Klub důchodců

Klub důchodců je střediskem volného času a aktivit telčských seniorů. V současné době nabízí Vzdělávací kroužek, Kroužek šikovných rukou, Biblický kroužek, Trénink paměti, Rekondiční cvičení, Pěvecko-dramatický kroužek, Turistický kroužek.
Současně v kroužku ručních prací plete několik členek obvazy z bavlněné příze pro nemocné leprou (malomocenství).

Klub důchodců sídlí v budově polikliniky v Telči, Masarykova 330

Klub důchodců byl založen v roce 1987, který od počátku vedla Blanka Kozlíková, a od roku 2015 je jeho vedoucí Ludmila Bartošková a kulturní referentka Anežka Kožešníková.

V roce 2017 obdržel Klub důchodců Cenu města Telče za dlouholetou organizaci aktivit pro seniory.

Od samého počátku se stal střediskem volného času a aktivit telčských seniorů. Řada jeho akcí trvale obohacuje kulturní a společenský život celého města. Hlavní činností klubu je organizování osvětových akcí – přednášek, besed, biblických hodin, setkání jubilantů, společenská odpoledne s hudbou, videoprojekce, výstavy zdobených perníčků a ručních prací.
Klub důchodců v letošním roce (2017) oslaví 30 let činnosti. V prostorách polikliniky připravuje pro seniory z města a okolí celotýdenní bohatý program složený z přednášek, besed i pohybových a kulturních aktivit. Dlouhodobě spolupracuje s Domovem pro seniory a Domem s pečovatelskou službou v Telči. V posledních letech navázal spolupráci s Ústavem pro zrakově postižené PALATA v Praze, kam pravidelně zajíždí s kulturním programem.

Klubu důchodců bylo 30 roků, listopad 2017
Na konci října si Klub důchodců připomněl 30. výročí svého založení. O tom, jak ho oslavit a jaké má cíle do dalších let, jsme hovořili s jeho předsedkyní, Ludmilou Bartoškovou Honsovou.
Oslavovat třicáté narozeniny v lidském věku je docela příjemná záležitost. Bylo to podobně i v případě Klubu důchodců?
Myslím, že mohu říct, že tomu tak bylo.
Prozraďte podrobnosti.
Výročí jsme oslavili 29. října setkáním v klubovně na poliklinice. V první části jsme vzpomněli zakladatele klubu a jeho dřívější vedoucí. Poté následoval program k posvícení, které „slavíme“ každý rok.
Připomeňte, koho jste vzpomněli. Zaslouží si to.
Především zakladatele klubu, pány Pavla Tomíška, Jana Macháčka, Jana Pláta a Jaroslava Pantoflíčka, pozdější dlouholetou vedoucí Blanku Kozlíkovou. Ale i ona byla u vzniku klubu.
Již v minulých TL jsme informovali, že klub dostal k „narozeninám“ Cenu města. Jak toto ocenění vnímáte?
Myslím si, že v první řadě patří všem našim předchůdcům, především těm, které jsem zmínila v předchozí odpovědi. Ale také jako závazek pro nás do dalších let, aby klub dále pracoval. A samozřejmě jako projev zastupitelů, že se o naši práci zajímají a že ji považují za prospěšnou pro život města.
Určitě jste jen nevzpomínali.
Vzpomínání, to je náplň setkání „starých“ lidí. Ale klubu je teprve třicet let, takže je vlastně v nejlepších letech. Vzpomínání bylo proto jen krátkou chvíli, dívali jsme se hlavně do budoucna. Připravujeme další akce, jako jsou videoprojekce ze známých a neznámých míst světa, oblíbené besedy a výstavy. Tou nejbližší bude výstava vánočních a mikulášských perníčků. V prosinci pak adventní stůl s programem Vánoc.
Přání klubu do budoucna?
Hlavně bohatou činnost, která do klubu přivede další spoluobčany. Dokážeme se i v našem věku dobře bavit a pořádat zajímavé akce. Byla bych ráda, aby i tento rozhovor vyzněl jako pozvání novým členům, kteří by přinesli do naší činnosti i nové nápady.

