Mrhatina (Řásná)

Smíšený lesní porost na jihozápadním svahu bezejmenné kóty, 1 km jižně od rybníka Horní Mrzatec, přibližně 1,5 km jihozápadně od obce Řásná.

Katastrální území: Řásná

Výměra: 14,50 ha

Nadmořská výška: 620 - 714 m

Vyhlášeno: 1964


Přirozený bukový porost s příměsí smrku a vtroušenou jedlí představuje typickou ukázku přirozených lesních společenstev na chudém kyselém žulovém podloží v Jihlavských vrších.

Geologie:

Území leží na protáhlém hřebu, na jehož vrcholové plošině je vyvinuto několik izolovaných skal a hradeb s maximální výškou až 25 m. Výrazná je lavicovitá odlučnost žuly, vyvinuty jsou četné převisy a výklenky, méně často se nalézají voštiny.

Květena:

Na chudíé kyselém podloží jsou vyvinuta přirozená lesní společenstva acidofilních jedlosmrkových bučin svazu Luzulo-Fagion. V dřevinném patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica) značně je zastoupen smrk ztepilý (Picea abies) a jen velmi ojediněle je vtroušena jedle bělokorá (Abies alba). Na skalách a v jejich okolí se vyskytují bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Keřové patro téměř zcela chybí, jen na vlhčích místech pod skalami roste bez červený (Sambucus racemosa). Bylinné patro je velmi chudé a s nízkou pokryvností. Rostou zde ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a borůvka černá (Vaccinium myrtillus). Ve štěrbinách skal lze nalézt osladič obecný (Polypodium vulgare). Při jihozápadním okraji území rostě ohrožená plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), na světlinách p. vidlačka (L. clavatum) a v příkopu lesní cesty pérnatec horský (Lastrea limbosperma).

Zvířena:

Typická je ptačí fauna, vázaná na přestárlé porosty s řadou hnízdních možností v dutinách stromů. Hnízdí zde datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), strakapoud velký (Dendrocopos major), s. prostřední (D. medius), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), holub doupňák (Columba oenas), brhlík lesní (Sitta europaea), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) a ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Ve skalách občas hnízdí výr velký (Bubo bubo).

Porosty jsou z převážné části tvořeny smíšenou smrkovou a bukovou kmenovinou o stáří 180 let. Přirozené zmlazení je výrazně poškozováno zvěří, proto je nutno předsunuté obnovní prvky (kotlíky) plotit. V dolní části chráněného území se nacházejí smrkové mlaziny.
VLOŽIL: Terezie Veselá (10.10.2012)
Historie města
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Telčské listy
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere
Akce pořádané ve městě Telči
Další povídání z anotačního textu v administraci ....
Go somewhere

V Ě Ž   s v .   D U C H A

interaktivní expozice o historii a současnosti města


Aktuální přehled počasí pro Telč

15.07.2020
12:57:19
Teplota vzduchu 23.1 °C
Rychlost větru 0 km/h
Tlak vzduchu 1011.8 hPa
Denní srážky 0 mm
UV 4.0
Sluneční záření 359 W/m²

Partneři města TELČ

Město Telč podporuje

Podjavořičan
PS TELČísla
PS Smetana
Průvan - PS Santini
Mažoretky Telč
Kulturní spolek Oblast
Muzejní spolek
Společnost telčské místní dráhy
Český svaz chovatelů
Český svaz zahrádkářů
Mezi dvěma branami
Spolek Javořice
Divadelní spolek Za paravánem
Divadelní spolek Drdivadlo
Spolek Na větvi
Sdílení o.p.s.
PDT volnočasový z.s. (Panský dvůr Telč)
SK Telč
Sokol Telč.
Autoklub Tourservis Telč Automoto klub
Autoklub Tourservis Telč Kynologický klub
Autoklub Tourservis Telč Potápěčský klub
Autoklub Tourservis Telč Střelecký klub
Klub českých turistů Telč
Jednota Orel Telč
BK Žabaři Telč
Krasobruslařský klub Telč z.s.
Florbal Telč z.s.
Kickbox Klub Reborn, z.s., Klatovec
Spolek telčských velocipedistů
Croquet club Dynamo Telč