Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Telč

Telčské muzeum sídlí v současné době v prozatímních prostorách v druhém patře budovy Univerzitního centra Telč. Otevírací doba se řídí provozem UCT, které je veřejnosti přístupné ve všední dny od 10 do 16 hodin. Vstup do prostor muzea je volný, bez vstupného.

Zahájení činnosti telčské pobočky MVJ v prostorách Univerzitního centra MU
Srdečně zveme na slavnostní zahájení činnosti muzea dne 31. října 2018 v 15 hodin, které se bude konat ve druhém patře Univerzitního centra.
Přestěhování telčské pobočky Muzea Vysočiny Jihlava do prostor Univerzitního centra Masarykovy univerzity v Telči je zároveň i logickým vyústěním dlouhodobé spolupráce obou institucí. Je to příležitost pro obě strany, kdy budou využity výstavní prostory Univerzitního centra a do budoucna jistě dojde i na společné projekty.
Již v současné době mají návštěvníci knihovny Univerzitního centra možnost zhlédnout výstavu Telč archeologická – tato výstava mapuje výsledky archeologického bádání v oblasti horního toku Moravské Dyje. Adventní a vánoční čas zpestří nejen v prostorách Univerzitního centra, ale i v Cukrárně-Kavárně Haas výstava Čas vánoční, která bude zahájena 1. prosince 2018 a potrvá do 31. ledna 2019.
TZ, Helena Grycová Benešová

K 31. 8. 2018 ukončila provoz telčská pobočka MVJ ve stávajících prostorách Státního zámku v Telči.

http://muzeum.ji.cz

Muzeum v Telči patří mezi nejstarší muzea na jihozápadní Moravě. V roce 2016 uplynulo 130 let od založení telčského muzea.

Založeno bylo roku 1886 především zásluhou profesora vyšší zemské reálky v Telči Jaroslava Janouška. Jeho významným pomocníkem a spolupracovníkem byl Jan Beringer, kolega z reálky. Od roku 1897 spolupracoval s muzeem Muzejní spolek v Telči, který byl založen z iniciativy ředitele reálky Karla Jaroslava Mašky, světoznámého paleontologa a archeologa. Významným správcem sbírek muzea byl také Jan Tiray, autor několika dílů Vlastivědy moravské.

Záměrem bylo vytvořit nejen dokumentační, ale i regionálně vlastivědné a osvětové středisko jihozápadní Moravy. To se v dané době podařilo. Později muzeum plnilo úlohu sbírkotvornou a prezentační.

Počátkem roku 1987 bylo muzeum instalováno v 1. patře jihozápadního křídla zámku se vstupem z hlavního nádvoří, kde je dodnes.

Expozice dokumentuje vývoj města v průběhu staletí.
V úvodu expozice jsou vystaveny předměty, které zachycují život ve městě. Jsou to předměty patřící řemeslným cechům, církvi, ale i veduty města a popravčí meč.
Historické centrum města Telče je možné si prohlédnout na modelu, který je vyrobený ze dřeva a papíru, z roku 1895.
V měšťanském pokoji je přiblížena atmosféra domů na náměstí. Pokoj je vybaven dobovým nábytkem, porcelánem a rodinnými portréty měšťanů. Protějškem je selská jizba, mapující všední život na venkově.
Významnou částí sbírek jsou svatební praporce, typické pro zdejší kraj.
Zvláštností telčského muzea je africká sbírka manželů Foitových. Ze svých dvou cest Afrikou zasílali etnografické předměty do muzea, které jsou nyní nově vystaveny společně se sochařskými pracemi sochaře F. V. Foita.

