Kostely a věže

V severozápadním cípu náměstí blízko zámku najdeme dva z městských kostelů - kostel sv. Jakuba a kostel Jména Ježíš.
Ke kostelu náleží téměř 50 m vysoká věž, na kterou vede 40 kamenných
a 105 dřevěných schodů. Z vyhlídkového ochozu se ukáže město a okolí
ve své neopakovatelné kráse. V minulosti byla obydlena hlásným.
Ve věži se dochovaly dva zvony: Jakub z roku 1602 a Marie z roku 1550.

Otevírací doba věže:
Květen a září: sobota, neděle 13:00 - 17:00
Červen: pondělí - sobota 10:00 - 12:00   13:00 - 17:00
               neděle 13:00 - 17:00
Červenec a srpen: pondělí - sobota 10:00 - 12:00   13:00 - 17:00

! Při nepříznivého počasí je věž uzavřena.
 

---

Hlavním vchodem z jižní strany vyjdeme na náměstí Jana Kypty. (J. E. Kypta,
učitel, ředitel kůru a hudební skladatel působil v Telči v l. 1848-68).
Protilehlá budova č. 74 je konvikt sv. Andělů. Dům má složitý vývoj.
Původně zde probíhala hradební zeď otevřená gotickou bránou, která je
dosud zachovaná v suterénu objektu. K ní byla v 16. století přistavěná
panská sladovna. Ta byla po příchodu Jezuitů do Telče kolem roku 1668
přestavěna na konvikt sv. Andělů, školu chrámového zpěvu a hudby,
vzniklou z fundace hraběnky Františky Slavatové.
Po roce 1775 byl objekt opět částečně přestavěn a upraven pro obytné
účely panských úředníků. V současné době, po citlivé obnově budovy,
včetně zahrady konviktu, je sídlem Vzdělávacího zařízení Telč.


Původně jezuitský kostel Jména Ježíš, založený hraběnkou Františkou Slavatovou, dokončený roku 1667. Chrám postaven ve střízlivém barokním slohu s prostornou lodí a bohatou štukovou výzdobou je nezvykle orientovaný do náměstí boční fasádou, která nese prvky renesančního slohu.
Vnitřní výzdoba kostela je barokní. Kostel má 6 bočních oltářů různé umělecké a historické hodnoty. Před oltářem sv. Josefa byla pohřbena zakladatelka kostela hraběnka Slavatová a před oltářem Bolestné P. Marie její manžel Jáchym Oldřich Slavata. Nad oltáři visí obrazy sv. Aloise a sv. Františka Xaverského a menší obraz zvaný Salvátor z dílny Karla Škréty.
Oltáře jsou ozdobeny cennými řezbami. V kostele je 5 barokních zpovědnic. Varhany jsou z roku 1903 a postavila je firma Tuček z Kutné Hory. Do kostelního inventáře patří, mimo jiné, velké monstrance barokního provedení. Její dolní část je ozdobena tepanými hlavami andělů a drahokamy. V inventáři je i několik kalichů značné umělecké a historické ceny. Z doby postavení kostela se zachovalo deset brokátových ornátů a dva dalmatiky, které nechala pořídit zakladatelka kostela. Jsou na nich vyšity slavatovské erby. Pod kostelem se nachází rozsáhlá krypta, dříve sloužící jako hrobka. Byli v ní pohřbeni členové Tovaryšstva Ježíšova z místní koleje, zakladatelé a dobrodinci kostela. V roce 1810 byla otevřena a pozůstatky zemřelých byly uloženy na hřbitově u sv. Anny.
 

---

Kostel sv. Ducha byl postaven na místě původního románského kostela těsně přiléhajícího k věži. První písemně doložená zmínka o tomto kostele pochází z roku 1487. V letech 1655-1691 došlo k několika požárům krovu.
V 17. a 18. století kostel užívala tzv. Bratrstva (české, sv. Isidora). V té době zde byly tři oltáře. Roku 1784 byl kostel zrušen a přeměněn na skladiště, roku 1836 pak vyhořel. Na konci 19. století byl zadaptován pro městské divadlo (v apsidě bylo jeviště, okna zčásti zazděna, v lodi hlediště, včetně balkonů a galerie). V hlavní ose klenby apsidy se zachovaly zbytky polychromie – znak pánů z Hradce (pětilistá růže) a monogram M. Mezi žebry klenby jsou fresky čtyř evangelistů.
V apsidě i lodi se nacházejí původní okna s rozmanitým provedením kružeb, mezi apsidou a lodí kostela gotický triumfální oblouk. Roku 1922 byl kostel sv. Ducha odkoupen Českobratrskou církví evangelickou a roku 1923 slavnostně otevřen a znovu využit k bohoslužbám.

