Telčské koruny

Tak tomu bylo v Telči poté, co na počátku války vznikl velký nedostatek platidel nižších hodnot. Městská spořitelna tuto situaci vyřešila vydáním poukázek s nápisem „1K – SPOŘITELNA MĚSTA TELČE vyplatí na poukázku tuto pravou hodnotu peněžní“. Na druhé straně poukázky, které byly o rozměrech tehdejších jízdenek na vlak a podobně jako ony byly vytištěny na tuhém papíru, bylo razítko „Spořitelna města Telče“ a podpisy dvou radních, Josefa Čápa a JUDr. Petra Kusaly.
19. září 1914 bylo dáno do oběhu prvních 5 300 kusů poukázek a 5. října téhož roku pak dalších 1500 kusů.
Podle dobových zpráv byly bez problémů přijímány v obchodech nejen v Telči, ale i v okolí.
„Okamžitě také dostaly lidové pojmenování. Podle podepsaných radních se platilo buď kusalkami, nebo čápovkami,“ zaznamenal o pár let později městský kronikář Antonín Podsedník.

V září 1915 spořitelna stáhla z oběhu prvních 3 tisíce kusů poukázek. Dalších 1300 kusů bylo staženo v roce 1915 a posledních 360 kusů až 17. ledna 1918.
V oběhu tak zůstalo několik set „telčských korun“, které potkal osud všech neplatných platidel. Postupně zmizely z peněženek a různých krabic. Po devadesáti letech jsou zachované telčské koruny dokladem o vynalézavosti vedení zdejší městské spořitelny, které nezvyklou situaci, jež v hospodářském životě města přinášela velké komplikace, dokázalo operativně vyřešit originálním způsobem.
A tak již jen odpověď na otázku, co se v době platnosti telčské koruny dalo za ni přibližně koupit. 10 kg brambor, čtvrt kila másla, čtyři litry mléka nebo 10 vajec, příp. kilo cukru. Samozřejmě, pokud tyto potraviny byly k dostání. A jaké byly tehdy výplaty? V roce 1918, tedy v době, kdy jsou poukázky ještě v oběhu, byla průměrná dělnická denní mzda pouhých 6 korun.
(z) 2008
VLOŽIL: Ilona Jeníčková (05.11.2013)
, UPRAVIL:
Petr Mach (24.03.2021)