. Mnichova skále (dnes Míchova) tuto pověst připomíná. Kopec, na kterém stávala mnichova chatrč, se nazývá Míchův vrch a vesnička Mnich? Po té téměř nic nezbylo.
Z Pověsti z Telče a okolí, díl IV.

Podle Vlastivědy Moravské Dačicko, Slavonicko, Telčsko u obce Řásná opravdu existovala v roce 1510 osada s názvem Mnich. Dále Vlastivěda Moravská od Jana Tiraye, Telecký okres, uvádí: jméno „Mnichova skála“ (vysoko strmící skaliska a spousta balvanů na sobě nakupených a po celém úbočí hory 780 m vysoké roztroušených) upomínají na zaniklou ves Mnich. Že by na této pověsti opravdu bylo něco pravdy?