Klub důchodců sídlí na poliklinice v Masarykově ulici. Má asi 70 registrovaných členů, těch aktivních je přibližně polovina. V pravidelném týdenním programu nabízí seniorům činnost vzdělávacího kroužku, kroužku šikovných rukou, pěvecko – dramatického kroužku a turistického kroužku. Jednou v měsíci se také schází biblický kroužek. Klub pořádá vlastní přednášky a projekce na různé téma, spolupracuje s telčským domovem pro seniory a pražským domovem Palata pro lidi se zrakovým postižením. Od roku 2016 stojí v jeho čele Ludmila Bartošková. /z/ Telčské listy 11 2017

Senioři v akci. Telčský desetiboj seniorů, září 2017
Retro nákup, zvěřinec, požární útok … To jsou názvy jen některých sportovních disciplín letošního XV. ročníku Telčského desetiboje seniorů, který uspořádali zaměstnanci Domova pro seniory na Starém Městě proto, aby pobavili seniory ze spřátelených domovů Kraje Vysočina, Jihočeského kraje a z rakouského domova v Raabsu an der Thaya. Po úvodním slově místostarosty Pavla Komína se všichni vrhli s vervou do soutěžení. Na stupních vítězů se nejvýše umístily ženy z Klubu důchodců v Telči, čímž se jim podařilo obhájit loňské první místo. Ocenění vítězům pak předal starosta Roman Fabeš. Celé akci přálo nejen počasí, ale i sponzoři, kteří zajistili občerstvení pro zúčastněné. Účastníci oceňovali originalitu disciplín, kvalitní přípravu i pohodovou atmosféru. Dík proto patří všem organizátorům a také žákům telčské ZUŠ, kteří fanfárami přispěli k důstojnému zahájení příjemného dne. Soutěžící se rozcházeli se slibem, že se všichni uvidíme na příštím 16. ročníku Telčského desetiboje seniorů.
Marika Krejčí, ředitelka. DpS Telč pro Telčské listy 10/2017

S Ludmilou Bartoškovou: Blíží se jubileum klubu důchodců, září 2016
Telčský klub důchodců oslaví třicet let své existence oficiálně až příští rok (2017). Přípravy k jeho založení ale probíhaly již o rok dříve, v roce 1986. A tak je na místě před začátkem nového „školního“ roku klubu si ho připomenout. Zvlášť, když do něj klub vstupuje po řadě let s novou vedoucí, paní Ludmilou Bartoškovou Honsovou.

Na úvod. Kolik má klub v současné době členů?
Registrovaných je téměř 70. Pravdou ale je, že těch, kteří se pravidelně zúčastňují aktivit klubu, je přibližně polovina. Na druhou stranu na některé akce přichází i zájemci, kteří členy klubu nejsou.

Do nového „školního“ roku vstupujete poprvé jako předsedkyně klubu. Je to signál k novinkám?
Určitě ne. Do funkce jsem byla zvolena letos v lednu. Hovořit proto o novinkách by bylo příliš brzy. Chci především navázat na práci mé předchůdkyně +Blanky Kozlíkové. Klub vedla více než dvě desetiletí. Nejen já, ale všichni si její práce moc vážíme.

Nenechám se odbýt. Určitě o nějakých změnách přemýšlíte.
Ale ano. Spíš než změny bych použila termín „návrat“ k dřívějším aktivitám. Ráda bych vrátila do klubu zajímavé besedy a výstavy, které klub dříve pořádal. Jenže...

Co znamená to „jenže“?
Především v první řadě klub omladit. A pak také pomoc nejen od členů klubu, ale široké veřejnosti. Na přednášky z cest docentů Jana Fixela či Otty Svobody se nejen v klubu dodnes vzpomíná. Přitom nová generace seniorů určitě také cestuje do zajímavých destinací. Podobně je to s výstavami. Jistě je mezi „novými“ seniory řada takových, kteří mají zajímavé koníčky či vytváří pozoruhodné práce. Ráda bych jim dala prostor pro jejich prezentaci na výstavkách v klubu.

Takže začnete s náborem nových členů?
Vůbec ne. Myslím, že lepší cesta je o činnosti klubu pravidelně informovat a pořádat zajímavé akce, které do klubu nové členy přirozeně přivedou.

