Vycházková trasa Město a voda

Vycházková trasa okolo městských rybníků – Štěpnického, Ulického a Staroměstského, přibližná délka 4 km.

1. Město a voda
Okolí Telče je vrchovinnou oblastí s maximem přírodních hodnot a vysokou kvalitou životního prostředí. V oblasti se uchovaly vzácné druhy rostlin a zvířat, některé části mají zvláštní režim jako rezervace nebo chráněné přírodní útvary.
Krajina v okolí Telče upoutá návštěvníka svou prostou krásou, mírně zvlněným reliéfem, skalními útvary, zatopenými lomy. Celý kraj je protkán stužkami značených cest pro milovníky turistiky.

Jestliže Telč je známá díky kráse a zachovalosti svého náměstí a zámku, zasluhuje okolí tohoto města nemenší pozornost. Členitá kopcovitá krajina s drobnými plochami lesů, mezí a remízků, nespočet rybníků, církevní architektura zdobící návsi i polní cesty, památky lidového stavitelství, přírodní zajímavosti i drobné kuriozity tvoří s městem unikátní kompozici.

Existence tří rybníků, Štěpnického, Ulického, Staroměstského, jakoby po staletí ovlivňovala stavební vývoj ve městě. Štěpnický a Ulický rybník obklopují kulturně zajímavé jádro města se zámkem a náměstím a určují dva hlavní vstupy do oblasti po hrázích těchto rybníků. Z obou hrází je úchvatný pohled na parkově upravené břehy. Z ulice Na Baště, na severní hrázi je situace navíc umocněna tím, že ohrada a neproniknutelný zámecký park působí jako příjemný kontrast k otevřené vodní hladině. Z Ulického rybníku se tenkým náhonem na jihovýchodě napojuje nejrozlehlejší Staroměstský rybník, který ve své spodní části obemyká Staré Město s kostelem Matky Boží. Tato část má však už charakter skromného historického venkova a východní zalesněný břeh tohoto rybníka už předznamenává přechod ve volnou krajinu.

Projekt Vítejte v Telči - městě UNESCO byl spolufinancován Evropskou unií a Krajem Vysočina.





Propagační materiály k vycházkovým trasám:
- tištěný průvodce Město a historie věnovaný výletní trase ve třech jazykových mutacích (ČJ, AJ, NJ). Podrobný průvodce s mapou je doplněn ucelenými informacemi se zaměřením na historii města, památku UNESCO.
- tištěný průvodce Město a voda věnovaný výletní trase kolem telčských rybníků ve třech jazykových mutacích (ČJ, AJ, NJ). Podrobný průvodce s mapou je doplněn ucelenými informacemi se zaměřením na trasu.
Obě brožury jsou doplněny důležitými telefonními čísly.
- propagační publikace Telč – město UNESCO obsahuje na pět desítek fotografií historických a uměleckých památek v Telči s odbornou anotací. Součástí publikace je vložený plán města Telče s vyznačením prezentovaných památek, městské památkové rezervace a městské památkové zóny.
Vzájemně provázaný soubor propagačních materiálů a produktů je k dispozici pro širokou skupinu návštěvníků (tři jazykové mutace ČJ, AJ, NJ) a pro efektivní prezentaci města na nejrůznějších místech v ČR i v zahraničí.

Trasa Město a voda byla slavnostně otevřena 22. 4. 2008 v 11 hod. u příležitosti Dne Země.