Někdy v roce 2015 se začalo mluvit o tom, že Státní zámek v Telči bude potřebovat prostory, které dosud užívá muzeum, pro své vlastní potřeby, takže bude nutné se vystěhovat. Oficiální výpověď ze stávajících prostor jsme celkem záhy obdrželi a nezbylo nic jiného než hledat novou střechu nad hlavou. Verze a možnosti byly vlastně jen dvě – bývalá synagoga Na Parkaně nebo Domov seniorů na Starém Městě. Synagoga byla celkem brzo zamítnuta ze zcela pragmatických důvodů. Oprava a rekonstrukce objektu by byla finančně příliš náročná a navíc prostory jsou poměrně omezené. Domov seniorů je ve vlastnictví města, senioři se budou stěhovat do nového, celý komplex budov bude k dispozici a část bude po nutných úpravách přenechána muzeu. To však nebude možné ihned, takže kancelář muzea s nezbytným zázemím bude umístěna v provizorních podmínkách v bývalé jezuitské koleji, dnes v Univerzitním centru Masarykovy univerzity. Současná expozice bude v letošním roce ještě přístupná veřejnosti v zámku až do konce srpna 2018. Sbírky umístěné v depozitáři v zámku se ale již postupně stěhují do moderního depozitáře Muzea Vysočiny v Jihlavě Heleníně. Stejně jako betlém manželů Vostrých, odborně rozebraný panem Kamilem Andresem, který jej před časem restauroval. Vitríny umístěné u betlému byly přestěhovány do Univerzitního centra, kde již teď probíhá naše společná výstava o telčské malírně. Po skončení sezóny, tedy od září, přijde na řadu stěhování sbírek v expozici, vitrín a všeho ostatního vybavení včetně kanceláře.
Helena Grycová Benešová, červen 2018

130 let telčského muzea, 2016
Před 130 lety, 25. prosince 1886, bylo možno poprvé zhlédnout muzejní expozici v Telči. Nově otevřenému muzeu byla přidělena jedna místnost na radnici, která se však během krátké doby vzhledem k rozrůstajícím se sbírkám stala nedostačující, a tak se muzeum stěhovalo do Dívčí měšťanské školy, bývalé jezuitské koleje, kde byly k dispozici tři místnosti, později šest místností a přilehlá chodba. Zde bylo muzeum umístěno až do roku 1963. Tyto prostory byly nevyhovující, vlhké a těžko přístupné. Muzeum bylo spravováno Muzejním spolkem založeným v roce 1897. Vůdčími osobnostmi spolku a muzea byli Jan Beringer, Jaroslav Janoušek, Jan Tiray, Karel Maška, Jeroným Šašecí a další osobnosti telčského veřejného a kulturního života. V 50. letech 20. století byl Muzejní spolek administrativně zrušen a muzeum přešlo pod správu MNV v Telči a následně pod správu ONV v Třešti. Od roku 1963 je součástí Muzea Vysočiny v Jihlavě. V roce 1962 bylo muzeum nuceno opustit školní prostory a sbírky byly v roce 1963 neuspořádaně sestěhovány do zcela nevyhovujících podmínek přízemí zámeckého purkrabství, a proto bylo muzeum pro veřejnost uzavřeno. Teprve v roce 1967 po nástupu doc. Evy Melmukové do muzea bylo započato se systematickou evidencí sbírek a uspořádáním celého fondu. Díky doc. Melmukové byla otevřena muzejní expozice v prvním patře purkrabství. V roce 1971 se také začalo jednat o nových muzejních prostorách v tehdy rekonstruovaném domě čp. 71. S nástupem normalizace však byly tyto návrhy o zlepšení podmínek muzea definitivně zamítnuty. V 80. letech 20. století bylo muzeum opět přestěhováno, tentokrát do prvního patra jižního zámeckého křídla, kde je muzeum v nájmu dodnes. Národní památkový ústav v Českých Budějovicích má však své plány na nové využití těchto prostor, a tak má muzeum k roku 2018 výpověď. Další kulaté, 140. výročí založení muzea si budeme připomínat již v nových prostorách a v nové expozici. Kde konkrétně to bude, je předmětem jednání, ale věřím, že nadřízené orgány ani město Telč své muzeum padnout nenechají. Vždyť je to naše minulost a práce našich předků. Nelze se dívat pouze na současnost a budoucnost, je zapotřebí podívat se zpět. Tam, kde se na nás a naše počínání „dívají“ ti výše jmenovaní, kteří se o vznik muzea a jeho chod zasloužili.
Helena Grycová Benešová pro Telčské listy 12-2016


