Pěvecký sbor TELČísla

Dětský pěvecký sbor při ZUŠ Telč se sbormistrem Mgr. Pavlem Salákem

Dětský pěvecký sbor TELČísla vznikl v roce 2008. Od svého založení působí při Základní umělecké škole v Telči. Náplň činnosti sboru je rozmanitá – jak repertoárem, tak účastí na mnoha akcích různého charakteru. Hlavní osou činnosti TELČísel jsou pravidelné zkoušky a soustředění sboru spolu s koncerty pro telčské publikum. Největším soutěžním úspěchem je loňské vítězství ve 4 kategoriích a čtyři další speciální ocenění v krajském kole soutěže sborů ZUŠ v Třebíči a titul absolutního vítěze krajského kola s postupem do kola celostátního. Mezi největší zážitky patří česko-německá výměnná akce TELČísel, jihlavského sboru Gaudium a dětí z Augsburského sboru Augustana. V současné době (2017) mají TELČísla šedesát členů, kteří jsou rozprostřeni podle věku ve třech odděleních. TELČísílka navštěvují děti od předškolního věku do věku čtvrté třídy, mezi Starší TELČísla patří všichni od žáků osmé třídy po maturanty.

Žiji hudbou, relaxuji sportem
Pavel Salák – jeho životním posláním je hudba. Vystudovaný sbormistr a učitel hry na varhany. Při ZUŠ v Telči založil dětský pěvecký sbor se specifickým názvem TELČísla, který je velmi úspěšný a mezi dětmi oblíbený. Rozhovor s Pavlem byl hodně zajímavý a je mi líto, že spousta jeho názorů a postřehů se do něj nevešla. Ale i to málo, co jsem zaznamenala, stojí za to.
V letošním roce (2016) obdržel Cenu města za mimořádný úspěch v soutěžích pěveckých sborů v pozici sbormistra pěveckého sboru TELČísla.

Máte pestrý profesní život – přiblížíte nám ho?
Myslím si, že v dnešní rychlé a aktivní době má mnoho lidí pestrý profesní život. Pohybuji se mezi Prahou a Telčí. V Praze bydlím se svou rodinou a do Telče jezdím vždy na dva dny v týdnu. V ZUŠ v Telči vedu dětský pěvecký sbor a vyučuji hru na varhany. V Jihlavě jsem pak sbormistrem smíšeného pěveckého sboru Melodie. V Praze na Pedagogické fakultě se věnuji doktorskému studiu v oboru hudební pedagogika. Na jaře jsem dokončil studium varhan na Pražské konzervatoři.

Co vás láká na tom vést pěvecké sbory?
Sborové zpívání je velká věc. (Smích) V první řadě společenství lidí, kteří jdou za stejným cílem a jsou pro sebe vzájemnou inspirací. Neváhají obětovat něco sami ze sebe pro společnou věc. Prožitek společného hudebního díla je nepopsatelný. Hudba je krásný způsob, jak spolu mohou lidé komunikovat bez ohledu na vše, co je rozděluje. Zpěv je jednou z nejpřirozenějších a nejkratších cest, jak něčeho takového dosáhnout. Na rozdíl od většiny jiných hudebních činností neklade skoro žádné nároky. Není nutné se doma nějak zvlášť připravovat a vlastně není potřeba ani žádné hudební vzdělání. V pěveckém sboru jsem vyrostl, od malička je součástí mého života. Získal jsem v něm životní směr a také jsem se ve sboru seznámil se svou manželkou. (Smích) Sbory jsou pro mne velkou rodinou a ohromnou příležitostí k mezilidskému souznění.

Pokud chci zpívat ve sboru, musím mít asi talent – je to tak?
Ne, stačí čas, odvaha a chuť. (Smích) Neznám nikoho, kdo by se nenaučil zpívat, pokud opravdu chtěl. Je to velmi jednoduché, protože vše probíhá podvědomě. Pokud se necháte vést – s odvahou a chutí obětovat čas, můžete za čas vyhrávat spolu se sborem soutěže. S pražským sborem Piccolo coro jsme vyhráli mezinárodní soutěž v Rakousku a přitom mezi námi byli zpěváci, kteří neuměli noty. Samozřejmě, čím dříve začnete, tím lépe. Ale nikdy není pozdě.