Pozdně románská věž sv. Ducha je nejstarší dochovanou stavební památkou v Telči. Slohově ji lze zařadit do první poloviny 13. století. Na její vznik existuje mezi kronikáři
a historiky několik názorů. Kronikář Bílek se domnívá, že templáři kolem roku 1258 obehnali město hradbami a blízko nich u Horní brány postavili strážnou věž. Naproti tomu kronikář Prokop píše, že již ve 12. století byl v Telči starý hrad, u něhož byla postavena kolem roku 1200 obývací a strážná věž. Profesoři Beringer a Janoušek
soudí, že vnitřní město bylo založeno v 2. polovině 13. století za Přemysla Otakara II. (1253 – 1278). Současně bylo město opevněno a blízko hradeb u Horní brány byla postavena strážná věž. Podle profesora Fromka Johanité postavili před r. 1200 strážnou věž s přilehlými románskými hradbami a branou.
Její hranolové těleso je vybudováno z poměrně velkých, pečlivě opracovaných kvádrů. Přízemí věže je na východní straně přístupné portálem s kamenným ostěním. Nad ním pak, ve výši prvního patra, se prostor věže otvíral od lodi kostela sv. Ducha dnes zazděným obloukem panské tribuny. Naproti němu je umístěn pravoúhlý vstupní otvor, nyní jediný přístup do pater věže a je dosažitelný
po vnějších dřevěných schodech. Věž prý bývala ještě o dva a půl metru vyšší, což by znamenalo celé další patro.
Ke snížení mělo dojít po požáru roku 1655. Při dnešním stavu památky nelze tento nezaručený údaj ověřit. Jisté však je, že své pseudogotické zastřešení věž získala až po požáru 1836. Prostor věže byl vždycky volný, dělený
na jednotlivá patra pouze dřevěnými plochými stropy na trámech.

Vyhlídková věž sv. Ducha se zajímavým pohledem nejen na historické jádro města, ale i na Staré Město, je přístupná v letní sezóně. Ve věži je instalována interaktivní zábavně-naučná expozice se zajímavými fakty z historie města. V posledním podlaží věže jsou osazeny vyhlídkové dalekohledy, interaktivní mapy a zpřístupněn a zprovozněn historický hodinový stroj ve vrcholu věže.
 

---

Po břehu Staroměstského rybníka cestou zvanou Na Dlážkách, lemovanou řadou barokních soch, se dostanete ke kostelu Matky Boží na Starém Městě. Podle legendy byl kostel založen roku 1099. V kostele jsou původní barokní varhany a na věži kostela nejstarší telčský zvon z roku 1515.
Na hřbitově jsou k vidění četné náhrobní kameny významných osobností
16. století a kaple sv. Rocha z roku 1622 a pozdně gotická kazatelna.
Staroměstský kostel sloužil také jako kostel poutní, z té doby se zachovalo několik mariánských písní.


Kostel sv. Anny stojí na hřbitově, který se nachází východně od náměstí Zachariáše z Hradce. Hřbitov vznikl jako nové městské pohřebiště po uzavření hřbitova u kostela sv. Jakuba v roce 1672. V jeho středu nechalo město v letech 1695-1698 postavit za finančního přispění telčských jezuitů kostel sv. Anny. Jedná se o prostý jednolodní kostel s valenou klenbou a rovnou zdí kněžiště. Spolu s ním byla postavena i hřbitovní zeď. Před vchod na hřbitov byla u barokní brány umístěna socha klečícího sv. Donáta.



V malém parčíku na trojúhelníkovém Oldřichově náměstí stojí kaple Jména Panny Marie. Ta byla založena zdejším měšťanem Ondřejem Hanusíkem v roce 1719. V roce 1867 byla rozšířena péčí Josefa Tomáška v úhledný předměstský kostelík se zvonem z roku 1988.







Kaple sv. Karla Boromejského, dříve zvaná Olivetská, stojí nedaleko Vanova při cestě lesem směrem k Telči. Byla vybudována v místě bývalé vlčí jámy, do které při lovu dne 13. října 1662 spadl mladý hrabě Karel Jáchym Slavata.
V jámě, z níž se nemohl vyprostit, ve smrtelných úzkostech učinil slib, že bude-li zachráněn, vstoupí do kláštera takové řehole, k níž bude náležet mnich, jehož nejdříve potká. Vysvobozen byl vanovskými sedláky. Svůj slib vyplnil a stal se mnichem řádu karmelitánského. Na paměť této události nechala jeho matka Františka Slavatová v následujícím roku nad vlčí jámou vystavět kapli.
Blízko kapličky je vztyčena Kalvárie (kříž se sochami Panny Marie, sv. Jana a Máří Magdaleny).

Kaple sv. Karla se nachází v prostoru Lipek, kde můžete projít naučnou stezku Lipky nebo městský turistický okruh, využít cyklostezku a inline stezku a dětské hřiště i Ranč, v lesích najdete singletrailový areál.
Zahrajte si s dětmi hru Skryté příběhy - Vlčí jáma (rok 1662), 7 km, 8 zastavení, trvání 2 hod.
Od kaple sv. Karla můžete pokračovat po přírodní cyklostezce až do Řásné. Lipky – kaple svatého Karla Boromejského – Vanov – rybník Vlček – rybník Smrk – chatová osada pod rekreačním střediskem Úsvit – Řásná. Atraktivní přírodní trasa je určena pro cyklisty i pěší. Od pítka v Lipkách měří 6 km.

Více Procházky městem a okolím