Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Telč

Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Telč
muzeum sídlí v areálu státního zámku
kontakt: Helena Grycová Benešová, telefon: 567 243 918
e-mail: muzeum.telc@centrum.cz
http://muzeum.ji.cz

Muzeum v Telči patří mezi nejstarší muzea na jihozápadní Moravě. V roce 2016 uplynulo 130 let od založení telčského muzea.

Založeno bylo roku 1886 především zásluhou profesora vyšší zemské reálky v Telči Jaroslava Janouška. Jeho významným pomocníkem a spolupracovníkem byl Jan Beringer, kolega z reálky. Od roku 1897 spolupracoval s muzeem Muzejní spolek v Telči, který byl založen z iniciativy ředitele reálky Karla Jaroslava Mašky, světoznámého paleontologa a archeologa. Významným správcem sbírek muzea byl také Jan Tiray, autor několika dílů Vlastivědy moravské.

Záměrem bylo vytvořit nejen dokumentační, ale i regionálně vlastivědné a osvětové středisko jihozápadní Moravy. To se v dané době podařilo. Později muzeum plnilo úlohu sbírkotvornou a prezentační.

Počátkem roku 1987 bylo muzeum instalováno v 1. patře jihozápadního křídla zámku se vstupem z hlavního nádvoří, kde je dodnes.

Expozice dokumentuje vývoj města v průběhu staletí.
V úvodu expozice jsou vystaveny předměty, které zachycují život ve městě. Jsou to předměty patřící řemeslným cechům, církvi, ale i veduty města a popravčí meč.
Historické centrum města Telče je možné si prohlédnout na modelu, který je vyrobený ze dřeva a papíru, z roku 1895.
V měšťanském pokoji je přiblížena atmosféra domů na náměstí. Pokoj je vybaven dobovým nábytkem, porcelánem a rodinnými portréty měšťanů. Protějškem je selská jizba, mapující všední život na venkově.
Významnou částí sbírek jsou svatební praporce, typické pro zdejší kraj.
Zvláštností telčského muzea je africká sbírka manželů Foitových. Ze svých dvou cest Afrikou zasílali etnografické předměty do muzea, které jsou nyní nově vystaveny společně se sochařskými pracemi sochaře F. V. Foita.

130 let telčského muzea, 2016
Před 130 lety, 25. prosince 1886, bylo možno poprvé zhlédnout muzejní expozici v Telči. Nově otevřenému muzeu byla přidělena jedna místnost na radnici, která se však během krátké doby vzhledem k rozrůstajícím se sbírkám stala nedostačující, a tak se muzeum stěhovalo do Dívčí měšťanské školy, bývalé jezuitské koleje, kde byly k dispozici tři místnosti, později šest místností a přilehlá chodba. Zde bylo muzeum umístěno až do roku 1963. Tyto prostory byly nevyhovující, vlhké a těžko přístupné. Muzeum bylo spravováno Muzejním spolkem založeným v roce 1897. Vůdčími osobnostmi spolku a muzea byli Jan Beringer, Jaroslav Janoušek, Jan Tiray, Karel Maška, Jeroným Šašecí a další osobnosti telčského veřejného a kulturního života. V 50. letech 20. století byl Muzejní spolek administrativně zrušen a muzeum přešlo pod správu MNV v Telči a následně pod správu ONV v Třešti. Od roku 1963 je součástí Muzea Vysočiny v Jihlavě. V roce 1962 bylo muzeum nuceno opustit školní prostory a sbírky byly v roce 1963 neuspořádaně sestěhovány do zcela nevyhovujících podmínek přízemí zámeckého purkrabství, a proto bylo muzeum pro veřejnost uzavřeno. Teprve v roce 1967 po nástupu doc. Evy Melmukové do muzea bylo započato se systematickou evidencí sbírek a uspořádáním celého fondu. Díky doc. Melmukové byla otevřena muzejní expozice v prvním patře purkrabství. V roce 1971 se také začalo jednat o nových muzejních prostorách v tehdy rekonstruovaném domě čp. 71. S nástupem normalizace však byly tyto návrhy o zlepšení podmínek muzea definitivně zamítnuty. V 80. letech 20. století bylo muzeum opět přestěhováno, tentokrát do prvního patra jižního zámeckého křídla, kde je muzeum v nájmu dodnes. Národní památkový ústav v Českých Budějovicích má však své plány na nové využití těchto prostor, a tak má muzeum k roku 2018 výpověď. Další kulaté, 140. výročí založení muzea si budeme připomínat již v nových prostorách a v nové expozici. Kde konkrétně to bude, je předmětem jednání, ale věřím, že nadřízené orgány ani město Telč své muzeum padnout nenechají. Vždyť je to naše minulost a práce našich předků. Nelze se dívat pouze na současnost a budoucnost, je zapotřebí podívat se zpět. Tam, kde se na nás a naše počínání „dívají“ ti výše jmenovaní, kteří se o vznik muzea a jeho chod zasloužili.
Helena Grycová Benešová pro Telčské listy 12-2016