K TELČíslům. Jak a proč vyznily?
V roce 2008 mne ředitel ZUŠ Lubomír Zadina oslovil, tehdy jako studenta sbormistrovství, s nápadem založit v ZUŠ dětský sbor. Bylo to ve správný čas, kdy jsem neměl moc jiných závazků, a tak jsem s radostí přijal. V té době jsem již zde vedl též dětský sbor Srdíčko. Několik dětí z tohoto sboru vytvořilo základ TELČísel.

Proč TELČísla?
O názvu jsme dlouho přemýšleli. Nejprve dávaly návrhy samy děti, ale pořád to nebylo ono. Od začátku jsme přemýšleli, jak název sboru propojit s Telčí. Telč je jedinečné město a my máme to štěstí být jeho součástí. To jsme nějak chtěli vyjádřit. A tak vzniklo propojení se slovem „čísla“, což je výraz pro aktivní děti. (Smích) To napadlo při pohledu na děti mou manželku a od té doby jsme TELČísla. Tento název samozřejmě evokuje zkratku pro telefonní čísla. Toho jsme využili k legraci - první rok jsme neměli sborové oblečení, a tak si při koncertech daly děti na krk vlastnoručně vyzdobené cedulky s telefonním číslem. Název TELČísla je taková mnohostranná hříčka.

Jaké byly začátky sboru?
Já si je moc nepamatuji. Na to jsme zřídili kroniku. (Smích) Ne, vážně – dětí bylo na začátku třináct a měly velké nadšení ke zpívání. Hned v prvním roce jsme vyhráli soutěž, což bylo ohromně povzbuzující. Postupem času TELČísla rostou a rostou, nyní máme 60 dětí ve třech odděleních

Jak TELČísla fungují?
Soužití sboru a ZUŠ je ideální variantou a zároveň má svá specifika. Škola poskytuje sboru veškeré zázemí, jsme součástí klasického vzdělávacího programu. Nad rámec školy pořádáme soustředění, výjezdy a většinu koncertů. Na tyto aktivity máme sdružení rodičů. Vše, co je nad rámec školy, podporuje tento spolek, který přijímá dary a také příspěvky na činnost zejména od Města Telč.

V jakém věku k vám děti přichází?
Přijímáme děti od předškolního věku do tzv. přípravky s názvem TELČísílka, kde zpívají děti až do třetí třídy. Děti od čtvrté do osmé třídy jsou součástí hlavního sboru TELČísla. A protože TELČísla rostou a stárnou, vzniklo oddělení pro starší TELČísla. Zde zpívá mládež věkově od deváté třídy až po maturitu.

Mají děti stále zájem o hudbu a vůbec o sborový zpěv? Nebo je nutí rodiče?
No, to je zajímavá otázka. Zájem o TELČísla vzrůstá. Celkově bych řekl, že je mezi dětmi obrovský zájem něco dělat, někam patřit. U těch malých dětí je vidět, jak jsou správně nadšené. Děti hudba jednoduše baví. Určitě neklesá zájem o hudbu a touha něco umět. Ale horší je to s rozhodnutím pravidelně obětovat trochu času a vytrvat až ke skvělým výsledkům.

Co by měl v sobě mít správný sbormistr?
Každý sbormistr by měl být sám sebou a neměl by se bát jít vlastní cestou. Měl by se snažit stále růst, aby mohl stále dokola inspirovat lidi, kteří se mu svěří. Každý sbor je jiný a každý sbormistr je jiný. Pokud sbormistr uspěje u jednoho sboru, neznamená to, že uspěje u druhého. Jde o to, aby se ten správný sbor a sbormistr vzájemně našli. (Smích)

Jak relaxujete ve volném čase? Hudbou?
Přiznám se, že hudbu pro odpočinek skoro neposlouchám. Není to pro mne ten pravý relax. (Smích) Poslouchám ji pracovně, ale že bych si jen tak pustil písničku, tak to hodně málo. Volný čas patří rodině. Ta je na prvním až třicátém místě. Bez rodinné tolerance, podpory, souznění a domácí pohody bych se hudbě věnovat nemohl. Co se týká koníčků, tak pro mne je to dlouhodobě sport. Aktivně bych se mu rád věnoval, ale není na to moc času. Nejraději hraji fotbal, florbal a volejbal.

Pozvěte nás prosím na nejbližší vystoupení.
Připravujeme se na adventní koncert ZUŠ a TELČísel 4. prosince v kostele Jména Ježíš. A potom si dovolím pozvat do Lannerova domu na Vánoční koncert TELČísel, který se uskuteční 16. prosince 2016.
Magda Pojerová
Telčské listy 12 2016