Betlém manželů Vostrých patří k Telči již 130 roků
Mechanický betlém manželů Vostrých v telčském muzeu pochází z nedalekých Počátek. Prozrazuje to model tamního kostela, který je jeho součástí. Už 130 roků ale betlém patří k Telči!
Knihař a nakladatel Jan Alois Vostrý jej začal stavět v 70. letech 19. století. V roce 1882 se manželé Vostří přestěhovali do Telče, do domu čp. 121 v Palackého ulici, kde betlém dále doplňovali a zdokonalovali. V době vánoční, ale spíš již i v době adventu, oznamovala svítící betlémská hvězda nad vchodem do jejich domu, že je možné betlém za 1 krejcar zhlédnout. Od té doby se stal neodmyslitelnou součástí Vánoc v Telči pro několik generací.
Půvabné dílo zachycuje vedle obvyklé betlémské kompozice s paláci a městem také dnes již zapomenutá řemesla a činnosti - např. hamr, brusiče nožů, vodní a větrný mlýn a řadu dalších. To jej s odstupem času dělá stále cennějším. Koncem 90. let 19. století byl betlém opraven a doplněn o některé figurky nástupcem J. A. Vostrého knihařem Heimerlem.
Knihařské řemeslo, povolání J. A. Vostrého, samozřejmě ovlivnilo i stavbu jeho betlému. Převažujícím materiálem je v něm právě papír. Jde tak o unikát, protože většina figurek je zhotovena z kašírovaného papíru. Do muzea byl betlém zakoupen v roce 1908, kde byl poměrně dlouhou dobu jen uložen. Teprve v roce 1916 byl postaven truhlářem Josefem Hospodkou, jeho synem a tehdejším kustodem muzea, Janem Tirayem. Při této instalaci žákyně měšťanské školy, které byl J. Tiray ředitelem, nově omalovaly pozadí (lončoft) betlému. Betlém se pak na téměř 50 let stal součástí muzejní expozice v přízemí bývalé jezuitské koleje. Po zrušení muzea ve zmíněných prostorách v roce 1963 trvalo šest roků, než byl betlém znovu postaven v Justičním sále zámku. Octl se tak mimo muzejní expozici. Betlém se dočkal ještě jednoho stěhování. V roce 1987 byl přemístěn do nových prostor muzea v prvním patře jižního křídla zámku. Přes politickou nepřízeň byl betlém instalován Stanislavem Bartoněm, příznivcem muzea a amatérským nadšencem. Jeho zásluhou pak betlém fungoval řadu let.
Stoletý provoz samozřejmě udělal s jeho mechanikou své. Určitě mu také neprospělo zmíněné stěhování a přechod z ručního pohonu na elektrický. Stav této unikátní památky se tak postupem let zhoršoval, až byl odborníky označen za havarijní.
Po složitých jednáních a několika odkladech bylo konečně v roce 2008 rozhodnuto o jeho generelním restaurování. Na podzim byl pak betlém rozebrán a převezen do restaurátorské dílny Kamila Andrese v Třebechovicích pod Orebem. Zde se mu dostalo maximální odborné péče od vyhlášeného odborníka. Letos v říjnu se betlém vrátil do Telče a byl panem Andresem znovu postaven. Stal se tak opět, doufám na řadu desetiletí, nedílnou součástí stálé expozice muzea.
Nejen pro obyvatele Telče bylo řadu let tradicí o Vánocích navštívit muzeum s jeho hlavní atrakcí, mechanickým betlémem pana Vostrého. Doufám, že po tříleté odmlce tomu tak bude i nadále.

Betlém dostal při restaurování novou samonosnou konstrukci a elektroinstalaci s odpovídajícím moderním elektromotorem. Ten byl instalován na nehořlavou a nevodivou podložku dle příslušných norem. Byla rekonstruována historická mechanika podle autorova záměru. Podle dobových fotografií byla scéna doplněna o původní kolotoč. Všechny díly betlému byly chemicky ošetřeny a byly doplněny chybějící části figur včetně pozadí betlému.
Betlém má 89 figur, 41 zvířat a 29 staveb. Ty jsou jak ze dřeva, tak z papíru. Základna betlému je 550 x 155 cm. Tím se telčský betlém řadí mezi velké betlémy.

Betlém byl poprvé opět zpřístupněn o Vánocích 2011.