Beringer Jan
Biedermann Michael Lazar
Bílkovský František
Bílek Jan Pavel
Bílek Leopold
Březina Otokar (Václav Jebavý)
Bystřický František
Caha Antonín
Cejnar Alois
Cejnar Karel
Cvek Vojtěch
Čech Leandr
Daňkovský Řehoř
Divoký Metod
Doleželová Bohumila
Dvořák Josef
Fišer Josef
Fixel Jan
Florian František
Florián Josef
Florián Michael
Foit František Vladimír
Foitová Marie
Francl Jaroslav
Fromek František
Furch Vincenc
Grande Ludwig Eduard Johann
Grósz Frigyes (Gross Friedrich)
Guaita Hyacinthus Maria
Hartmanová Marie
Havelka František
Hejda Karel st.
Hejda Karel ml.
Hodovi, Tomáš a Zuzana
Hrudička Alois
Horák Jaroslav
Hůrek Jaroslav
Hurych Oldřich
Hvězda Jan z Vícemilic
Janoušek Jaroslav
Janků Hynek
Janků Marie
Jeřábek Václav
Kameník Antonín
Katrnožka Stanislav
Kopřivová Marie
Korbel Zdeněk
Kouba Jaroslav
Kozák Stanislav
Kožík František
Kramář Oldřich
Krátký Bohumil
Krejčů Marie
Krepčík Jaroslav
Krepčíková Hedvika
Krupička Emanuel
Kypta Jan Evangelista
Kříž Oldřich
Lang Jakob
Lesný Vincenc
Lolek Stanislav
Macka Václav
Maggi Baldassare
Magni Rostislav
Marek Jan
Mareš Jiří
Marten - Mrkva Jiří
Martínek Václav
Máša Jan
Maška Karel Jaroslav
Maška Otakar
Mátl Josef
Mátl Ladislav
Mátlová Jiřina
Mazal Ferdinand
Mezoun Jan
Michna Cyril
Michna Jan
Mládek Jan
Mohr Josef Mikuláš
Nágl František Mořic
Němec Antonín
Norek Bohumil
Novák František
Nypl Bohumil
Oliva Josef
Optát Beneš
Paclík Karel ml.
Paclík Karel st.
Palliardi Jaroslav
Pantoflíček Ctibor
Pantofllíček Jaroslav
Partl Jan
Pavelka Emil Jiří
Petrů Zdeněk
Podbrdský Josef
Podstatský – Lichtenstein Leopold
Pokorný Bohumír
Poppe Václav
Pospíšil Antonín
Pospíchal Jan
Procházka Jiří František de Lauro
Ptáček Augustin
Rajský Stanislav
Rampula Josef
Remeš Josef
Rodová – Šašecí Božena
Říha Josef
Sankot František
Sankot Josef Jan
Schaefer Theodor ml.
Schaefer Theodor st.
Schaschetsy Leopold
Sládek Karel
Slavata Vilém z Chlumu a Košumberka
Slavatová Františka, roz. z Meggau
Slavíček Antonín Václav
Smetana Josef
Slonek Karel
Sobotka Josef
Srb Jan
Staněk František
Strnad Antonín
Suchý Raimund
Svoboda Josef
Šafránek Miloš
Šašecí Filip
Šašecí Otto
Šašecí Oto
Šolc Emil
Štocker Matěj
Šťáva Zdeněk
Taub Siegfried
Tamchyna Petr
Těšík Josef
Těšínský Oldřich
Tiray Jan
Tobiášek Josef
Urbánek Vladimír
Vaníček Lubomír
Vávra Josef
Vlk Jan
Voříšek Antonín
Vystrčil Josef
Zachariáš z Hradce
Zapletal Simeon
Zapletal Jaroslav ml.
Zapletal Jaroslav st.
