Mrhatina (Řásná)
Smíšený lesní porost na jihozápadním svahu bezejmenné kóty, 1 km jižně od rybníka Horní Mrzatec, přibližně 1,5 km jihozápadně od obce Řásná.
Katastrální území: Řásná
Výměra: 14,50 ha
Nadmořská výška: 620 - 714 m
Vyhlášeno: 1964
Přirozený bukový porost s příměsí smrku a vtroušenou jedlí představuje typickou ukázku přirozených lesních společenstev na chudém kyselém žulovém podloží v Jihlavských vrších.
Geologie:
Území leží na protáhlém hřebu, na jehož vrcholové plošině je vyvinuto několik izolovaných skal a hradeb s maximální výškou až 25 m. Výrazná je lavicovitá odlučnost žuly, vyvinuty jsou četné převisy a výklenky, méně často se nalézají voštiny.
Květena:
Na chudíé kyselém podloží jsou vyvinuta přirozená lesní společenstva acidofilních jedlosmrkových bučin svazu Luzulo-Fagion. V dřevinném patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica) značně je zastoupen smrk ztepilý (Picea abies) a jen velmi ojediněle je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba). Na skalách a v jejich okolí se vyskytují bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Keřové patro téměř zcela chybí, jen na vlhčích místech pod skalami roste bez červený (Sambucus racemosa). Bylinné patro je velmi chudé a s nízkou pokryvností. Rostou zde ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a borůvka černá (Vaccinium myrtillus). Ve štěrbinách skal lze nalézt osladič obecný (Polypodium vulgare). Při jihozápadním okraji území rostě ohrožená plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), na světlinách p. vidlačka (L. clavatum) a v příkopu lesní cesty pérnatec horský (Lastrea limbosperma).
Zvířena:
Typická je ptačí fauna, vázaná na přestárlé porosty s řadou hnízdních možností v dutinách stromů. Hnízdí zde datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), strakapoud velký (Dendrocopos major), s. prostřední (D. medius), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), holub doupňák (Columba oenas), brhlík lesní (Sitta europaea), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Ve skalách občas hnízdí výr velký (Bubo bubo).
Porosty jsou z převážné části tvořeny smíšenou smrkovou a bukovou kmenovinou o stáří 180 let. Přirozené zmlazení je výrazně poškozováno zvěří, proto je nutno předsunuté obnovní prvky (kotlíky) plotit. V dolní části chráněného území se nacházejí smrkové mlaziny.
Katastrální území: Řásná
Výměra: 14,50 ha
Nadmořská výška: 620 - 714 m
Vyhlášeno: 1964
Přirozený bukový porost s příměsí smrku a vtroušenou jedlí představuje typickou ukázku přirozených lesních společenstev na chudém kyselém žulovém podloží v Jihlavských vrších.
Geologie:
Území leží na protáhlém hřebu, na jehož vrcholové plošině je vyvinuto několik izolovaných skal a hradeb s maximální výškou až 25 m. Výrazná je lavicovitá odlučnost žuly, vyvinuty jsou četné převisy a výklenky, méně často se nalézají voštiny.
Květena:
Na chudíé kyselém podloží jsou vyvinuta přirozená lesní společenstva acidofilních jedlosmrkových bučin svazu Luzulo-Fagion. V dřevinném patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica) značně je zastoupen smrk ztepilý (Picea abies) a jen velmi ojediněle je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba). Na skalách a v jejich okolí se vyskytují bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Keřové patro téměř zcela chybí, jen na vlhčích místech pod skalami roste bez červený (Sambucus racemosa). Bylinné patro je velmi chudé a s nízkou pokryvností. Rostou zde ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a borůvka černá (Vaccinium myrtillus). Ve štěrbinách skal lze nalézt osladič obecný (Polypodium vulgare). Při jihozápadním okraji území rostě ohrožená plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), na světlinách p. vidlačka (L. clavatum) a v příkopu lesní cesty pérnatec horský (Lastrea limbosperma).
Zvířena:
Typická je ptačí fauna, vázaná na přestárlé porosty s řadou hnízdních možností v dutinách stromů. Hnízdí zde datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), strakapoud velký (Dendrocopos major), s. prostřední (D. medius), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), holub doupňák (Columba oenas), brhlík lesní (Sitta europaea), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Ve skalách občas hnízdí výr velký (Bubo bubo).
Porosty jsou z převážné části tvořeny smíšenou smrkovou a bukovou kmenovinou o stáří 180 let. Přirozené zmlazení je výrazně poškozováno zvěří, proto je nutno předsunuté obnovní prvky (kotlíky) plotit. V dolní části chráněného území se nacházejí smrkové mlaziny.
VLOŽIL: Terezie Veselá (10.10.2012)
