Folklorní soubor Kvítek

Dětský folklorní soubor vznikl v roce 1981 při Domě dětí a mládeže v Telči. Zakladatelkou byla Jana Návratová, hudebně nově vzniklý soubor doprovázela mnoho let její kolegyně a kamarádka Milena Kopečná.
Za více než 40 let existence prošlo souborem přes 300 dětí, z nichž mnohé z nich pokračují v dospělém souboru Podjavořičan dodnes.

Soubor se dělí do menších skupin podle věku dětí, v mladší skupině jsou děti šesti až osmileté a zpívají a tancují jednoduché tance úměrné jejich věku. Ve starší skupině jsou děti ve věku 9 až 12 let a učí se již základům horáckých tanců, včetně typických kroků a jejich variant tak, aby mohly postupně přecházet a pokračovat v dospělém folklorním souboru. Kvítek přitom není souborem výběrovým, dává možnost všem dětem, které rády zpívají a pohybují se. Po zániku souboru Kvíteček vedeného Věrou Peichlovou v mateřské škole přijal Kvítek do svých řad i tyto předškolní děti.

Jednotlivé pořady se soustředí především na pohybové zpracování jednoduchých horáckých tanců, písní a her z okolí Telče a bývají tematicky zaměřeny například na druh lidské činnosti – Na brusinkách, povolání – Mlynáři apod.

Soubor Kvítek účinkuje především v místním regionu při různých veřejných akcích. Příležitostně se zúčastňuje soutěží dětských folklorních souborů. V minulosti několikrát postoupil do zemské přehlídky, účastnil se řady festivalů, natáčel pro Český rozhlas Praha a Brno pořad horáckých písní a koled.
Od počátku činnosti Kvítku byla až do r. 2021 jeho vedoucí paní učitelka Jana Návratová, která jako zakladatelka nejen Kvítku, ale i Podjavořičanu obdržela v roce 2001 Cenu města Telče za činnost v místních folklorních sdruženích.

Od dubna 2022 vedou soubor Kvítek a Kvíteček členky Podjavořičanu Andrea Smejkalová, Klára Vodičková a Jana Uhlířová, hudebně doprovází Ilona Kazdová.

Smyslem práce v Kvítku je podporovat v dětech odmala pozitivní vztah k rodnému kraji a vypěstovat v nich hezký vztah k folkloru a tradicím tak, aby se jim mohly věnovat dál i v dospělosti. Rozšiřování povědomí o jedinečných místních lidových zvycích může pomoci zachovat pro budoucnost pestrý rejstřík horáckých písní, tanců a říkadel.