Interaktivní mapa

1. Východiště - centrální parkoviště
2. Město Telč a jeho historie spjatá s vodou
3. Funkce vody v životě města
4. Mlýny – proměna Parního mlýna v Telči
5. Rybníkářství
6. Přívod vody do Telče
7. Život ve vodě a kolem vody


2. Město Telč a jeho historie spjatá s vodou
Jak asi vypadala krajina tohoto místa před trvalým osídlením? Všude byl les, který se skládal převážně z buku, jedle, v nižších polohách z dubu a ve vlhčích místech se k olši a vrbám přidával smrk. Nikde ani památka po stavení, nikde ani památky po rybníku, jenom dole v údolí klokotal drobný potůček. V 9. století byste zde stáli uprostřed lesa a neviděli kolem sebe nic jiného než jenom les.
Území Telče se skládá z katastrů Telče a Studnic, 2/3 katastru dnes zaujímá orná půda, na vodní plochy připadají 3% území a na lesy pouze 9,2% rozlohy katastru. Osou katastru je Telčský potok, který protéká soustavou dvanácti rybníků. Pět, největších z nich, se nachází na katastrálním území Telče, ve směru toku: Roštejnský rybník (nad městem), Štěpnický, Ulický a Staroměstský rybník (přímo ve městě) a Rohozenský rybník (pod městem).

3. Funkce vody v životě města
Využívání vodních zdrojů k různým účelům má mnohatisíciletou tradici, nemluvě o pití vody, které je staré jako lidstvo samo.
Z hlediska všeužitečných funkcí vody v životním prostředí člověka jsou nejvýznamnější funkce biologická, zdravotní, kulturní a estetická, politická a vojenskostrategická, kdy vodní komponenta v krajinném prostředí byla s výhodou využívána jako účinná přírodní překážka pro obranu jednotlivých feudálních sídel i celých lidských sídlišť.
S jednotlivými funkcemi vody, včetně jejich proměn v historickém vývoji, se můžeme seznámit na trase naučné stezky vedoucí kolem tří rybníků v Telči – Ulického, Štěpnického, Staroměstského.

4. Mlýny – proměna Parního mlýna v Telči
Tento mlýn se nachází v místě zvaném „Na Romantice“. Jeho existence je písemně doložena už v roce 1533. Mlýn se postupně od roku 1807 stával součástí továrny na jemná sukna zřízené Jakubem Langem. V roce 1825 se definitivně stal barvírnou, přádelnou a tkalcovnou. Roku 1863 získal mlýn Amálie Podstatská – Lichtenstein, která jej přestavila k původnímu účelu a předala synu Leopoldovi. Mlýn patřil Podstatským téměř nepřetržitě až do roku 1945, kdy přešel pod státní správu. Do roku 1957 se zde mlelo obilí, pak sloužil pouze jako sklad a chátral.
Od roku 2003 je mlýn v seznamu nejohroženějších památek ČR. V současné době spravuje mlýn společnost Milenium, s.r.o.

5. Rybníkářství
První zmínky o zakládání rybníků na našem území najdeme už v 11. století. Českomoravská Vysočina byla velmi vhodná díky mělkým a uzavřeným údolím a hustou potoční sítí.
Proč patří Telčsko ke kolébce českého rybníkářství? Z důvodu nedostatku vody v této oblasti. Právě nově vytvořené vodní plochy měly za úkol částečně tento problém vyřešit a značně ulehčovaly život v kraji. Podle dochovaných zpráv, by se dalo usuzovat, že okolí Dačic a Telče bylo do poloviny 15. století největší rybníkářskou oblastí na Moravě. V cizině byl velký zájem o českého kapra a ryby z českých a moravských rybníků se vyvážely nejen do rakouských a německých zemí, ale i do Polska a Uher.
Novým popudem ke stavebnímu ruchu ve městě bylo získání města Zachariášem z Hradce v roce 1550. Dobrý hospodář Zachariáš (zemřel 1589) zvětšil telčské panství o několik přikoupených vesnic a značnou pozornost věnoval právě rybníkářství. K roku 1590 bylo na telčském panství evidováno dokonce 86 rybníků a k tomu dalších 5 na statku Šašovice a 8 na statku Želetava. Ve vodách na telčském panství se chovali vedle kaprů také okouni, bělice, štiky a raci.