Betlém manželů Vostrých patří k Telči již 130 roků
Mechanický betlém manželů Vostrých v telčském muzeu pochází z nedalekých Počátek. Prozrazuje to model tamního kostela, který je jeho součástí. Už 130 roků ale betlém patří k Telči!
Knihař a nakladatel Jan Alois Vostrý jej začal stavět v 70. letech 19. století. V roce 1882 se manželé Vostří přestěhovali do Telče, do domu čp. 121 v Palackého ulici, kde betlém dále doplňovali a zdokonalovali. V době vánoční, ale spíš již i v době adventu, oznamovala svítící betlémská hvězda nad vchodem do jejich domu, že je možné betlém za 1 krejcar zhlédnout. Od té doby se stal neodmyslitelnou součástí Vánoc v Telči pro několik generací.
Půvabné dílo zachycuje vedle obvyklé betlémské kompozice s paláci a městem také dnes již zapomenutá řemesla a činnosti - např. hamr, brusiče nožů, vodní a větrný mlýn a řadu dalších. To jej s odstupem času dělá stále cennějším. Koncem 90. let 19. století byl betlém opraven a doplněn o některé figurky nástupcem J. A. Vostrého knihařem Heimerlem.
Knihařské řemeslo, povolání J. A. Vostrého, samozřejmě ovlivnilo i stavbu jeho betlému. Převažujícím materiálem je v něm právě papír. Jde tak o unikát, protože většina figurek je zhotovena z kašírovaného papíru. Do muzea byl betlém zakoupen v roce 1908, kde byl poměrně dlouhou dobu jen uložen. Teprve v roce 1916 byl postaven truhlářem Josefem Hospodkou, jeho synem a tehdejším kustodem muzea, Janem Tirayem. Při této instalaci žákyně měšťanské školy, které byl J. Tiray ředitelem, nově omalovaly pozadí (lončoft) betlému. Betlém se pak na téměř 50 let stal součástí muzejní expozice v přízemí bývalé jezuitské koleje. Po zrušení muzea ve zmíněných prostorách v roce 1963 trvalo šest roků, než byl betlém znovu postaven v Justičním sále zámku. Octl se tak mimo muzejní expozici. Betlém se dočkal ještě jednoho stěhování. V roce 1987 byl přemístěn do nových prostor muzea v prvním patře jižního křídla zámku. Přes politickou nepřízeň byl betlém instalován Stanislavem Bartoněm, příznivcem muzea a amatérským nadšencem. Jeho zásluhou pak betlém fungoval řadu let.
Stoletý provoz samozřejmě udělal s jeho mechanikou své. Určitě mu také neprospělo zmíněné stěhování a přechod z ručního pohonu na elektrický. Stav této unikátní památky se tak postupem let zhoršoval, až byl odborníky označen za havarijní.
Po složitých jednáních a několika odkladech bylo konečně v roce 2008 rozhodnuto o jeho generelním restaurování. Na podzim byl pak betlém rozebrán a převezen do restaurátorské dílny Kamila Andrese v Třebechovicích pod Orebem. Zde se mu dostalo maximální odborné péče od vyhlášeného odborníka. Letos v říjnu se betlém vrátil do Telče a byl panem Andresem znovu postaven. Stal se tak opět, doufám na řadu desetiletí, nedílnou součástí stálé expozice muzea.
Nejen pro obyvatele Telče bylo řadu let tradicí o Vánocích navštívit muzeum s jeho hlavní atrakcí, mechanickým betlémem pana Vostrého. Doufám, že po tříleté odmlce tomu tak bude i nadále.

Betlém dostal při restaurování novou samonosnou konstrukci a elektroinstalaci s odpovídajícím moderním elektromotorem. Ten byl instalován na nehořlavou a nevodivou podložku dle příslušných norem. Byla rekonstruována historická mechanika podle autorova záměru. Podle dobových fotografií byla scéna doplněna o původní kolotoč. Všechny díly betlému byly chemicky ošetřeny a byly doplněny chybějící části figur včetně pozadí betlému.
Betlém má 89 figur, 41 zvířat a 29 staveb. Ty jsou jak ze dřeva, tak z papíru. Základna betlému je 550 x 155 cm. Tím se telčský betlém řadí mezi velké betlémy.

Betlém byl poprvé opět zpřístupněn o Vánocích 2011.