Přesto. Jak se stát členem klubu a co členství obnáší?
Zájemce se může přihlásit kdykoliv v době, kdy v klubu je nějaká akce. Povinnosti člena? Jako v každém jiném spolku. Úhrada symbolického členského příspěvku a podílet se na práci klubu.

Ještě se zeptám. Máte pro vaše aktivity dostatečné prostory?
Myslím, že v podmínkách Telče jsou ty na poliklinice v Masarykově ulici dostatečné. Vychází nám vstříc jak vedení města, tak správa polikliniky.
/z/  Telčské listy 09/2016

O aktivitách Klubu důchodců pravidelně informujeme v každých TL. Jeho členové se schází ve společenské místnosti v prostorách polikliniky v Masarykově ulici. Vedle vzdělávacích a zájmových kroužků pořádá klub také připomínky lidových zvyků a tradic, zajímavé přednášky a besedy. Pěvecko – dramatický kroužek vystupuje při různých příležitostech nejen v regionu, ale třeba až v Praze. „Přijďte mezi nás, rozšiřte naše řady,“ zve prostřednictvím TL jeho vedoucí Ludmila Bartošková.
Telčské listy 07/2016

Pěvecko – dramatický kroužek Klubu důchodců zavítal po čase opět do ústavu pro zrakově postižené PALATA v Praze. „Pásmo písniček a scének s názvem Řemesla, které jsme představili jeho klientům, se moc líbilo,“ uvedla pro TL vedoucí klubu Ludmila Bartošková.
Telčské listy 07/2016

V roce 1999 obdržela Blanka Kozlíková Cenu města Telče za výchovnou a vzdělávací činnost.
Paní Kozlíková byla od roku 1995 předsedkyní klubu. Pod jejím vedením se Klub důchodců stal významnou kulturní a společenskou organizací ve městě.

Úvaha nad telčským Klubem důchodců
Jako klub máme svou samosprávu, která dbá na to, aby naše společné úsilí mělo nějakou cenu, aby klub fungoval a abychom se rádi scházeli, aby se členům i hostům v klubu líbilo a abychom, podle možnosti, ve městě něco znamenali a naše akce byly zajímavé a měly dobrou úroveň. Nikdy nám nikdo nekladl požadavky, děláme, na co stačíme.
Dobrovolně, nezištně a rádi, protože si myslíme, že je to potřeba – cítíme, že je to užitečné a náš život je tím jaksi bohatší, pestřejší a nutí nás vytáhnout paty z domu. Ono je to prostě v nás – v Telči to tak bylo vždycky. Bohužel naším nepřítelem je věk. Vysoký věk, průměr přesahuje osmdesátku. Ten se rozestůně, ta najednou nemůže na nohy, jednou to klouže nebo fouká a prší a zkuste mít v jedné ruce hůl, ve druhé deštník a je nutné třeba si utřít nos. A „mladá krev“ nikde – mladší důchodci z posledních sil podnikají.
V rámci naší činnosti se přátelíme s kluby důchodců i z jiných měst. Setkali jsme se s kluby, které mají své kurátory, ustarané a bezradné, kde přes další slušnou podporu města to moc nefunguje. Chybí jim metodická pomoc. Nezájem neochotných schopných členů na jedné straně a také duch každého města je jiný.
Scházíme se u zajímavých videoprojekcí, pořádáme besedy na rozličné téma, rádi si zajdeme do přírody, jedeme na zájezd nebo do divadla a pozornost si zasluhují i relaxační cvičení. A poněvadž jsme mnozí též členy Svazu invalidů, často se naše činnost prolíná. Je potřeba říci, že naše úsilí nachází odezvu u veřejnosti a těší se uznání i podpoře vedení města a to je pro nás cenné už tím, že naše společná práce a vědomí cíle v nás vyvolává pocit vzájemnosti, pocit příslušnosti k něčemu, v čem nacházíme určité uspokojení, že se tomu pocitu osamocenosti ve stáří přece jen do jisté míry dokážeme bránit.
Miloš Beseda pro Telčské listy, říjen 2006