6. Přívod vody do Telče – odkud a jak se voda dostává do města
Telčský potok je levostranným přítokem Moravské Dyje. Celková délka jeho údolí je 9,5 km. Pro dostatečné množství vody v Telčském potoku bylo vytvořeno umělé koryto (zmínka už v roce 1833), které převádí část vody z povodí Třešťského potoka (povodí Jihlavy).
Jako akumulační zdroj pro převod vody slouží Velký Pařezitý rybník na Javořickém potoce. Převod vody umožňuje rozdělovací objekt v lese pod Velkým Pařezitým rybníkem. Od rozdělovacího objektu je voda vedena v částečně zpevněném lichoběžníkovém korytě, které prochází přes obec Řásná. Jeho délka je 3,5 km a ústí do Telčského potoka, který pramení nad rybníkem Smrk. Poté Telčský potok prochází dalšími rybníky, které zásobuje vodou - jsou to rybníky Vlček, Polívkův, Roštejnský. Poté zásobuje rybníky podílející se na vodním opevnění Starého Města Telče – Štěpnický, Ulický a Staroměstský.

7. Život ve vodě a kolem vody
Ač se to na první pohled nezdá, život v každém rybníku – a to i v městské nádrži – je velmi bohatý a proměnlivý. Na této zastávce se zaměříme především na faunu, obývající rybniční hladinu a prostor pod ní.

Kachna divoká (Anas platyrhynchos)
Je to nejhojnější a největší divoce žijící kachna u nás. Jejím domovem jsou pomalu tekoucí a stojaté vody s porostlým křovinatým či rákosovitým břehem.

Labuť velká (Cygnus olor)
Labuť velká patří mezi kosmopolitní živočichy – najdeme ji i v Jižní Africe, na Novém Zélandu, v Austrálii a Americe. Labutě můžeme vidět především na stojatých a mírně tekoucích vodách v přírodě i v centrech měst, kam se vydávají za potravou. V období hnízdění žijí labutě pouze v párech a je třeba si na ně dávat pozor. Především samec bývá dost agresivní, protože hlídá své hnízdní teritorium.

Šidélko větší (Ischnura elegans)
Vyskytuje se především v okolí stojatých a pomalu tekoucích vod, má délku těla asi 30 mm rozpětí křídel asi do 40 mm. Jedná se o krásný druh, který dotváří kolorit každého rybníka.

Vážka obecná (Sympetrum vulgátám)
Tento druh každého upoutá svou barevností. Zatímco sameček je karmínově červený, samička má olivově zelenou barvu. Druh přezimuje ve stádiu vajíčka.

Vodoměrka štíhlá (Hydrometra stagnorum)
Jde o štíhlou ploštici se zkrácenými křídly a dlouhýma chůdovitýma nohama. Žije většinou při březích rybníka. Živí se hmyzem nebo perloočkami, které nabodává a vysává.

Plovatka bahenní (Lymnea stagnalis)
Tento snad nejznámější „vodní šnek“ v ČR žije těsně pod hladinou - je přilepen slizem za spodní část těla k hladině. Živí se řasami a částmi zahnívajících rostlin.

Kapr obecný (Cyprinus Carpio)
Nejznámější a nejvýznamnější sladkovodní ryba celého světa byla dlouhá léta chloubou českého rybníkářství. Kapr má mnoho barevných, ale i anatomicky odlišných forem.
V českých přírodních podmínkách se můžeme setkat asi se čtyřmi základními typy kaprů:
Kapr šupinatý – má celé tělo pokryté šupinami
Kapr lysec – na těle jsou ostrůvky šupin a chybějí šupiny postranní
Kapr lysec řádkový – má šupiny koncentrovány pouze u ploutví, záhlaví a u ocasní části a hlavně v oblasti postranní části
Kapr hladký – došlo u něj skoro k úplnému vymizení šupin na těle, pár šupin může být rozložených pod hřbetem a ploutví
Kapr je všežravec, jeho potrava je velmi pestrá. Přijímá živočišnou potravu – žížaly, menší červy, hmyz, blešivce, někdy i drobnější rybku, ale hlavně vyhledává potravu rostlinného typu. U nás je kapr chráněn v době svého tření.