Státní zámek Telč

www.zamek-telc.eu

V objektu Státního zámku Telč probíhají od začátku roku 2020 rozsáhlé stavební práce v rámci projektu Revitalizace památky světového dědictví UNESCO - Státní zámek Telč - Růže Vysočiny.

V druhé polovině 14. století vybudovali páni z Hradce v Telči gotický hrad, jednoduchou budovu ve tvaru písmene L, která měla především obranný charakter a byla opevněna hradbou a příkopem i proti městu. Od r. 1550 v Telči trvale sídlil Zachariáš z Hradce a ten dal starý hrad přestavět a rozšířit o nově postavené renesanční paláce. První fázi přestavby vedl slavonický stavitel Leopold Esterreicher. Z té doby (1553) se dochovala vzácná sgrafitová výzdoba např. Malé hodovní síně a Klenotnice, další práce probíhaly pod dohledem italských umělců, které Zachariáš zval do Telče po své cestě do Itálie, kde byl silně ovlivněn italským renesančním uměním. Završení celkové podoby této architektury se připisuje Baldassare Maggimu z Arogna.

Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé zámku: Slavatové 1604 – 1693, Lichtenštejni-Kastelkornové 1693 – 1762, Podstatští Lichtenštejnové 1762 – 1945. Největší pozoruhodností telčského zámku jsou renesanční sály s nádhernými dřevěnými kazetovými stropy. V Divadelním sále tvoří strop kazety s malovanými maskarony (dokončena 1556). Na stropě Rytířského sálu (1570) jsou zobrazeny Heraklovy činy (připisuje se Raimundu Paulovi). V Modrém sále, dokončeném v r. 1561, můžeme vidět alegorii čtyř živlů, personifikovaných římskými bohy. Strop proslulého Zlatého sálu tvoří 30 osmibokých kazet s působivými figurálními dřevořezbami (1561).

Vzácnou uměleckou památkou je štuková výzdoba kaple Všech svatých (1580) s mramorovým náhrobkem Zachariáše a Kateřiny obklopeným dekorativní kovanou mříží.

Z cenného mobiliáře připomínáme renesanční šperkovnici s intarziemi z roku 1566, v Rytířském sále brnění z 15. a 16. stol. a sbírku palných zbraní s krásně zdobenými puškami ze 17. století. V tomto sále jsou též portréty Zachariáše z Hradce, jeho první manželky Kateřiny z Valdštejna a proslulé „Bílé paní“ Perchty z Rožmberka. V Modrém sále lze vidět obraz pražské defenestrace, při níž byl z oken Pražského hradu vyhozen i tehdejší majitel Telče, Vilém Slavata. Vzácné portréty Zachariášových rodičů Adama a Anny, dílo Jakoba Seiseneggera, najdeme ve Zlatém sále.

Druhá prohlídková trasa vede bytem posledních majitelů zámku Podstatských – Lichtenštejnů. Jeho zařízení, většinou v původním stavu, tvoří významné svědectví o podobě šlechtických interiérů. Z exponátů stojí za vidění např. šperkovnice ze 17. stol., sbírka historické fajanse apod. V zámeckém parku je klasicistní skleník (druhá čtvrtina 19. stol.).