Větrná smršť se prohnala i Telčí, červenec 2013

29. července 2013
Vichřice, tornádo? Ne. Húlava!
Na přibližně 20 minut okolo osmé hodiny večer v pondělí 29. července budeme ještě dlouho vzpomínat. Co jsme zažili, či co region postihlo v závěru krásného letního dne, vysvětluje dlouholetý spolupracovník redakce, meteorolog Josef Fišer: „Zatáhlo se a během bouřky teplota vzduchu spadla ze 30 stupňů na 18. Před nástupem bouřky pofukoval z proměnlivých směrů vítr o rychlosti 1 až 3 m/s. Potom asi během deseti minut nastal takřka bez přípravy a postupného zesilování doslova úder větru o rychlosti 31m/s (112 km/h). Po asi půlhodinovém řádění se vítr vrátil téměř na hodnoty před pohromou. Vítr měl charakter húlavy.“ Meteorologové ji definují jako silný poryv větru na čele bouřky, kdy dochází k prudkým propadům studeného vzduchu na zem.

Húlava [ang. squall] - náhlé zvýšení rychlosti větru, který je značně nárazovitý a často mění směr, což je způsobeno přibližováním se bouřky nebo silné přeháňky, kdy intenzivní srážky snižují základny oblačnosti. Vznikají před přechodem atmosférické, obvykle studené fronty. Nárazy větru mohou dosahovat až 45 m/s.

Josef Fišer připouští, že v některých místech mohl mít jev charakter malého tornáda, protože Meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu mezi Telčí a Kostelní Myslovou nebyla v samém epicentru řádění živlu. Zajímavou úvahu pak vyslovil k pohromě na hřbitově u sv. Anny: „Ty účinky mohly být zesíleny tím, že počátek vichru směřoval téměř od jihu a rychle se přetočil na severozápadní, ve kterém došlo k hlavnímu nárazu. Možná právě proto, že došlo k nárazu z netradičního směru, na který nejsou stromy svým růstem připravené, vznikly takové následky.“ O dopadech pohromy ve městě píše starosta Fabeš ve svém příspěvku na str. 3. Nejinak je tomu v lesích v okolí Telče. Předseda představenstva Lesního družstva Borovná Ing. Rostislav Čermák odhaduje objem kalamitního dřeva v lesích, které družstvo vlastní či obhospodařuje, na 25 tis. m3. „V našem případě byly nejvíce poškozeny lesy v katastrálních územích Borovné, Horní Myslové, Mysletic, Olší, Praskoles, Mrákotína, Sumrakova, Řásné a Vanova.“ Přesto optimisticky dodal, že věří, že kalamitu se podaří zpracovat do konce letošního roku. „Na rozdíl od lesních porostů pozemky, které obhospodařujeme, vichřice výrazně nepoškodila,“ měl pro TL dobrou informaci předseda ZD Telč Ing. Miroslav Nosek. To je přitom největším zemědělským podnikem v postižené oblasti. O řádění húlavy, tornáda a podle jiných odborníků downburstu více ve fotoreportáži. Ať se pohroma jmenovala jakkoliv, určitě na ni dlouho nezapomeneme. /z/
https://www.telc.eu/turista_a_volny_cas/fotogalerie/fotoudalosti_z_telce_2013_2016

Větrná smršť se prohnala i Telčí
Studená fronta, která se poslední červencové pondělí přehnala přes naši republiku, bohužel zasáhla i Telčsko. Zatímco většinou nás od podobné pohromy ochrání Javořice, tentokrát tomu tak nebylo. Nejvíce je to vidět na pásu lesů mezi Horní Myslovou a Řídelovem. Myslím, že jen málo pamětníků zažilo v lesích podobnou kalamitu. Ani Telč nezůstala ušetřena. Větrné poryvy zvyvracely a polámaly desítky stromů a braly i střechy. V jednom okamžiku byla zatarasena hlavní silnice ve Štěpnici, silnice na Novou Říši, cesta kolem Židovského hřbitova i podél Štěpnického rybníka. Několik padlých lip zatarasilo i cestu památným stromořadím v Lipkách. Zdaleka největší škodu ale napáchaly padlé stromy na hřbitově U Svaté Anny. Stromy a větve popadané přes sebe poškodily řadu hrobů a pomníků. Ještě štěstí, že v té době už byl hřbitov uzavřen… Zatímco v jiných částech města se podařilo stromy poměrně rychle odklidit, práce na hřbitově trvaly více než dva týdny. Vzhledem ke značnému poškození stromů a tomu, že zde nebylo možné použít techniku, vše se muselo dělat ručně za pomoci horolezeckého vybavení. Velký obdiv a poděkování si zaslouží parta místních „stromolezců“ pod vedením Jindřicha Bednáře. Bez jejich pomoci bychom se při odstraňování poškozených stromů neobešli. A dík patří i správci hřbitova Josefu Salákovi, který se po dobu uzavření hřbitova o hroby staral a trpělivě vše majitelům hrobů vysvětloval. Větrem byla zasažena i řada střech. Někde chybělo jen pár tašek, ale někde chyběla i část střechy. Nejvíce byly poškozeny plechové střechy na řadových domech v Hradecké ulici a vítr vzal i část střechy na Základní škole v Masarykově ulici. I na škole bylo třeba při opravě střechy horolezecké odvahy. Michal Plunder a jeho kolegové naštěstí vše zvládli do další bouřky a škola tak před velkým lijákem zůstala ušetřená.
Na tomto místě bych chtěl poděkovat i všem dalším, kteří při odstraňování škod pomohli. Profesionální i dobrovolní hasiči měli tu noc v kraji druhý největší počet výjezdů a zásahů. Jen díky jejich nočnímu nasazení byla Telč pro okolní svět dostupná. Na odstraňování škod se od samého počátku podíleli i pracovníci Služeb Telč a Lesního družstva Borovná. A ruku k dílu přiložila i řada obyvatel města, kteří pomáhali jak na veřejných plochách, tak i třeba sousedům při opravě střechy. Nesmírně si toho vážím. Vzhledem k rozsahu škod v lesích vyhlásila rada města zákaz vstupu do lesů postižených kalamitou. Zákaz je prozatím vydán na dva měsíce, jeho odvolání či prodloužení bude záviset na postupu prací při odstraňování škod. Jak už jsem řekl, naštěstí nedošlo k žádnému zranění. Zatím nejsou vyčísleny celkové škody na majetku. Ale troufnu si říci, že až na hřbitov a některé střechy domů to vzhledem k síle větru mohlo dopadnout i hůře. Rada města ihned uvolnila na odstraňování následků na veřejných plochách a budovách 250 tisíc korun. Tyto peníze však nemohou být přímo použity třeba na poškozené hroby či střechy soukromých domů. Škody způsobené na soukromém majetku stromy spadlými z veřejných ploch se pokusíme uplatnit v rámci pojištění majetku města. Otázkou je, zda tento „zásah vyšší moci“ bude pro toto plnění přijatelný.
Mgr. Roman Fabeš, starosta města
Telčské listy 09/2013