Lojka Leopold
* 17. 9. 1886 Telč
+ 18. 7. 1926 Brno
řidič vozu Františka Ferdinanda d´Este v okamžiku atentátu v Sarajevu 28. 6.1914
Syn Václava Lojky a Marie roz. Jašové se narodil v dnešní Hradecké, tehdy Fabrické ulici na Starém Městě. V roce 1897 ukončil obecnou školu v Telči, v roce 1902 se vyučil řezníkem. Vojenskou základní službu vykonával v letech 1907 – 1909 u 6. dragounského pluku rakousko - uherské armády. S ním se v září 1909 zúčastnil „císařských“ manévrů ve Velkém Meziříčí, kterým byli přítomni rakouský císař František Josef I., německý císař Vilém II., následník trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este a také arcivévoda Karel (pozdější císař Karel I.). V noci z 10. na 11. září 1909, již po skočení manévrů, došlo ke splašení koní dragounského pluku. Leopold Lojka s nasazením vlastního zdraví i života koně zastavil a zabránil tak mimořádné události. Sám byl přitom zraněn. Získal si tak mimořádné sympatie hraběte Františka Harracha, majitele velkomeziříčského panství, hostitele manévrů. Po uzdravení byl Lojka přeložen do zálohy a hrabě Harrach ho přijal do svých služeb. Vyslal ho do Vídně na řidičský kurz a ustanovil ho svým řidičem. V roce 1914 se hrabě Harrach aktivně zúčastnil, se svým vozem i jeho řidičem, manévrů v Sarajevu. V jejich závěru, 28. června, si jeho vůz vybral arcivévoda František Ferdinand d´Este pro slavnostní jízdu městem. A právě tato okolnost (společně s dalšími souhrami náhod) způsobila, že se Leopold Lojka nechtěně podílel na běhu světových dějin a 1. světová válka tak začala přímo za jeho zády. Při soudním procesu s atentátníky Lojka vypovídal jako svědek, identifikoval Gavrilo Principa a okolnosti atentátu sám podrobně popsal. Zapsal se tak do světových dějin jako „muž, který špatně odbočil...“ I. světovou válku šťastně přečkal ve službách svého zaměstnavatele Františka Harracha, který byl ve válce důstojníkem Automobilového sboru rakousko - uherské armády. V mírové době se Lojkovi již nedařilo, Rozpadlo se mu manželství a neuspěl ani v podnikání jako hostinský zprvu ve Znojmě, později v Brně. Lojkův hrob na Ústředním hřbitově v Brně č. 723 renovoval v roce 2014 Brněnský městský střelecký sbor, o.s.
L: František hrabě Harrach a Leopold Lojka – šlechtic a jeho řidič, Životní osudy účastníků sarajevského atentátu ve světle archivních pramenů, Jiří Skoupý (v rukopise), encyklopedie.brna.cz; TL 3/2013 (oz); Šofér, který změnil dějiny, Jiří Skoupý, Mladá fronta a Národní technické muzeum, 2017
+ 18. 7. 1926 Brno
řidič vozu Františka Ferdinanda d´Este v okamžiku atentátu v Sarajevu 28. 6.1914
Syn Václava Lojky a Marie roz. Jašové se narodil v dnešní Hradecké, tehdy Fabrické ulici na Starém Městě. V roce 1897 ukončil obecnou školu v Telči, v roce 1902 se vyučil řezníkem. Vojenskou základní službu vykonával v letech 1907 – 1909 u 6. dragounského pluku rakousko - uherské armády. S ním se v září 1909 zúčastnil „císařských“ manévrů ve Velkém Meziříčí, kterým byli přítomni rakouský císař František Josef I., německý císař Vilém II., následník trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este a také arcivévoda Karel (pozdější císař Karel I.). V noci z 10. na 11. září 1909, již po skočení manévrů, došlo ke splašení koní dragounského pluku. Leopold Lojka s nasazením vlastního zdraví i života koně zastavil a zabránil tak mimořádné události. Sám byl přitom zraněn. Získal si tak mimořádné sympatie hraběte Františka Harracha, majitele velkomeziříčského panství, hostitele manévrů. Po uzdravení byl Lojka přeložen do zálohy a hrabě Harrach ho přijal do svých služeb. Vyslal ho do Vídně na řidičský kurz a ustanovil ho svým řidičem. V roce 1914 se hrabě Harrach aktivně zúčastnil, se svým vozem i jeho řidičem, manévrů v Sarajevu. V jejich závěru, 28. června, si jeho vůz vybral arcivévoda František Ferdinand d´Este pro slavnostní jízdu městem. A právě tato okolnost (společně s dalšími souhrami náhod) způsobila, že se Leopold Lojka nechtěně podílel na běhu světových dějin a 1. světová válka tak začala přímo za jeho zády. Při soudním procesu s atentátníky Lojka vypovídal jako svědek, identifikoval Gavrilo Principa a okolnosti atentátu sám podrobně popsal. Zapsal se tak do světových dějin jako „muž, který špatně odbočil...“ I. světovou válku šťastně přečkal ve službách svého zaměstnavatele Františka Harracha, který byl ve válce důstojníkem Automobilového sboru rakousko - uherské armády. V mírové době se Lojkovi již nedařilo, Rozpadlo se mu manželství a neuspěl ani v podnikání jako hostinský zprvu ve Znojmě, později v Brně. Lojkův hrob na Ústředním hřbitově v Brně č. 723 renovoval v roce 2014 Brněnský městský střelecký sbor, o.s.
L: František hrabě Harrach a Leopold Lojka – šlechtic a jeho řidič, Životní osudy účastníků sarajevského atentátu ve světle archivních pramenů, Jiří Skoupý (v rukopise), encyklopedie.brna.cz; TL 3/2013 (oz); Šofér, který změnil dějiny, Jiří Skoupý, Mladá fronta a Národní technické muzeum, 2017
VLOŽIL: Ilona Jeníčková (17.02.2020)
, UPRAVIL:
Petr Mach (24.03.2021)