Zrzavý Jan
Nypl Bohumil
5. listopadu 1887, Kozojídky, okr. Hradec Králové
březen 1945 na pochodu smrti ze Sachsenhausenu do Bergen-Belsenu
ředitel Březinova reálného gymnázia v Telči
Střední školu navštěvoval B. Nypl v Novém Bydžově v letech 1901-1909. Po maturitě a jednoroční vojenské službě studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zároveň absolvoval kurs pro vzdělávání učitelů tělocviku a v roce 1913 dosáhl aprobace pro tělesnou výchovu. Přípravu na závěrečné zkoušky na fakultě však musel přerušit, neboť vypukla 1. světová válka a on odešel na válečné pole. Již v říjnu 1914 byl na ruské frontě zajat, později vstoupil do legií, zúčastnil se i bojů o Vladivostok.
Domů se vrátil v r. 1920, brzy vykonal zkoušky a získal aprobaci pro český a německý jazyk. Nastoupil jako kandidát profesury na reálce v Nymburce, později učil na gymnáziu v Trutnově a v Olomouci, kde působil do r. 1938. Od 1. září 1938 byl jmenován ředitelem St. reálného gymnázia Otokara Březiny v Telči.
Jakmile byla republika rozbita a pak okupována, ředitel Nypl věděl hned od počátku, kde je jeho místo. Organizoval odboj, byl však zrazen a 3. září 1940, několik dní před chystaným odchodem za hranice, byl s dalšími členy odbojové skupiny zatčen. Vězněn byl v Jihlavě, Vratislavi, Oranienburgu a Sachsenhausenu. Když byli Němci nuceni evakuovat tábor ve Sachsenhausenu před postupujícími spojenci, byl naložen s mnoha dalšími vězni, mezi nimž byl i malíř Josef Čapek, do vlaku a odeslán do Bergen- Belsenu. Tam stopa po něm mizí, bylo to buď koncem března nebo začátkem dubna 1945, kdy zahynul a osvobození se již nedočkal.
(Výroční zpráva Březinova St. reál. gymnásia v Telči za školní rok 1946- 1947, str. 3 - 5)
(hb)
březen 1945 na pochodu smrti ze Sachsenhausenu do Bergen-Belsenu
ředitel Březinova reálného gymnázia v Telči
Střední školu navštěvoval B. Nypl v Novém Bydžově v letech 1901-1909. Po maturitě a jednoroční vojenské službě studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zároveň absolvoval kurs pro vzdělávání učitelů tělocviku a v roce 1913 dosáhl aprobace pro tělesnou výchovu. Přípravu na závěrečné zkoušky na fakultě však musel přerušit, neboť vypukla 1. světová válka a on odešel na válečné pole. Již v říjnu 1914 byl na ruské frontě zajat, později vstoupil do legií, zúčastnil se i bojů o Vladivostok.
Domů se vrátil v r. 1920, brzy vykonal zkoušky a získal aprobaci pro český a německý jazyk. Nastoupil jako kandidát profesury na reálce v Nymburce, později učil na gymnáziu v Trutnově a v Olomouci, kde působil do r. 1938. Od 1. září 1938 byl jmenován ředitelem St. reálného gymnázia Otokara Březiny v Telči.
Jakmile byla republika rozbita a pak okupována, ředitel Nypl věděl hned od počátku, kde je jeho místo. Organizoval odboj, byl však zrazen a 3. září 1940, několik dní před chystaným odchodem za hranice, byl s dalšími členy odbojové skupiny zatčen. Vězněn byl v Jihlavě, Vratislavi, Oranienburgu a Sachsenhausenu. Když byli Němci nuceni evakuovat tábor ve Sachsenhausenu před postupujícími spojenci, byl naložen s mnoha dalšími vězni, mezi nimž byl i malíř Josef Čapek, do vlaku a odeslán do Bergen- Belsenu. Tam stopa po něm mizí, bylo to buď koncem března nebo začátkem dubna 1945, kdy zahynul a osvobození se již nedočkal.
(Výroční zpráva Březinova St. reál. gymnásia v Telči za školní rok 1946- 1947, str. 3 - 5)
(hb)
VLOŽIL: Terezie Veselá (02.10.2012)